Povězte, chodíte někdy na hokej?
Čas mi to moc nedovolí. Pokud si vzpomínám, v Čechách jsem na hokeji ještě ani pořádně nebyl. Naposledy v New Yorku, na Rangers.
Jak je to dlouho?
Tři čtyři roky.
Takže jste viděl Jágra…
Ano. I další hráče. Pamatuju si, že když jsem tam přijel poprvé, byl tam ještě Honza Hlaváč, Radek Dvořák, Zdeno Cíger. Pak se tam hráči trochu vyměnili, přišel Jarda Jágr, Martin Ručinský.
Potkávali jste se spolu po zápasech?
Jasně. A snad dvakrát jsme si byli někde sednout. Nešlo to často, protože oni byli hodně pryč.
Kdo z hokejistů byl váš největší kamarád?
To byl Jirka Hrdina, který už tam tehdy nejezdil jako hráč. Ale přátel jsem měl víc. Kromě Honzy Hlaváče taky Martin Straka, Milan Hnilička. Těžko všechny jmenovat. Ale jednoho musím, protože jezdí na naše koncerty i mimo Prahu. Je to Robert Reichel. Byl se na nás podívat i v Plzni.
Komu fandíte?
Hlavně chci říct, že hokej obdivuju. Občas ho hraju amatérsky. Máme mančaft se slovenskými daviscupovými tenisty, chodí se hrát dvakrát týdně v Bratislavě. Ale protože žiju v Praze, moc času na to nemám. Hokej je úžasná hra, člověk musí být šikovný, musí umět bruslit, musí umět s hokejkou, což nám vůbec nejde. Ještě snad to bruslení, ale to ostatní ne, protože máme hlavu dole, aby nám neutekl kotouč. S hlavou nahoře to zatím neumíme a už to asi umět nebudeme. A komu fandím? V každém městě, kde jsem byl, jsem měl oblíbené kluby. Na Slovensku Slovan Bratislava, v Praze Spartu a v New Yorku to byli Rangers. Vždy začnete fandit klubu podle toho, jaké lidi v něm poznáte. Souvisí to s lidskými vlastnostmi.
Ale říkáte, že na Spartě jste se podívat nebyl. To byste měl brzy napravit, když jí fandíte, že?
Asi ano. Někdy jsem tam nechtěl chodit z toho důvodu, že tam ještě nebyly oddělené zóny. Aby na mě ti připitější něco nevykřikovali. (směje se) A letos navíc nebyl čas a Sparta skončila hodně brzo.
Takže když vám Petr Bříza nabídne lístek do V.I.P., rád přijdete?
Když budu doma, vezmu svoji polovičku a přijdeme se podívat.
V úterý hrajete na Spartě. Těšíte se už, nebo žijete vždy nejbližším vystoupením?
Vždycky myslím na to nejbližší. Do Prahy se ale pokaždé těším, protože to bývá náš koncertní vrchol. Vím, že přijedou i lidi ze Slovenska. Je to město, kde hrají všechny světové skupiny. Naplnit sparťanskou arénu se někdy nepodaří ani jim a nám se to už párkrát povedlo. O to větší máme vždy radost a zdá se, že letos to bude úžasné. Chceme z Prahy dokonce natočit DVD.
Diváků můžete mít opravdu hodně. Sparta pozvala na koncert i své příznivce, protože ti, kteří mají permanentku na příští sezonu, jsou ve fanklubu, nebo nakoupili ve fanshopu, dostávají vstupenku zdarma. Víte to?
Nevím. Vím, že jsme managementu Sparty poskytli nějaké lístky, protože nám velmi vyšli vstříc a spolupráce je výborná.
Třeba to byl nápad Petra Břízy. Znáte se spolu?
Známe. Viděli jsme se na pár společenských akcích. Na tenisech, na Zlaté hokejce v Karlových Varech a tak.
A co s hráči Sparty?
Právě mi psal Jarda Hlinka. Osobně ho neznám. Psala mi vlastně jako manželka, že má číslo od Mariky Hlaváčové, že by všichni strašně chtěli na koncert. Tak jsme se spojili, všichni jsou vítaní a nemusí ani nic platit, protože budou našimi hosty.
A když tam bude tolik hokejistů a hokejových fanoušků, nechystáte si do Prahy nějakou speciální hokejovou hlášku?
Hokejové hlášky si nechám na jindy. Po této sezoně nebudu nijak dráždit. (směje se) Sezona nevyšla slovenskému nároďáku, Spartě, ani českému mančaftu, i když dopadl na mistrovství o dost lépe než Slováci. To ale stejně nic nemění na tom, jak je úžasné, kolik talentů mají tyhle malé státy. A že my jsme hráli o záchranu a vy jste vypadli ve čtvrtfinále, neznamená, že mužstva jsou špatná.
Co si vybavíte jako první, když si vzpomenete na předešlé koncerty v Praze?
Zodpovědnost. Tu si vybavím u každého koncertu. Ale první koncerty v Praze jsme hrávali v Lucerně. Poprvé jsme ji vyprodali před dvaceti lety, říkali jsme si: Wau! To je nejvíc, co se dá. A potom jsme zjistili, že existují ještě větší sály. Ale je v podstatě jedno, jestli hrajete ve Zlíně nebo v Praze, ve velké hale nebo v malém sále. Cíl máte splněný, když lidi odcházejí domů spokojení.
Letošní turné zatím probíhá v pohodě?
Absolutně. Je to jedno z našich nejúspěšnějších turné za dvacet let. Návštěvnost, atmosféra, program, všechno klape na jedničku.
A jste vyčerpaný?
Právě jste mě vzbudil. (usměje se) Po předchozím koncertě byla náročná dojíždka. Další den byl volno, tak jsme trochu oslavovali. Zdrželi jsme se déle.
Míváte tedy čas zajít po koncertu na pivo a poklábosit?
No jasně. Končíme kolem dvanácté v noci a ještě se nám nechce spát, protože adrenalin ještě funguje. Ale když máme druhý den koncert, tolik to nenatahujeme. Snažíme se regenerovat a nejlepší je spánek.
Hlasivky máte, jak slyším, v pořádku…
No. Jsou trochu nabasované, ale zatím to zaklepu. Slouží.
Takže se vaši fanoušci nemusí bát, že se stane to samé jako v roce 2003, kdy jste musel koncert přesunout.
To už byla aréna vyprodaná a dokonce vyprodané i Rondo v Brně. Byl duben a předtím jsme hráli na zimáku v Jihlavě. Na jevišti bylo plus pět stupňů a to je na zpěv hodně velká zima. Pak se ukázalo, že jsem tam přišel o hlas.
V Jihlavě jste hráli i letos. Tentokrát bylo tepleji?
Ano. Bylo lepší počasí, zrovna teplý týden. A navíc hrajeme hodně v nových sportovních halách, kde je větší teplo.
Zkuste lidi nalákat. Co v Praze určitě zahrajete?
Určitě zahrajeme Držím ti miesto. Ani ostatní písničky nebudou žádné překvapení. Fanoušci nás dobře znají a vědí, co budeme hrát.