Lukáši, máte za sebou první domácí soutěžní duel sezony. Jak ho celkově hodnotíte?
Myslím, že to bylo celkem dobré utkání. S nimi je to vždycky hodně bruslivé. Hrálo se nahoru dolů. Když jsme jim pak odskočili o dva góly tak se nám už hrálo o moc lépe a podle mě to bylo na ledě vidět.

Vy už jste hrál proti stejnému soupeři i na jeho půdě, takže můžete srovnávat. Kde hledat největší rozdíly?
Pro mě to byl ve Švédsku první zápas po zranění, takže se mi to tam zdálo všechno strašně rychlé. I když tomu výsledek nakonec neodpovídá, myslím, že tam to bylo vyrovnanější, zatímco tady jsme byli jasně lepší.

Poprvé v sezoně jste se trefil a poradil jste si opravdu mazácky. Měl jste to zakončení předem v hlavě?
To ne. Vyplynulo to ze situace. Příba to tam skvěle prohodil, já byl sám před gólmanem a nechtěl jsem nic dlouze vymýšlet. Chtěl jsem to zakončit rychle, a to se naštěstí povedlo.

V Praze je teď poměrně teplo, a nad ledem tak ležel ten typický opar. Je to veliká komplikace?
Máte pravdu, už jsme si to zažili i na tréninku, bylo znát, že i věci jsou více zpocené. Nejsou to samozřejmě ideální podmínky, ale to není nic, na co bychom se mohli vymlouvat. Musíme si poradit ve všech podmínkách.

Nakonec to bylo v závěru docela drama. Co se ve třetí třetině stalo? Myslíte, že jste polevili, nebo se soupeř tak moc zvedl?
Ani bych neřekl, že jsme nějak polevili, ale jim prostě nezbývalo nic jiného, než se tlačit dopředu. Něco jim tam napadalo i docela se štěstím. Nicméně závěr musíme pohlídat příště lépe. Nemůžeme se bát o výsledek do poslední minuty.

Na ledě se docela jiskřilo. Vy konkrétně jste tam měl s někým nějaký větší konflikt?
Je to Liga mistrů a na ledě bylo znát, že to oba týmy berou prestižně. Nejsou to žádné přáteláky a k takovým situacím prostě dochází. Všichni hráli naplno, ale neřekl bych, že to nějak vybočovalo z mezí.