Jak velká komplikace je prohrávat po dvou domácích duelech 0:2?
Samozřejmě to je komplikace, protože jsme určitě nechtěli stav 0:2 po domácích zápasech, ještě po takových, kdy jsme je přestříleli, měli jsme šance a mohli jsme rozhodnout ve svůj prospěch. Teď nám nezbývá nic jiného než zapomenout, hodit to za hlavu a rvát se. Nic není hotovo.

Byl druhý zápas o něco ostřejší než ten první?
To k play off patří, je to trochu vyhecovanější, ale neřekl bych, že by to nějak vybočovalo z únosných mezí. Hraje se tvrdě do těla, jak se to hrát má. Není tam nic zákeřného.

Vy jste prohrál rozhodující buly před inkasovaným gólem v prodloužení, jak byste popsal tento moment?
Samozřejmě si to vyčítám, snažil jsem se na sto procent, ale bohužel. Možná jsem to chtěl vyhrát až moc, proto jsem to promáchl trošku brzo, jemu puk skočil na hokejku a sehráli to tak, jak to sehráli. Vyšlo jim to, líp to ani nešlo.

Dostali jste jediné dva góly z brejku, v čem je problém?
Bavíme se o tom, vždycky jsme měli více střel, tlačíme se do nich, říkáme si, že musíme hrát dobře do defenzivy, ať nás neohrozí z brejků. Bohužel se nám to zase stalo, musíme to hlídat. Říkáme si to pořád, ale opakuje se to.

Oproti minulému zápasu ubylo z vaší strany faulů, naopak přibylo spálených šancí, byl to největší problém?
Určitě jsme měli šance překlopit to na naši stranu. Bohužel se nám to nepovedlo a dali nám gól, pak rozhodlo prodloužení, takže ty šance prostě musíme začít proměňovat, už není moc kam uhnout. Pozitivní je, že jsme hráli disciplinovaněji.

Občas to vypadalo, že z některé šance by bylo lepší střílet, ale vy jste ještě přihrávali. Nebyl to také problém, že jste je často překombinovali?
Nemyslím si, snažíme se hrát, co máme nacvičené. Možná to tak vypadá, ale někdy je přímo proti vám hráč a přes něj to na bránu nejde dostat. Takže se to snažíme utrhnout do lepší pozice, někdy to nevyjde. Ale musíme více chodit do brány, jinak góly nedáme.