Kočího můžeme bez ostychu označit za jednu z nejvýraznějších postav dnešního zápasu, hned dvakrát uspěl v roli posledního hráče proti dvěma rozjetým soupeřům. V obou případech zvolil poměrně riskantní řešení, padl do dráhy přihrávky a pokusil se zasáhnout kotouč. Povedlo se. „V každém utkání jsem měl pár světlých momentů, pokaždé se něco povede," nezabýval se možná zlomovými okamžiky večera. Kdyby bývaly přes něj pasy Rytířů prošly, mohla skončit Sparta bez bodu. Kočí na sebe upozornil i díky odplatě po nebezpečném zákroku Petra Kafky. „Jeden z kladenských hráčů předvedl tvrdý zákrok a já jsem měl pocit, že mu musím domluvit. Chtěl jsem ukázat, že stojíme jeden za druhým," odůvodnil Kočí svou reakci.
Fanoušci vyvolávali jeho jméno, rychle si svalnatého obra oblíbili. „Jsem rád, že mě fanoušci dobře přijali. Děkuju jim za to," neskrýval sympatický bek nadšení z vřelého přijetí sparťanským kotlem. Dnes se divákům v TESLA Aréně poprvé představil s osmadvacítkou na dresu, předchozí zápasy odehrál v brankářském trikotu s číslem dvě. „Osmadvacítku jsem nosil poslední dva roky v Coloradu, oblíbil jsem si ji. Jen jsem musel počkat, až pro mě dres vyrobí," vysvětloval rychlou změnu čísla. Není pochyb o tom, že defenzívě Sparty Kočího příchod pomohl, za pět zápasů inkasovala ze hry pouze čtyři branky. „Myslím si, že směrem dozadu hrajeme solidně. Navíc výborně chytá gólman. Snažíme se rychle rozehrávat, dávat puky útočníkům," přiblížil zdánlivě banální taktiku.
Kočí přiznal, že ho Rytíři bojovným výkonem založeným na perfektním bruslení zaskočili. „Musím říct, že mě Kladno překvapilo. Bylo hodně nepříjemným soupeřem. Hosté hodně bruslili, byli důrazní. Nevím, jestli jim tuhle strategii naordinoval Jarda Jágr, ale hráli takovým americkým stylem. Opravdu byli výborní, hrálo se proti nim hodně těžko." Hokejový univerzál si postupně zvyká na široké kluziště, jeho výkonnost jde nahoru. „Je pravda, že do rohů je to trošku daleko, ale zvykám si. Nezdá se mi, že by mi nějaké herní situace činily výrazné problémy," hodnotí svou hru. Kouč Josef Jandač si zřejmě tvrdě hrajícího beka oblíbil, poslal ho do hry i při oslabení pět na tři. „Mou prací je bránit, hrát dobře dozadu," ví Kočí.