V Praze a ve Spartě už jste nějakou dobu. Jak se vám zatím v novém městě a klubu líbí?
Všechno je fajn, moc se mi tu líbí. Máme dobrý tým a líbí se mi i Sparta jako organizace. Cítím se tu už jako doma.

Můžete už po několika zápasech porovnat český hokej s tím zámořským?
Je to dost jiný styl. Tady je to mnohem více o bruslení a hokej je takový rychlejší. Chvíli mi trvalo se tomu přizpůsobit, ale myslím, že už se mi to povedlo. (úsměv) Není to tak, že by hokej v Evropě byl všude stejný, v každé zemi mají odlišný styl. Třeba ve Finsku to bylo něco úplně jiného než tady.

Ryan Glenn

• * 7. 6. 1980, Port Coquitlam (CAN)
• 185 cm, 90 kg, držení hole levé
• studoval sociologii na St. Lawrence University, New York, USA
• předchozí kluby v zámoří: St. Lawrence University (NCAA), Hartford Wolf Pack (AHL), Charlotte Checkers (ECHL), Milwaukee Admirals (AHL), Syracuse Crunch (AHL), Lowell Lock Monsters (AHL), Wilkes-Barre / Scranton Penguins (AHL), Providence Bruins (AHL), Peoria Rivermen (AHL), Alaska Aces (ECHL)
• předchozí kluby v Evropě: Troja-Ljungby (SWE), Södertälje SK (SWE), Ilves Tampere (FIN), KalPa Kuopio (FIN), EZ Salzburg (EBEL), SaiPa Lappeeenranta (FIN), Kärpät Oulu (FIN)
• zatím v TELH: 8 zápasů, 0+3, +1
• zatím v CHL: 4 zápasy, 1+1, +1

Po čtyři roky během studií jste hrál hokej za univerzitu. Můžete českým fanouškům, kteří neznají univerzitní sport, popsat, jak to chodí?
Dostal jsem plné stipendium na St. Lawrence University ve státě New York. V podstatě je to tak, že když nejste tak dobrý, abyste šel hrát do nejvyšší juniorské soutěže, nebo si chcete ještě vzít čas se rozvíjet, tak je to dobrá varianta. Já jsem šel na univerzitu ve dvaceti letech a měl jsem na to čtyři roky.

A co jste studoval za obor?
Mým oborem byla sociologie. Bylo moc fajn moci zadarmo studovat a přitom se moci rozvíjet jako hokejista. Ale je to každopádně docela náročné. Od rána až do odpoledne jste ve škole, pak jdete na trénink a po večeři zase děláte věci do školy.

Během vaší poslední zámořské sezony jste si zahrál i na Aljašce za Alaska Aces. Máte odtamtud nějaké zvláštní zážitky?
Hrál jsem tam během zimy, takže tam byla pořád tma, opravdu pořádný mráz a samozřejmě tuny sněhu. Navíc tam nebylo moc co dělat kromě hokeje.

Předpokládám, že jako malý kluk jste snil o NHL jako každý začínající hokejista. Který tým byl tím vaším vysněným?
Samozřejmě, že to byl můj sen. (úsměv) Vyrostl jsem při sledování Boston Bruins, které měl rád můj táta. Ten mimochodem stále hokej sám hraje za veteránský tým, i když už je mu 58 let. Jeho nejoblíbenějším hráčem byl Bobby Orr.

Přijel se váš tatínek podívat na vás do Evropy?
Sledoval mé zápasy, když jsem hrál v zámoří. V Evropě se na mě zatím podívat nebyl. Je to přece jen daleko, on navíc řídí svou vlastní firmu, takže nemá moc času. Ale doufám, že tuhle sezonu už se sem dostane.

Nečekal jsem, že v Evropě nakonec zůstanu natrvalo

Vy sám jste se přesunul ze Severní Ameriky do Evropy v roce 2008 a od té doby jste se zpět do zámoří nevrátil. Čekal jste, že tu zůstanete tak dlouho?
Během mého prvního roku v Evropě jsem hrál ve Švédsku a podle mě to byla dobrá zkušenost. Týmu i mně osobně se dařilo a líbila se mi atmosféra, užíval jsem si to. Takže jsem si řekl, že to stojí za to zůstat. Před mým přesunem jsem si asi nepředstavoval, že zakotvím v Evropě na tak dlouho. Ale hokej mě prostě baví a chci hrát tak dlouho, jak to půjde. A poznávat přitom různé nové země Evropy, kde se mi moc líbí.

To je tedy důvod, proč jste si už vyzkoušel švédský i finský hokej, hokej v EBEL v dresu Salzburku a nyní i českou extraligu?
Asi to bude takový kanadský styl myšlení. Vlastně nikdy nevím jistě, kde budu hrát příště, kam mě moje práce zavede. Jsem vděčný za všechna angažmá, kterými jsem si prošel a poznal při nich nová místa. Je to pro mě zajímavé i z toho sociologického hlediska, poznávám nové lidi, různé styly života v jednotlivých zemích…

Ve Finsku jste kromě místního stylu života poznal také svoji přítelkyni, že?
Je to tak, máme spolu malou dcerku. (úsměv) Poznali jsme se, když jsem hrál v Ilves Tampere, i když ona sama je z jiného města. V Praze se mnou sice nejsou natrvalo, protože přítelkyně má různé věci k zařizování ve Finsku, ale jezdí sem.

Další vaší štací byl rakouský Salcburk, kde jste si zahrál EBEL ligu sdružující týmy z různých evropských zemí včetně českého Znojma. Jaká byla tohle zkušenost?
To pro mě byla jedna z těch těžších sezon v kariéře. Je to docela složité, každý tým tam hraje odlišně. Každý zápas tam byl úplně jiný, soupeři hráli každý jiným stylem. Byla to zajímavá zkušenost, ale nevím, jestli bych si to chtěl zkoušet znovu. (smích)

A konečně v minulé sezoně jste zpět ve Finsku s Kärpätem Oulu slavil zisk mistrovského titulu. Byla to vaše nejpovedenější sezona v kariéře?
Řekl bych, že ano. Pokaždé, když vyhrajete titul, to je velký úspěch. A tohle byl můj první titul od té doby, kdy jsem hrál na univerzitě, tedy před dlouhými patnácti lety. Takže to byl samozřejmě moc fajn pocit, po dlouhé době zase slavit s týmem první místo. Věřím, že se mi to zase brzy povede.

Prošel jste už opravdu hodně klubů a tím pádem i různých měst. Kde se vám líbilo nejvíce?
Mám rád Prahu. (smích) A neříkám to proto, že tu teď hraju. Je to podle mě nádherné město a člověk tu může dělat spoustu věcí, je tu třeba hodně skvělých restaurací. A lidé jsou moc milí a domluví se anglicky, což je fajn. A já už jsem zase pochytil nějaká česká slovíčka v kabině. (smích)

Cizince se na závěr nelze nezeptat na české pivo. Takže jak chutná vám?
Už jsem ho samozřejmě měl a moc mi chutná. (úsměv)