Míro, gratuluji k postupu do semifinále. Hradec jste porazili v nejrychlejším možném termínu a máte přes sebou deset dnů volna. Jak moc se teď bude slavit? Díky. Tak teď asi dostaneme nějaké volno a určitě si půjdeme někam sednout. Ale nic velkého, máme před sebou ještě pořádný kus práce, Hradec je jen první krok.
Dnes jste přispěl i gólově. Vaše trefa na 3:2 byla trochu kuriózní, vypadalo to, že už se nemůžete dívat, jak ostatní ignorují ležící puk, tak jste si jej prostě vzal a prostřelil Kantora... Je pravda, že to tak mohlo působit. Zůstalo to tam prostě po buly stát a já jsem nechtěl nic vymýšlet a snažil jsem se to dostat co nejrychleji do brány. Nemůžu říct, že bych nějak mířil.
Kde byste hledal největší rozdíly mezi dnešním zápasem, a tím, který jste zde sehráli v neděli? Domácí byli určitě agresivnější než v neděli. Šli absolutně do všeho, protože už neměli co ztratit. Hodně se tlačili do předbrankového prostoru, ale myslím, že jsme tomu dokázali čelit, a že jsme si tam udělali pořádek.
Utkání jste nedohrál, kvůli desetiminutovému osobnímu trestu. K čemu tam došlo? Na první pohled to nebylo jasné... To je právě to, o čem jsem mluvil. Ruda Červený zase zajel do gólmana, tak jsem se tam s ním jen bavil, že takhle teda ne. Nic hrozného. Směrem k sudím tam neproběhlo nic, ale oni to asi chtěli nějak uklidnit. Už to ani nechci řešit, je to pryč.
Hodně vás tam svrběly ruce? Navíc za těsného stavu 4:3... Jo, kvůli tomu jsem byl hodně naštvaný. Není to nic moc, když víte, že nemůžete svému týmu pomoci a zbytečně dřepíte na trestné.
Sledujete nějak ostatní série? Koho byste chtěl vyzvat v semifinálových bojích?
Zní to možná jako klišé, ale já to ani nechci vědět, jak se ty ostatní série vyvýjejí. Pro mě je důležitá Sparta a nemá cenu teď řešit, s kým budeme hrát.
