Lukáši, máte za sebou dovolenou u moře. Jak jste si ji po
náročné sezoně užil?
Užili jsme si ji s manželkou výborně, protože jsme byli bez dětí, takže jsme si
pořádně odpočinuli. Přes tři roky jsme nikdy nebyli kvůli dětem i stavbě domu. Manželka byla samozřejmě ráda, že mě měla pro sebe, protože to poslední dobou bylo
hektické, ale plně jsme si to vynahradili.
Předpokládám, že myšlenky na play off se ale pořád vracejí,
je to tak?
Přemýšlel jsem o tom mockrát. Pořád vám to šrotuje v hlavě, děláte si
analýzy, co šlo udělat jinak. Můj názor je ten, že ačkoliv jsme Kometu hlavně v domácích
zápasech přehrávali, udělali jsme hrubé individuální chyby, které dokázala
potrestat. Měla na to dost zkušený tým.
Pravdou je, že stav 0:4 na zápasy naznačuje, jako by
postupující tým o třídu dominoval, což v této sérii úplně neplatilo. Máte
stejný pocit?
Kometa si nic moc nevytvořila do doby, než jsme začali zmatkovat, dělali chyby
a namazali jim na góly. Hrála trpělivě, chytře a vydržela to celý zápas. Oni
čekali jenom na naše chyby a v obranném pásmu hráli jednoduše,
nekomplikovali si to a čekali na brejky. Nakonec titul vyhráli zaslouženě, protože
hráli výborně do obrany a zachytal jim brankář. I když od nás dostali dva
rychlé góly, nesložili se a my jsme udělali spoustu chyb v defenzivě. V tom
jsme propadli.
Kometa na druhou stranu smetla stejným stylem i Liberec.
Nepřineslo jí ovoce to, že na rozdíl od vás a Bílých Tygrů vsadila spíše na
defenzivu a zkušenosti svého týmu?
Asi jo. Kometa tím stylem ovládla celé play off. I když mohla hrát s pukem,
hodila ho po mantinelu a nedělala si to zbytečně složitě. Když byli v laufu,
hráli samozřejmě super hokej, ale ze začátku vždycky čekali na chyby soupeřů,
nejen proti nám. Byl to sice defenzivní styl, ale byl úspěšný.
Nechyběla vám nakonec nějaká individualita? Z celého týmu
přece jen nikdo bodově nevyčníval...
Já si nemyslím, že by nám chyběly góly. V zápasech jsme vedli už 2:0, ale
nebyli jsme trpěliví a vyrobili jsme hrubé chyby, které jsme třeba v zápasech
Ligy mistrů nedělali. Mohli jsme dát samozřejmě více gólů, ale spíš je otázka,
proč jsme je dostávali.
V play off jsme zkazili sezonu i úspěch v Lize mistrů
Zmínil jste Ligu mistrů, kde jste došli až do finále. Nevrhá
vyřazení ve čtvrtfinále stín na tento obrovský úspěch, na který jste v evropské
konkurenci dosáhli?
Každý si teď řekne, že sezona vypadá špatně. My jsme Ligou mistrů procházeli dobře,
hráli jsme super hokej a přijde play off, kde hloupě vypadneme po čtyřech
zápasech. Hodnotí se mi to blbě, nemůžeme říkat, že jsme s Kometou dlouho
vedli, ale prostě jsme to neudělali. Určitě to zkazilo celou sezonu, možná
bych ale odděloval extraligu od Ligy mistrů, kde jsme uhráli výborný výsledek.
I základní část extraligy nám celkem vyšla, jenže play off byla tragédie.
Podobně rychlý konec sezony jste často nezažil ani v Karlových
Varech, nebo ano?
Zažil a spousta. Když se ještě nehrálo předkolo a Karlovy Vary končily kolem
desátého nebo jedenáctého místa, tak sezona končila někdy na konci února. Pauza
byla tedy ještě delší a bylo to na denním pořádku. Každý pochopitelně rád
hraje, co taky jiného? Koukat se doma na ostatní? Na druhou stranu jsme si
odpočinuli a máme chuť do další práce. Máme co napravovat.
Blíží se mistrovství světa ve Francii a v Německu.
Najdete si zápasy šampionátu čas?
Určitě se na něco podívám. Budu koukat na naše, rád bych viděl i Ameriku s Kanadou,
ale záleží, jak budu mít čas. Děti mě tolik nenechají, takže si budu nejspíš s nimi hrát a po očku sledovat televizi.
Sledovat nejspíš budete i klubové spoluhráče Michala Řepíka
a Petra Vránu, kterého jste porazil v kanadském bodování Tipsport
extraligy. Co jste mu na cestu vzkázal?
Klukům jsme v kabině popřáli hodně štěstí. I klukům ze Slovenska, aby se
na turnaj dostali a užili si to. Musí to být velký zážitek, já jsem to nikdy
nezažil a nejspíš už nezažiju, ale pro každého hokejistu musí být čest
reprezentovat na takovém turnaji.
Vítězství v bodování si velmi vážím, vděčím i spoluhráčům
Na turnaj budete koukat jako čerstvý vítěz bodování základní
části Tipsport extraligy. Co se za ten rok změnilo, oproti nepříliš vydařené
předešlé sezoně?
Chytl jsem začátek sezony, kdy mi trenéři dávali hodně prostoru na ledě. Jarda
Hlinka vypadl kvůli zranění kolene a dostával jsem prostor na přesilovkách.
Hrál jsem hodně před brankou a dal hrozně moc gólů z dorážek. Navíc se mi podařilo bodovat celou sezonu, neměl
jsem žádný výpadek, kdy bych třeba deset zápasů nebodoval.
Ještě několik kol před koncem jste na celkový triumf nejspíš
nepomýšlel, že ano?
Překvapilo mě to, protože jsem sice věděl, že jsem na špičce, ale byla spousta
kol do konce a Michal Vondrka s Havranem (Petr Vrána) byli asi pět šest
bodů přede mnou. Já jsem na to tedy nepomýšlel, protože jsem věděl, že to je
pořád dost bodů. Jsem za takový úspěch rád, ale musím poděkovat všem
spoluhráčům i Havranovi, se kterým jsme udělali spoustu bodů společně.
Jste rád, že jste sobě i ostatním dokázal, že pořád můžete
být tahounem týmu?
Pro mě to je první podobný úspěch, ale hlavně mě to pořád baví. Já bych pořád
něco hrál, ať už se hraje fotbal, tenis nebo basketbal, chci hrát a být
nejlepší. V každém sportu hraju naplno, hokej mě baví a naplňuje. Jsem
rád, že mi sezona individuálně vyšla a doufám, že ta příští bude úspěšná i týmově. Záleží na
týmovém výsledku v play off, ale to je ještě strašně daleko.
Po změnách v realizačním týmu se dají očekávat změny i v hráčském kádru. Bude tedy o to důležitější příprava,
aby se obměněný tým dostal na vítěznou vlnu?
Jasně. V přípravě děláte různé variace sestav, můžou přijít zápasy, které se
příliš nevydaří, ale jde o to, abyste se připravili na extraligu a v ní jeli
jako mašina. Abyste vítězili a soupeři z vás měli respekt, takže musíme
předvádět takový hokej, který nás bude bavit a strašit soupeře.
SOUBOJ DOVEDNOSTÍ MEZI LUKÁŠEM PECHEM A PETREM VRÁNOU:
Karlovy Vary si o sestup koledovaly dlouho
V příští sezoně už se nepodíváte do Karlových Varů, kde
jste dlouhé roky působil. Co na jejich sestup po dvaceti letech v nejvyšší
soutěži říkáte? Překvapil vás?
Letos mě to překvapilo. Když si vybavím naše zápasy, byly těžké a bojovné. Jak
se ale říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Karlovy Vary si o to koledovaly dlouho, prakticky se tam za celou dobu nic
nezměnilo a zůstalo to stejné. Vždyť se za dvacet let udělala jen dvě play off,
i když finále a titul, tak je to smutné. Já jsem tam hrával dlouhou dobu,
vyrostl jsem tam a bydlí tam syn, je to škoda pro celý klub i region. Možná se
pokusí vrátit zpátky, ale cesta bude hodně trnitá.
Mnoho zkušených a ostřílených hráčů, kteří do baráže
zasáhli, mluvilo o tom, že boj o záchranu je na psychiku daleko náročnější, než
se strachovat o play off, případně vyřazení v něm. Souhlasíte?
Musím zaklepat, že jsem baráž nikdy nehrál. Někdy v roce 2011 jsme k ní
měli blízko, kdy jsme museli vyhrát poslední zápas v Chomutově a zároveň
se spoléhat na výsledek Brna v Liberci. My jsme vyhráli, Brno taky a do
baráže jsme nešli, což byla velká úleva. Zrovna po této zkušenosti jsem si
řekl, že takhle hrát nechci, rozvázal jsem smlouvu a odešel do Sparty. Po těch
dvou výborných play off už to bylo mdlé a postupně to šlo dolů.
Hádám, že baráž ve své aktivní kariéře rád oželíte...
Nechtěl bych ji nikdy hrát. Musí to být opravdu hrozný. Co jsem se bavil s Tomášem
Rolinkem i Vencou Skuhravým, oba říkali, že je to po psychické stránce hrozné.
Ve Varech byli navíc mladší hráči a mohlo to s nimi zamávat, ale nemůžu to
úplně soudit, když jsem to nezažil.