Pocity se těžko vyjadřují, bylo to velice rychlé. Tuto zprávu jsem se dozvěděl ve středu po tréninku, po schůzce s vítkovickým manažerem jsem mluvil s trenérem Šindelem, který chtěl abych byl druhý den ráno na tréninku. Sedl jsem do auta a vyrazil, neměl jsem ani čas nad tím více přemýšlet. Beru to jako součást hokejového života.
Očekával jste, že opustíte vítkovické mužstvo?
V první chvíli byl pro mě přestup šok. Vůbec jsem změnu nečekal, necítil jsem ze strany Vítkovic žádné náznaky. S postupem času jsem ale rád, je příjemný pocit hrát za Spartu.
Ve Vítkovicích jste strávil čtyři roky, uvítal jste změnu?
Změnu prostředí jsem nechtěl vyhledávat. Ve Vítkovicích jsem se cítil jako doma, měl jsem to kousek do Prostějova odkud pocházím. Ovšem přestup do Sparty neberu jako katastrofu, jsem za nabídnutou příležitost hrát tady upřímně rád.
Kolotoč přesunů a stěhování vám není cizí, Sparta je vaším šestým klubem. Pomalu si asi zvykáte, ne?
Ze začátku mé kariéry jsem prostřídal spoustu klubů. Později jsem se usadil právě ve Vítkovicích. Změna mi nečiní problémy, beru to jako svou další štaci.
Co si od hostování ve Spartě slibujete?
Sparta má každoročně nejvyšší ambice. Byl bych velice rád, kdyby mužstvo šlapalo a potvrzovalo roli favorita. V extralize bychom chtěli být umístění co nejvýše a já bych chtěl být u toho a značnou měrou mužstvu k dobrým výsledkům pomáhat.
Jak Vás přijali noví spoluhráči, stačil jste se s mužstvem za tak krátkou dobu sžít?
Kabina mě přivítala parádně, jsem jim za to vděčný. Sžít se s hokejisty je v civilním životě jednoduché, protože se se spoustou kluků znám. Ty, které neznám osobně, tak se již několik let potkáváme na ledě. Samozřejmě, abych se sžil s mými spoluhráči také na ledě, to budu potřebovat trochu více času. Přeci jen Vítkovice hrají jiný styl než Sparta a potřebuji si zvyknout.
Do Sparty jste přišel ve čtvrtek a hned o víkendu vás čekal dvojzápas na ledě Třince a Pardubic. Těžký zápřah na úvod, nemyslíte?
Musím se přiznat, že to pro mě bylo velice nepříjemné. Třinec i Pardubice mají výborná mužstva, Třinec mě doma velice překvapil. Na začátek to nebylo nic lehkého.
V Třinci jste se při své premiéře uvedl brankou, to jste měl asi drahé zápisné..?
(smích). Pokladník Ondra Kratěna po mě ještě nic nechtěl. Sám jsem zvědavý, kolik mě to všechno bude stát.
Zápasy v Třinci a Pardubicích Vám nevyšly, za povedené se nedá počítat ani utkání s Kladnem. Kde Spartu nejvíce tlačí bota?
Jednoznačně v obranném pásmu. Zde máme obrovské problémy, padá zbytečně moc branek, které bychom určitě obdržet neměli.
Od Vás si kouč Šindel hodně sliboval, ale zatím jste nasbíral především čtyři mínusové body, potřebujete větší čas na adaptaci?
Sparta hraje trochu jiný styl hokeje v obranném pásmu než jsem hrál ve Vítkovicích. Mínusové body mě velice trápí, protože ubližují především mužstvu. Potřebuji se s týmem trochu sžít a chyby z mé hry odstranit. Doufám, že se rozkoukám co nejrychleji.
Spartě zatím nevycházejí zápasy na ledě soupeřů, v pátek cestujete do Znojma, co je potřeba změnit, aby se nezdary zápasů venku prolomily?
Potřebujeme se co nejrychleji dostat z obranného pásma, vyvarovat se závarů v naší obranné třetině, aby nám při obranné hře tolik neubývaly síly. Sparta je velice silná především v útoku, proto je důležité rychle přesunout hru přes střední pásmo a okupovat prostor v útočné třetině. Musíme soupeře utlačit a přehrát v útoku.
Příznivci Sparty si vás pamatují především z loňského čtvrtfinále, nyní jste na druhé straně barikády, co byste jim vzkázal?
Teď jste mě zaskočila (smích). Každopádně bych byl rád, kdyby na nás fanoušci chodili ve velkém počtu a aby nás hnali dopředu. A co se týká mě samotného… Mezi Spartou a Vítkovicemi byla vždycky velká rivalita, čtyři roky jsem působil v Ostravě, nyní jsem ve Spartě, budu rád, když mě lidé budou brát shovívavě.
Foto: www.hc-vitkovice.cz
