Už poněkolikáté jste se vrátil do Sparty, většinou to dopadlo úspěchem. Co pro vás vlastně holešovický klub znamená?
V Praze bydlím a ke Spartě mám vřelý vztah. Mám tady spoustu kamarádů, kteří tu hrají už několik let. Jsem ve Spartě rád, jsem v ní doma a hrát za ni je pro mě čest.
Takže když se nevydařilo angažmá v Donbassu Doněck, Sparta byla jasná volba?
V rámci české extraligy jsem se ani s nikým jiným nebavil, přišla Sparta, že má zájem. S nikým jiným jsem nejednal, dohodli jsme se a jsem za to rád.
Před reprezentační pauzou se týmu dařilo, vyhrál třikrát v řadě. Neobávali jste se, že se třeba vítězná vlna vlivem přestávky naruší?
Pauza je vždy ošidná, ale věděli jsme, že Budějovice vyhrály pět zápasů v řadě a my tři, takže někomu série musela skončit. Jsme rádi, že to byla ta jejich a naše pokračuje.
Připravovali jste se nějak speciálně na budějovický hvězdný útok s Prospalem, Hanzalem a Michálkem, který vám pak v zápase nejvíce zatápěl?
Připravovali. Říkali jsme si, že každý, kdo na ně půjde, musí být obezřetný. Dnes hráli zase výborně.
Bylo pro vás hodně důležité, že jste po vyrovnání na 2:2 zvládli velice rychle odskočit zpět do jednobrankového vedení?
Samozřejmě, byl to klíčový moment zápasu. Je lepší pořád vést, poté už se rychle zhoršoval led. A na takovém povrchu je lepší bořit než tvořit a nám to dnes vyšlo.
Byla to i vaše taktika, hrát spíš na brejky, obezřetně a nikam nespěchat?
Venku to tak je vždycky. Měli jsme štěstí, že jsme vedli. Potom se musí soupeř tlačit za vyrovnáním a nám to vyhovovalo.
Velká zásluha na zisku tří bodů patří i gólmanovi Michalu Neuvirthovi, který čelil 40 střeleckým pokusům…
Vychytal toho strašně moc, zvlášť na konci, kdy na něj jel například Hanzal. Výhry jsou hlavně jeho zásluha, my se snažíme taky, ale největší díl jde na jeho vrub.
