Sparťanská obrana nakonec inkasovala čtyřikrát, stejně jako v předešlém utkání s Pardubicemi. Přestože tým v obdržených brankách nepatří mezi horší extraligové celky, často nemá mužstvo v defenzívě svůj den. „Není to dobrá vizitka, víme to. Nepotřebuje to komentář, sám jsem z toho špatný a nevím čím pomoci,“ krčil bezmocně rameny šestadvacetiletý hokejista. „Moc mě to štve. Když se něco takhle pokazí, tak každý musí začít u sebe. Já jsem k sobě hodně kritický, hodně sám sebe hodnotím a nejsem ze sebou vůbec spokojený,“ řekl upřímně na svou adresu.
Odchovanec Sparty měl patřit k ofenzivní síle Pražanů, úvod sezóny mu ale dle přání nevyšel. Zatím si připsal pouze dva body a na ledě znatelně není ve své kůži. „Trošku se v tom plácám. Vyšel mi jen první zápas, od té doby jsem dal už asi šest tyčí a to mě dostalo psychicky hodně dolů. Nic mi neklapne, cítím na sobě deku a mezí mě to. Musím to zlomit,“ hlásí s odhodláním a zároveň rozjímá, kudy z nepohody najít cestu ven.
„Potřebuji nějakého šmudlu, cítím to na sobě. Vyvíjím na sebe tlak a tím více mi to nejde. Kdyby mě alespoň někdo trefil do zadku a propadlo to do branky, měl bych nějaký impuls. Nic takového se nestalo, přestávám si věřit,“ smutní jindy usměvavý blonďatý štírek, jehož otec v minulosti rovněž válel za Spartu.
Netík však věří, že nepovedené utkání na Spartu žádný vliv v následujících kolech mít nebude. „Jsme zkušený tým. Předtím jsme vyhráli čtyři zápasy v řadě, liga je dlouhá, běží rychle a my klopýtli pouze v jednom zápase. Nedělal bych z toho žádnou tragédii. Spíše by se opravdu každý z nás měl zamyslet nad svým výkonem a příště zápas odehrát jinak,“ končí důrazně útočník, jenž má poslední roky v rudém dresu vzrůstající výkonnost. Doufejme, že to brzy potvrdí i v právě probíhajícím ročníku.
