V posledních dvou sezonách jste se potýkal se zraněními. V jakém zdravotním stavu tedy vyhlížíte po náročné suché přípravě nástup na led? Jsem v pohodě, akorát jsem byl z té přípravy trochu ztrhaný. (směje se) Ale nejhorší období roku máme za sebou a popravdě řečeno, už jsme si na to celkem zvykli. Bez toho to bohužel nejde, všichni víme, že je potřeba makat i mimo sezonu.
Takže jste rád, že už je to za vámi... Každý je rád, že skončila ta největší dřina. Takže teď si trochu odfrkneme a koncem července půjdeme zase na to, na led se samozřejmě každý těší, to je rok od roku stejné.
O kterých prvcích přípravy se dá říci, že je vysloveně nesnášíte, a co si naopak užíváte? Já osobně moc nemusím kolo. Jinak je mi víceméně jedno, co dělám. Nedá se říct, že bych něco dělal s nějakým odporem, to ne. Baví mě posilování, nadhozy a některé dynamické věci. Ty jsou pro náš sport hodně užitečné. Když ten trénink a jednotlivé cviky vezmete za své a uvědomíte si, že je to pro vás jedna z klíčových věcí, jde všechno kousnout relativně v pohodě.
Jak vlastně trávíte fázi, která se oficiálně nazývá individuální přípravou před nástupem na led? Byli jsme teď na pár dní v Chorvatsku, ale jinak zbytek volna budeme trávit s manželkou a synem tady v Česku.
Máte přesné instrukce, jak si udržovat kondici i během tohoto období? Jasně, každý máme svůj plán. Na téhle úrovni už to vlastně ani jinak nejde, než se individuálně připravovat dál i mimo společné tréninky. Nesmíte ani trochu ubrat, protože jinak se to potom hrozně těžko dohání.
A jak to vypadá v praxi? Když jsem přímo někde na dovolené, jako teď pár dní v Chorvatsku, tak si dávám jen takový lehčí trénink. Ona i regenerace a odpočinek jsou hodně důležité věci, a to jak psychicky, tak i fyzicky samozřejmě. Když jsem v Praze, tak chodím sem na Spartu, kde se s několika kluky připravujeme individuálně pod dohledem kondičního trenéra.
Zmiňoval jste vaši týdenní oddechovku v Chorvatsku. Bral jste to jako svatební cestu?
Je pravda, že na konci června jsme měli svatbu, ale úplně jako svatební cestu jsme Chorvatsko nebrali. Byl jsem tam s manželkou i naším malým, ale s námi bylo i pár dalších kluků. Třeba Pepa Hrabal z Třince nebo Tomáš Sýkora z Plzně, oba jsou to moji dobří kamarádi, pocházejí taky z Přerova jako já. Takže jsme si ještě s pár dalšími lidmi udělali vcelku početnou sestavu.
Malý Honzík byl s vámi?
Jasně, ten nesmí nikde chybět. Ten to celé zorganizoval a vymyslel podle sebe, aby se mu tam líbilo. (směje se)
Zpět k hokeji. Sparta bude v nové sezoně hrát své domácí zápasy v O2 aréně. Už jste si byli s hráči projít zázemí, které vám nejmodernější hokejový stánek v tuzemsku poskytne? Ještě ne, ale všichni se těšíme. Vím, že plno lidí ze Sparty pracuje na tom, abychom se tam my i fanoušci cítili jako doma, a já věřím, že to tak bude. Naprosto chápu, že někteří fanoušci neradi opouští halu, kde toho s klubem spoustu zažili, ale já to vnímám jako krok dopředu.
Sparta měla možnost určit si rozměry kluziště, na kterých bude v nové aréně hrát. Nakonec zvolila ze tří možných prostřední rozměr. Jak osobně vám tato volba vyhovuje? Na Spartě je po léta zažitá široká ledová plocha a teď to měnit na nejužší rozměr by asi ani pro nás hráče nedávalo moc smysl. Je to jednoznačně lepší pro technické typy hokejistů a v neposlední řadě je to velká výhoda pro přesilovky, což, myslím, Sparta v posledních letech svojí úspěšností potvrzovala.
Přibližte program týmu po návratu hráčů z dovolené? Po třech týdnech máme klasické vstupní testy a zdravotní prohlídky jako každý rok. A pak od 27. července začínáme všichni společně trénovat na ledě a připravovat se na Ligu mistrů.
