Jak vnímáte podobné akce, jako je právě hokejová škola?
Jako otec kluka, který také hraje hokej, se na to dívám jako na dobrou možnost aktivity pro děti o prázdninách. Co se týče jejich budoucí kariéry a rozvoje, tak tohle nehraje nějakou rozhodující roli. Základem je trénink, který kluci dostanou během sezóny ve svých oddílech. Tam jim trenéři předávají to nejdůležitější. Ale tady mohou objevit nové věci. Jsou tady v kolektivu s ostatními soukmenovci, takže je to baví o to víc. Jsou pryč z domova, tak je to takový adrenalin. Vím, že jsou tady rádi a že se na to těší. Je to dobrý projekt.
Jan Hanzlík tady již několikátý ročník působí jako lektor, nelákalo by vás to také?
Určitě. Taky se už snažím poslední léta nějak zapojovat, hlavně ve vztahu ke svému synovi. Takže se k tomu občas dostanu, když trenérům pomáhám na ledě v Letňanech, kam syn chodí. Zapojuji se tam do tréninků. Dá se říci, že by mě to lákalo, ale v tomto letním čase, kdy je čas dovolených, si chci spíš užít, když jsem od rodiny často pryč. Léto si užíváme se vším všudy.
Existuje tedy možnost, že až nebudete aktivním hráčem, zkusíte trénovat mládež?
Ta možnost existuje. Mám svoje určité vize a plány do budoucna, takže i v tomto směru si to dovedu představit.
Michal Broš se podepisuje mladému fanouškovi.
Sparta nedávno získala status Akademie ČSLH, jak moc to pomůže v práci s mládeží?
Beru to jako znak, snahu něco s českým hokejem, hlavně mládežnickým, udělat. Těžko říci, jak to pomůže v českých podmínkách. On je vždy každý chytrý, každý má názor, jak by se to mělo vyvíjet, ale ukáže se až v praxi. Myšlenka je dobrá, snad bude všechno fungovat, tak jak má, i když těžko se přiblížíme k jiným státům. O zámoří ani nemluvím, a když beru Finsko, Švédsko, s čímž jsem měl možnost se na vlastní oči setkat, tak je to hlavně otázka peněz. V tom jim nemůžeme konkurovat. Do mládeže tam jdou částky, o kterých se nám tady může jenom zdát. Samozřejmě se jim tam lépe pracuje s dětmi, ale u nás je zase taková ta chytrost. Tak doufám, že se právě teď rozjely mozkové závity na plné obrátky a vymyslí se něco, co pomůže ke srovnání kroku.
Když se ještě vrátíme k letní škole, vzpomínáte si, jestli byly podobné akce, když jste byl v dorosteneckém věku?
Určitě, vzpomínám si, ale nebylo to spojeno s ledem. Jezdívalo se někdy v létě na tábor na pět dní, nebo týden, to už si nepamatuji. Vím, že se tam různě trénovalo, ale bylo to zábavnou formou. Hrál se fotbal, běhaly se závody, štafety. To tady určitě dělají kluci taky, ale oni mají ještě tu výhodu, že mohou jít i na led během léta, což není k zahození.
Spartě pomalu končí letní příprava, jak jste zatím spokojený?
Skončil první blok přípravy a po nějaké pauze jsme šli na led, zatím je to klasický začátek. Člověk si zase musí zvyknout, že má na sobě výstroj. Má pocit, že má 150 kilo. Venku je teplo, sluníčko, takže klasické věci, které k tomu x sezon patří. Nic zvláštního neprožívám. Jak jsem spokojený, budu moci hodnotit, až začne liga doopravdy, někdy v září.
Těšil jste se na led?
Z toho pohledu, že čím jsem starší, tím déle mi trvá, než se do toho zase dostanu, tak jsem se těšil. Protože čím dřív se na led dostanu, tím dřív se budu cítit normálně.
Soustředění na Železné Rudě jste musel předčasně opustit kvůli zranění, co se stalo?
Trochu jsem si pochroumal rameno. Měli jsme gymnastiku a na kruzích jsem dělal cviky, které jsem naposledy dělal na přijímačky na vysokou školu, takže už je to dávno. Tělo už bylo unavené, takže mi něco v rameni ruplo. Dá se říci, že ještě teď to cítím, ale už to není nic, co by mě mělo nějak omezovat.
Co říkáte na powerskating, novinku v přípravě, kterou Sparta zkusila tento týden poprvé?
Setkal jsem se s tím už v minulosti,ve Finsku se to občas dělalo. Dřív už jsem nějaké základy pochytil, i když v té době se tomu tak neříkalo. Ale já to beru. Není to nic náročného, co by nás mělo zatavit a zakyselit, aby ten trénink byl hodně náročný. Pro mě je takové ideální se do toho dostat, tři tréninky si ozkoušet ten pocit a potom začít s hokejem.