Na Hniličkovi bylo vidět, že chytá v klidu, nezaskočila jej ani dvouminutová dvojnásobná přesilovka Sparty, v které několikrát tvrdě a přesně pálil Jiří Vykoukal. “Cítil jsem se dobře. Ale hlavní je, že mi drží rameno. Příjemným zjištěním také je, že mě ten puk občas trefil,“ usmíval se gólman, který hájil sparťanské barvy v letech 1997-1999.
Přes vyrovnaný průběh zápasu se dařilo branky střílet jen Liberci, Sparta dlouho mlčela. “Zdálo se mi, že jsme měli tentokrát větší vůli po vítězství než Sparta. Hráli jsme hodně v oslabení a s postupem času jsme v nich stále lépe bránili a odráželi jejich útoky. To nás psychicky posílilo, stejně jako pak vstřelený gól.“
Liberec tak výhrou na Spartě urval první tři body ze zápasu na kluzištích soupeře. “Byli jsme zodpovědnější a měli jsme víc štěstí než v předchozích zápasech venku. Také jsme venku předtím vstřelili v průměru jen jednu branku, s čím se těžko vyhrává. Ale oslava byla stejná, jako po výhře doma. Každopádně slavení je činnost, která nám jde hodně dobře,“ usmíval se třiatřicetiletý hráč.
Zhruba v polovině první třetiny si v přesilovce vzal u vlastní branky puk Jaroslav Hlinka, prokličkoval se až před libereckou branku, vybruslil i Hniličku, ale skórovat se mu nepodařilo. “Ani nevím, jak jsem to chytil. Dost jsem se divil, že nedal gól. Hlinka mě natáhl do strany a já jsem se v brance roztáhl. Puk jsem vůbec necítil, ale kluci mi pak říkali, že mě trefil do betonu,“ komentoval Hnilička. Jaroslav Hlinka si zopakoval podobnou akci i o několik minut později, ale opět neúspěšně. “Jarda mě asi nejvíc zlobil, byl ze sparťanů nejlepší. Měl plno slibných šancí, ale nespadlo mu to tam.“
Na začátku třetího dějství sparťanský zadák Hanzlík snížil na rozdíl jediné branky a slušně zaplněnému libereckému kotli zatrnulo. “Měl jsem také strach, aby to Sparta neotočila. V létě jsme tu hráli přípravné utkání, kdy jsme dlouho vedli 3:0, ale Sparta vyrovnala. Pak jsme sice vyhráli 4:3, ale to není důležité. Sparta mi dala tehdy tři branky v poslední třetině, takže vím jakou mají ofenzivní sílu. Ale zase jsem se tím moc nerozptyloval, snažil jsem se co nejlépe chytat, zbytek jsem nechal osudu."
