Jak se vlastně MMA fighter dostane k tomu, aby se stal kondičním koučem?
Odjakživa jsem se o kondiční stránku sportu zajímal. I když jsem ještě sám zápasil a trénoval pod panem Danielem Hejretem, tak jsem hodně dbal o svoji kondici. Zkušenosti jsem sbíral po celém světě včetně Ameriky, kde jsem pracoval s kondičními trenéry, kteří koučovali hokejisty či hráče amerického fotbalu. Chodil jsem k nim na stáže, hodně jsem z toho čerpal. I například od Brandona Boveeho, který byl v Praze ve Lvu a trénoval i například Anaheim. I dnes jsem s nimi v kontaktu, vidím, kam jdou trendy a snažím se jich držet.
Michal "Háša" Hamršmíd
- * 30. dubna 1980 v Jihlavě
- kondiční kouč A-týmu Sparty
- český bojovník v MMA (Mixed Martial Arts) v bantamové váze
- spolumajitel české MMA organizace GCF (Gladiator Championship Fighting)
- člen výkonného výboru světové MMA asociace
Proč z různých sportů, kde se využívají kondiční koučové, zvítězil zrovna hokej, potažmo Sparta?
Bavilo mě to, začal jsem se o to blíže zajímat. Už před několika lety jsem individuálně připravoval několik hokejistů, například Romana Červenku. Ke Spartě jsem se dostal v době, kdy k ní poprvé přišel pan Jandač. Přes Ríšu Žemličku jsem dostal nabídku na zkoušku, poté už jsem dělal další letní přípravu, následně už jsem v klubu zůstal nastálo a svoji kariéru bojovníka jsem odsunul.
Změnil se tím váš pohled na hokej, vidíte ho nyní ze zákulisí jinak než dřív?
Mě hokej bavil vždycky, sledoval jsem ho už předtím. Vždyť pocházím z Jihlavy, kde hrála slavná Dukla. Dřív jsem to viděl jako fanoušek, teď to vidím víc zevnitř.
Co je přesně náplní vaší práce u týmu kromě každoroční letní suché přípravy?
Mám na starosti kompletní kondiční přípravu kluků. Aby byli silově připravení, musím je dostat do pohody, aby vydrželi hrát celých 60 minut. Hráče, kteří jsou po zranění, musím připravit tak, aby se zvládli vrátit v co nejlepší kondici. Je to práce na celou sezonu, celý tým pracuje na kondici v průběhu celého roku. Někteří hráči hrají víc, někteří méně. Ti to dohání mimo led.
Prát se, to hráče neučím, říká kondiční kouč
Letní příprava, která nepatří u hokejistů zrovna mezi nejoblíbenější část sezony, právě skončila. Hráči jsou ale profesionálové a ví, že je potřeba, že?
Přesně tak. Ví, že to potřebují, ke sportu to patří a bez toho to nejde. Oni to tak samozřejmě berou.
Zařadil jste letos něco nového, co dřív neabsolvovali?
Doba jde kupředu, každý rok přijde něco nového. Kdyby člověk zůstal stát na místě, tak by to bylo špatné. Musíte koukat na novinky, vymýšlet nové věci…
To, že kondičního kouče dělá MMA fighter, je poměrně unikátní. Zapojujete do přípravy něco ze svého sportu?
Párkrát jsem kluky vzal na žíněnku. Bavilo je to, kopli si do pytle, zazápasili si. Bylo to takové zpestření přípravy, ale byli z toho docela polámaní. Jsou to sice bojovníci, ale na ledě. Takže je nemůžu učit se prát, jejich práce je hrát hokej.
Zkuste přece jen vybrat někoho, komu to z týmu šlo nejlépe. V kom dříme skrytý zápasnický potenciál?
Že by mohl jít zápasit do klece? Vybral bych asi Honzu Švrčka, Honzu Buchteleho a Míru Formana. Těm to šlo nejlépe.
A jak si naopak vy vedete na bruslích, vytáhnou vás hráči někdy na led?
No, leda pro zábavu. Ale umím brzdit napravo, což je důležité, vím, že hokejku držím nalevo. (smích) Sem tam brusle nazuju, aby se kluci zasmáli.
Chodili vám fandit, když jste ještě bojoval v kleci?
Jo, když jsem ještě zápasil, tak se chodili dívat. Když jsem ale vzal práci na Spartě na plný úvazek, tak jsem přestal MMA trénovat. Poslední zápas jsem měl v prosinci 2012. Nejde skloubit dvě věci dohromady. Neříkám, že jsem kariéru už ukončil, ale asi to tak dopadne.
Hamršmíd: MMA je nejtvrdší sport na světě, ale není zákeřný
Už tedy neuvažujete o tom vrátit se zpátky do klece?
Samozřejmě mě přemlouvají k návratu, chodí mi nabídky k zápasům. Ale já teď věnuju veškerý čas Spartě a momentálně nad tím ani nepřemýšlím a v plánu to nemám. Chci odvést to nejlepší tady. Prožívám úspěchy spolu s klukama, to je to, co mě naplňuje, co mám rád.
Úplně jste se ale MMA nevzdal, angažujete se v organizaci GCF (Gladiator Championship Fighting), tedy české obdobě UFC (Ultimate Fighting Championship)…
To je pravda, zvládám to ale hlavně díky lidem, které kolem sebe mám. Pomáhají mi starat se jak o český svaz MMA, tak o GCF. Já v obou organizacích pracuju, vystupuju jako jejich prezident a jako jejich tvář. Sám bych to rozhodně nezvládl. Veškerý čas dávám do toho, abych předal co nejvíc hráčům Sparty.
Ti, kteří se o bojové sporty jako MMA nezajímají, žijí v představě, že je to nebezpečné a fighteři skoro hazardují se životem. Můžete trošku osvětlit, jak je to doopravdy?
Když si to člověk bude chtít myslet, tak ho z toho nevyvede nic. Podle všech statistik je ale v bojových sportech nejméně zranění. Konkrétně třeba MMA je tvrdý sport, ale není zákeřný. Dnes je každý sport tvrdý, včetně hokeje a třeba i fotbalu, zároveň má ale každý svá pravidla. Zatímco v MMA a bojových sportech je bojovníci dodržují, tak v hokeji či fotbale to tak kolikrát není. Tvrdá hra je fajn, ale nesmí být zákeřná.
Jde tedy o tvrdý sport, kde se ale „hraje“ fér…
MMA je nejtvrdší sport na světě, ale kdyby byl zákeřný nebo špatný, tak to není nejrychleji rostoucí sport na světě. V Americe je dokonce na druhém místě v popularitě. Stejně jako jdou hokejisté připravení na led a ví, co je čeká, tak i bojovník je připravený dát zásah a přijmout ho. Jako je zedník připravený dát cihlu na cihlu a postavit barák. Je to profese jako každá jiná a určitě to není nebezpečné. Má to své kouzlo, lidem se gladiátorské hry líbily už dřív. Rádi na to nadávají, ale zároveň na to rádi koukají.