Pro český hokej to bude zajímavé srovnání, které zažil jen Liberec, když se loni střetl s Bostonem. Jeden klub už ale zápas s Rangers zažil. To když se koncem roku 1977 vydaly za moře dva týmy z tehdejšího Československa -Kladno a Pardubice.
„Byli jsme dobří, tak nás holt pozvali. My jsme za to samozřejmě byli velmi rádi,“ usmívá se legendární kanonýr Kladna a reprezentace Milan Nový.
Po evropském a zejména československém hokeji byla v té době v zámoří poptávka. Když se konal v roce 1976 Canada Cup a novináři se zeptali kouče Kanady Scottyho Bowmana na Československo, prohlásil, že mají hezké dresy.
Pak jen užasle sledoval, a s ním celá Kanada, jak „vyslanci z Východu“ vyhráli gólem Nového 1:0. Proto se pak zámořské kluby toužily poměřit s těmi československými. „Svaz rozhodl, že vyrazí dvě úspěšná mužstva posilněná o reprezentanty,“ vypráví obránce František Kaberle starší.
Dres s paní Poldi tak oblékli českobudějovičtí Miroslav Dvořák s Jaroslavem Pouzarem, slovenští bratři Marián a Peter Šťastní a plzeňský Bohuslav Ebermann. „Malinko jsme byli posílení, protože rozdíl mezi Kladnem a týmy NHL přece jen existoval. Za posily jsme byli rádi, navíc jsme kluky znali z národního mužstva. Ale nějaké zápisné museli dát,“ říká Nový.
Krátce po Vánocích 1977 se tak kladenský tým vydal za oceán. Čekaly ho zápasy v New Yorku, Chicagu, Torontu a Clevelandu, který v té době také hrál NHL.
Premiéru obstaral právě duel s Rangers 26. prosince. Kladno v té době v lize pořád vítězilo, v jeho dresu se proháněla řada reprezentantů. „Takže jsme měli zkušenosti z akcí národního týmu, byli jsme na zámořský styl hokeje vcelku připraveni,“ líčí Kaberle.
To měli poznat i fanoušci NHL. Po dvou třetinách zápasu s Rangers vedenými slavným Philem Espositem svítilo na ukazateli překvapivé skóre: Kladno vedlo po dvou gólech Pouzara, Nového a Ebermanna 4:1.
„Nakonec to ale Rangers umlátili na remízu 4:4,“ říká Kaberle. „Moc mě potěšilo, že jsme jim nejen stačili, ale dokázali i vést. Vždyť jsme byli vesnické mužstvo kluků z Kladna,“ směje se. „Proč nám to tak šlo? Hráli jsme na 150 %, chtěli jsme se ukázat,“ říká obránce František Pospíšil.
Čechoslováci byli přitom uchváceni New Yorkem a slavnou Madison Square Garden. „Trochu jsme z ní byli vyprdlí,“ přiznává Pouzar. Návštěvy na ligu okolo dvaceti tisíc diváku totiž v Československu neznali. „Fanoušci v New Yorku byli navíc skvělí. Na tu dobu to také byla hodně moderní hala a moc se nám líbila,“ vzpomíná Pospíšil.
Kaberlemu ale nejvíc utkvěl v paměti trénink, který v hale s Kladnem absolvovali. „Rangers trénovali před námi. Takže jsme stáli u mantinelu a koukali na ně. Vždycky když jel kolem nás Esposito, tak křikl: Fucking Czech! Objel stadion a zase řval. Novináři se ho pak ptali, proč to dělal. On jim odpověděl, že Čechoslováci trénují i přes léto a že to teď jejich kouč chce po nich taky,“ směje se.
Esposito podle Kladeňáků ale nebyl zrovna příjemný protihráč. „Byl to takový medvěd, dovedl si udělat prostor a uměl i dobře ochránit puk. Těžko se na něj dostávalo,“ popisuje Pospíšil.
Podle Pouzara se před ním Čechoslováci museli mít neustále na pozoru. „Byl to nepříjemný a zákeřný hráč. Velký a měl stabilitu, ale byl schopen vás hokejkou praštit do obličeje.“
Při své sérii Kladeňáci neměli moc šanci poznávat města, ve kterých hráli. Přesto si na krátký výlet v New Yorku našli čas. „Řekli nám, jakým ulicím se máme vyhýbat. Vzpomínám, že jsme v jednom parku chvíli poslouchali skupinu, která imitovala Beatles,“ loví Pouzar v paměti.
„Prošli jsme se, byli na Empire State Building, mezi mrakodrapy se nám líbilo,“ říká Nový. Zůstat v New Yorku však nikoho nenapadlo. Vždyť bychom tam zabloudili,“ směje se.
Kladno se pak předvedlo ještě v lepším světle. Chicago porazilo 6:4 a Toronto 8:5. Jediná porážka přišla překvapivě od nejslabšího týmu - Cleveland Barons vyhráli 4:3. „S odstupem času si říkám, že to, co jsme dokázali, je neuvěřitelné. Hráli jsme proti polovině týmů Original Six NHL a dva z nich porazili a s jedním remizovali. Vždyť Liberec loni jednoznačně prohrál s Bostonem 1:7,“ přemítá Nový.
Článek byl publikován na serveru lidovky.cz
