Petře, nepřipadáte si tak trochu v časové smyčce?
Máte pravdu. Na druhou stranu tyto otázky k tomu patří. Jsem rád, že se o nás média pořád zajímají. Leží na nás psychický problém z toho, že už devět zápasu jsme nedali první gól a pořád jen dotahujeme. Já si nepamatuju, že by něco podobného nějaký tým zažil. Sráží nás to do kolen, každý říká, jaký jsme tým – Sparta, ale jsme pořád jenom lidi. Myslím si, že jakmile dostaneme gól, začneme se soustředit na bránění, abychom nedostali další. Soupeř pak čeká na naše chyby, na přesilovky a podobně. Jak na nás, tak na trenéry je obrovský tlak. Za čtyři body z posledních dvou utkání můžeme poděkovat Tomášovi, který nám ta dvě utkání vychytal. Doufáme, že se jeho super výkon odrazí v nás všech.
Už to bude měsíc, co jste naposledy vyhráli za tři body. V čem je podle vás problém?
Naposled to bylo proti Slavii. Nevím, jestli je to přesně měsíc, utíká to hodně rychle. Naposledy jsme vedli v pátém kole v Třinci, takže je to lehké počítání. Určitě to není příjemné. Teď nás čeká zápas na Kladně a předehrávka s Boleslaví. To by měly být jasné body pro nás. Doma se sice trápíme, ale zaplaťpánbůh bodujeme. Potřebovali bychom minimálně dva, ne-li všechny tři body už na Kladně. Soustředíme se na nedělní zápas. Proti Kladnu se nám dva roky daří, takže přesně to si člověk musí natlouct do hlavy a vyjet na led.
Celému týmu se střelecky nedaří. I vy jste dnes jel sám na bránu, ale Růžičku jste nepřekonal. Proč Sparta nedává góly?
Problém je v nás hráčích. Díky tomu, že soupeř se na našem ledě soustředí na bránění, do mnoha šancí se nedostaneme. Pak to vypadá, že když se někdo dostane do šance, vyřeší to jako já dneska ve druhé třetině. Místo toho, abych vystřelil, hledám volného hráče. Kdybychom vedli pět nula, tak bych střílel, ale křečovitě jsem přihrával. Pak si člověk drbe hlavu a ví, že to byla jeho chyba. To samé v prodloužení - jedu sám na bránu, na poslední chvíli si všimnu, že brankář si lehá, vysunuje hokejku, ale v tu chvíli už to nestihnu. Chybí maličkosti. Jsou to akce, nad kterými bychom jindy nepřemýšleli a rovnou bychom je proměňovali, ale teď prostě vymýšlíme. Hlava je v tomhle případě s prominutím hajzl. Pak jsme v té akci o pár vteřinek pomalejší. Budu se opakovat, ale jsme rádi, že nás drží brankář. Doufám, že mu to brzo vrátíme v zápase, kdy dáme tři čtyři góly. Já sám jsem říkal, že zápasy 1:1 jsou dobré pro trenéry, všichni chtějí hrát tento styl – málo gólů, hodně bránění. Já bych radši hrál 4:4, 5:5, abychom bavili lidi. To by nám pomohlo.
Pak vás trenér poslal na nájezd. Čekal jste, že pojedete? Minule na vás řada nepřišla.
Nájezd jsem jel jenom v Plzni, tam se mi ale hodně nepovedl, tak už mě trenéři nenasazovali. Naštěstí máme hodně dalších hráčů, kteří dávají góly. Dnes se nám na tréninku zranil Yorick Treille, a kdyby se tak nestalo, podle mě by jel stejně on. Ale jsem rád, že jsem od trenérů dostal šanci a splnil jsem jejich očekávání.
Co se děje s týmem, že začíná hrát prakticky až deset minut před koncem?
Máme lepší fyzickou kondici (směje se).
Ceníte si dvou bodů nad Pardubicemi, které jste neporazili už šest utkání v řadě?
Myslím, že v naší momentální mizérii jsou čtyři body ze dvou domácích utkání hodně cenné. Pokusíme se na ně navázat i venku.
