24. 4. 2007 Vojtěch Gibiš

Duba slavil se sádrou a antibiotiky

Premiérový titul si sparťanský brankář Tomáš Duba moc neužil. Při jednom ze zákroků v posledním finále si poranil vazy v rameni. Pětadvacetiletý gólman dva dny slavil, až pak jej zranění donutilo navštívit lékaře, který mu dal rameno do sádry. Jakoby by neměl Duba problémů dost, kvůli infekci v ústech musel užívat antibiotika a nemohl pít alkohol.
Tomáši, kde jste si přivodil poranění ramene?
Zranil jsem se s v posledních pěti minutách posledního zápasu. Byl to nějaký střet, padl na mě jeden hráč od nich a jeden od nás. Odlétla mi helma a oni mi spadli na rameno. Jsem ale rád, že to vyšlo až takhle na konec sezony. (úsměv)

Takže jste slavil už v bolestech?
Ne, v euforii po titulu jsem nic necítil, při oslavách taky ne. Ale druhý den jsem se probudil a nebylo mi zrovna do tance, vazy bolely. Naštěstí jsem si je nepřetrhl, jsou buď namožené, nebo natržené. Mám s tím být dva týdny v klidu, není to nic závažnějšího.

Určitě se vám to stalo při zápase a ne při vašem spěšném odchodu z restaurace Svatý Václav?
Nene, to nemělo s ramenem nic společného. To jsem měl problémy v krční oblasti. (smích)

Nemrzelo vás, že jste nepokračoval s vašimi spoluhráči na diskotéku Mischmasch?
Ani ne. S fanoušky jsem titul oslavil hned v Aréně, s klukama v šatně a u Svatého Václava. Byl jsem rád, že jsem jel pak domů, byl jsem hodně unavený a potřeboval jsem se vyspat.

Byl na vás při oslavách spoluhráči – mazáci hodně přísní?
Byli. Říkali mi, že jsem se letos učil chytat a že teď se musím naučit slavit. Druhý den jsem se také dostavil na další sraz až mezi posledními, chybí mi totiž trénink, ještě jsem toho moc nevyhrál.

Na vyšetření jste tedy zamířil až v pondělí?
Přesně tak. A celý týden jsem pak lítal po doktorech, dostal jsem ještě nějakou infekce do tváře. Byl to takový bonus k tomu rameni. (úsměv) Měl jsem antibiotika a ani jsem nemohl pít alkohol. Oslavy jak se patří…

Takže máte i na zkušenější spoluhráče výmluvu, že?
Je to škoda, teď jsem se už v těch oslavách pořádně roztrénoval. S klukama na oslavy jsem však chodil a dělal jednorukého řidiče. (smích)

Nesmějí se vám spoluhráči, že jste džusový nástupce odpůrce alkoholika Richarda Stehlíka?
Naštěstí ne. (úsměv)

V létě si budete brát svou dlouholetou přítelkyni z Finska Hannu. Nenadávala vám, že nejste kvůli oslavám moc doma?
Ne, ona byla na pár akcích se mnou. Oslavy se jí také líbí.

Už jste stihli nějakou domácí oslavu ve vaší čerstvě postavené sauně?
Zatím ne, ale plánujeme tam na konci května vzít mistrovský pohár. Snad ho teplem nezohýbáme.

Kolik vám přišlo po finále blahopřejných SMS?
Ani nevím, nestačil jsem ještě na všechny odpovědět. Měl jsem telefon vypnutý a zapnul jsem ho až v noci. Pak začala chodit jedna zpráva za druhou.

Za měsíc vám startuje suchá příprava. Není ta pauza moc krátká?
Ne, už teď se zase těším. Je dobré si od kluků na chvilku odpočinout, ale za měsíc se zase začnu s chutí připravovat na novou sezonu. Chodím do sparťanské šatny a do T-Mobile Arény moc rád. Tréninky mi vadit nebudou, určitě bude hezké počasí. Budeme si užívat srandu, tak jak jsme si užívali i v průběhu sezony.

Už víte, zda se opět vydáte někam do zahraničí na soustředění?
Kluci s panem Výborným létají do Řecka. Tak doufám, že se tam vydáme i letos, ať si jednou užiju celou sparťanskou přípravu. Ale nežiji v bláhových nadějích, že to bude dovolená. Kluci mi říkali, že v Řecku je to vždy pěkná dřina v náročných podmínkách.

Loni se pokusil František Ptáček s Marianem Jelínkem zdolat Olymp. Neláká vás také výstup na tuto mystickou horu?
Ale jo, možná bych s nima i šel. (úsměv)

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Vydražte si hrané dresy ze sezony 2023/2024

Posezonní autogramiáda s hráči Sparty

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili

Krejčík: Vždycky nám chyběl kousek