Jak si zvykáte na roli čerstvého otce?
Já si to strašně užívám! Čekal jsem, že to bude super, a těšil jsem se na to. Daleko to překonalo moje očekávání, je to bomba.
Vy nejspíš žádný práh bolesti nemáte a na krev jste zvyklý, ale co porod? Troufl jste si u něj být naživo?
Byl jsem u toho. Viděl jsem skoro všechno, i když mi sestřičky a doktorky říkaly, že si můžu někam zalézt, ale nevadilo mi to. Klobouk dolů před holkama, co si vytrpí. Přítelkyně to zvládla neskutečně a jsem na ni pyšný. Byl to skvělý zážitek. Jsem rád, že jsem u toho byl.
Stíháte v tom shonu odpočívat, nebo válčíte s nedostatkem spánku?
Já hodně pomáhám přes den. Mohl bych dělat i něco navíc, dokonce i přítelkyně mě někdy posílá lehnout, ale já jsem rád, že jsem s malou. Stačí mi koukat, jak spí. Přes noc ale lítá přítelkyně a já se vyspím dobře. Naštěstí chápe, že musím podávat nějaké výkony a nechává mě v noci spát, takže mám klid na odpočinek.
Jaké byly reakce v kabině? Vyhlášený vtipálek Lukáš Pech má doma téměř školku, takže jako otec čtyř kluků si zřejmě poznámku neodpustil...
Už mi dává nějaké rady. (směje se) On je ale neuvěřitelný. My máme jedno doma teprve chvilku a už si říkám, jak to zvládá a ještě ke všemu podává takové výkony na ledě.
Už jste pocítil změnu priorit, která potká snad každého novopečeného tátu?
Cítím to. Hned, jak se malá narodila, začalo se všechno točit kolem ní a všechno se bude točit kolem ní. Cítím změnu, i když je to hodně krátká doba. Ona bude priorita a ostatní, čím jsem se užíral, budu brát úplně jinak, když za ní přijdu domů.
Policajti nám to nandali, klobouk dolů
Vy sám jste si užil nemocnic nejen kvůli porodu, ale také kvůli operacím zraněné ruky. Jak na tom před nástupem na led jste?
Ruka pořád není stoprocentní, ale už jsem byl na ledě, zkoušel střílet a nebolelo mě to. S fyzioterapeuty nás čeká ještě kus práce, abychom to dali dohromady. Limitovaný už ale nejsem.
Zranění přišlo v předkole play off proti Liberci. Co jste prožíval hůře? To, že vám sezonu zkazilo zranění, nebo spíš to, že nemůžete klukům pomoci na ledě?
Obojí bylo strašné. Já jsem věřil, že Liberec uděláme, a v nemocnici jsem zápasy sledoval. Bohužel celá sezona se nesla ve špatném duchu, a tak i dopadla. I když pro mě byla bodově nejlepší za celou dobu, tak zároveň pro mě osobně a týmově byla naopak ta nejhorší, kterou jsem tady za ty roky zažil. Bylo to od začátku do konce špatné, nechytili jsme se. Jestli jsem ale něco prožíval více, to určitě ne. Byly to spojené nádoby.
Aktuálně vrcholí suchá letní příprava, která nebývá příliš oblíbená. Jak to máte vy?
Já nepatřím mezi ty, které by vyloženě bavila, ale vím, že je potřeba, a makám naplno. Vrátí se to. Bylo to trošku složitější tím, že jsem ji měl narušenou první operací, kdy jsem přišel o začátek, a když jsem se do toho dostával, šel jsem na druhou operaci. Asi jsem nenatrénoval, co bych chtěl, ale budu si přidávat a žádné manko, které bych neměl dohnat, nemám.
Letní přípravu jste měli zpestřenou cvičením s policisty a vojáky. Jak se vám netradiční teambuilding líbil?
Přiznám se, že se mi tam zezačátku úplně nechtělo. Většině kluků se tam moc nechtělo a po první noci ve stanech jsme po sobě koukali. Když jsme ale odjížděli, byli jsme plní pozitivních zkušeností, užili jsme si to a byla to neskutečná dřina. Musím říct, že spoustě z nás to otevřelo oči. Přijeli jsme tam jako machýrci, že těm policajtům ukážeme, jak jsme na tom fyzicky lépe, jenže nakonec to bylo naopak. Jejich disciplína je úplně na jiné úrovni. Věřím, že jsme si z toho všichni něco vzali a taková zkušenost nám pomůže.
Co si z takového soustředění lze odnést?
Největší rozdíl vidím určitě v disciplíně. Mají šéfa, který něco řekne, a nikdo nezaváhá, proč by to tak mělo být. Prostě jdou a hned to udělají přesně, jak jim šéf řekl. My jsme tam byli jen tři dny, ale bylo vidět, jak jsou neskutečně disciplinovaní a fyzicky připravení. V tom jsem čekal, že na tom budeme lépe, ale jak je na tom URNA, to klobouk dolů. Vážně jsem koukal.
Do nové sezony vás povede nový trenér Uwe Krupp. Jak se na tuto spolupráci těšíte?
Těším se na to, má výborné jméno. První naše reakce a dojmy jsou pozitivní. I jeho proslov před celou kabinou se mi líbil, takže jsem na to zvědavý.
Co angličtina? Jak se s ní kabina pere?
Většina kluků umí anglicky dobře, jiní se třeba jen domluví, ale je pravda, že pár hráčů anglicky nemluví. Nicméně je tady s námi několikrát týdně Mike Topic, se kterým jsem hrál v juniorce, a ten jako rodilý mluvčí a bývalý hokejista doučuje angličtinu a je to podle mě ideální varianta. Má dvě skupiny - začátečníky a pokročilé. V komunikaci s trenérem stoprocentně nebude problém.
Ačkoliv byl Uwe Krupp obránce, se svými týmy praktikuje útočný a fyzický styl hokeje, což by zrovna vám mohlo ideálně vyhovovat, že ano?
Čekám, že nám to bude sedět všem. Podle toho, co trenér říkal, tak chce, aby nás hokej bavil, abychom hodně napadali a já věřím, že to bude dobré.
Ve Spartě jsem vyrostl, takže mě tlak baví!
V přípravě se už tradičně potkáte se soupeři z Německa, Švýcarska či Rakouska. Jste radši, že nemusíte hrát proti týmům, které pak potkáváte celou sezonu?
Přiznám se, že aktuální program jsem ještě úplně nestudoval, protože jsem měl teď jiné starosti, takže pořádně nevím, se kterými týmy přesně hrajeme. Vždycky je ale zajímavé zpestření, když hrajeme proti zahraničním mužstvům nebo jedeme někam na turnaj.
Máte za sebou bodově nejlepší sezonu kariéry a Sparta se bude v příští sezoně spoléhat také na vás...
Já jsem měl tuhle roli už dva roky za Jiřího Kalouse. Na Spartě jsem vyrostl, takže mi spíš vyhovuje, když jsem v týmu, který má nejvyšší cíle. Mě tohle baví a vyhovuje mi to, než kdybychom to šli jen nějak odehrát. Za takovou pozici jsem spíš rád.
A kdyby se nedařilo, psychicky vám může pomoci právě malá dcerka. Je to tak?
Přesně tak! I kluci, co jsou tátové delší dobu, říkali, že jim jdou tyto problémy z hlavy lépe, když přijdou domů za dětmi. Když si vezmu minulou sezonu, několikrát jsem přišel domů a šel spát ve tři v noci, protože jsem pořád myslel na hokej. Takhle si dokážu vyčistit hlavu a věřím, že mi v tom malá pomůže.
V týmu se navíc opět schází hráči z úspěšné generace sparťanského dorostu a juniorky, kterou pamatují i letní posily Daniel Přibyl a Jan Košťálek. Jak se na oba kluky těšíte?
My jsme byli s Příbou hodně v kontaktu, i když byl v Americe. Jsem přesvědčený, že když bude zdravotně v pořádku, tak bude top útočník v celé extralize. Honzu Košťálka jsem dlouho neviděl, ale než odcházel, tak tu hrál snad v šestnácti a byl výborný, takže se na něj těším. Jsem rád, že se sem sparťani vrací.