Dnes to byl první zápas, jak jste se cítil po stránce fyzické?
Na ledě jsme týden, fyzička není taková, jaká by měla být. Postupně to ale bylo lepší a lepší, rozbruslili jsme to. Jsme rádi, že jsme vyhráli první zápas.
Jak byste ohodnotil tempo a úroveň utkání?
Tempo bylo hodně vysoké. Úroveň odpovídala tomu, že to byl první zápas. Tempo se divákům možná až tak nezdá, pro nás to ale bylo dost. Přeci jen, je to první zápas, chvilku trvá, než se do toho člověk dostane. Musím ale zmínit, že tréninky na Spartě jsou v o trochu vyšším tempu, kádr je výborný.
Jaké byly plány do utkání?
Chtěli jsme hrát co nejjednodušší hokej, hrát to, co po nás trenér chtěl. Každý ví, co má na ledě dělat, ten úkol je pro všechny podobný. Trenér ví, co má od koho čekat. Myslím, že když se mu nebude něco zdát, tak že to dotyčnému hráči určitě řekne.
Vaše pohledná asistence vedla k úvodnímu gólu utkání, ke skórování jste vyzval Karla Pilaře. Mohl byste situaci popsat?
Nahazovali jsme puk, já jsem vyhrál souboj v rohu. Povedlo se mi najít Karla před bránou, ten to uklidil do brány.
Dnes jste odehrál celý zápas po boku Lukáše Pecha, v extralize už tvoříte známou dvojku. Předpokládáte, že vás bude držet trenér i nadále pohromadě?
Záleží na trenérovi. S Lukášem víme, co od sebe máme čekat. Jsme docela sehraní, časem to bude ještě lepší a lepší, to když se sehrajeme se všema klukama. Jsou tu samí skvělí hráči, tady si nejde vybírat. Co řekne trenér, to bude.
Určitě si vzpomenete, jak jste zde dal ještě za Karlovy Vary čtyři branky. I tak se zeptám, jak moc je pro vás důležité zvyknout si na široké kluziště? Přeci jen tu odehrajete polovinu ligových utkání…
Přiznám se, že raději hraji na širším kluzišti. Potřebuji více prostoru. Doufám tedy, že mi to tu bude plně vyhovovat.
Jak si zvykáte na pobyt v Praze?
Samozřejmě, je to změna. S manželkou se nám tu ale líbí, bydlíme na Karlíně. Dojíždění mám jenom kousek, po těchto stránkách jsem naprosto spokojen. Na tréninky jezdím autem, spojení městskou hromadnou dopravou je tu ale v pohodě.
