Martine, jak byste zatím zhodnotil působení týmu na turnaji? Začalo se to zlepšovat. V tom prvním zápase to bylo hrozné, tam jsme měli moc vyloučení, což hodně ovlivnilo hru. Já osobně navíc na oslabení nechodím, takže jsem se do hry příliš nedostával. Teď jsme na tom zapracovali a v těch posledních dvou utkáních už to bylo dobré. S Kanadou jsme odehráli v podstatě vyrovnané utkání, i když jsme smolně prohráli.
Zapůsobila podle vás úvodní prohra s Finy 1:6 na mužstvo jako taková facka, po které se probralo? První zápas byl podle mě víc než facka. Sami jsme si hodili klacek pod nohy. Zavinili jsme si to jen my. Ale i takové věci se stávají. Doufám, že jsme si z toho vzali ponaučení.
Ten vzestup se týká přímo i vás. Začínal jste ve třetí pětce, proti Kanadě už jste hrál v první… To už je na trenérovi, kam mě postaví. Ale na tom už přece nezáleží, hlavně abychom hráli to, co máme v plánu. Jedině to je podstatné.
Jak hodnotíte prostředí turnaje a atmosféru v týmu? Zázemí je výborné. Kluci jsou perfektní a tým šlape. Postupem času půjdeme určitě nahoru a budeme se ještě zlepšovat.
Teď je na řadě zápas s domácím výběrem. Po divácky chudších duelech vás tedy čeká asi bouřlivá kulisa… Když jsem se byl podívat na zápase Švýcarů s Kanadou, bylo v hledišti před pět tisíc fanoušků. Pro nás by to mohl být skvělý zápas, mimořádná zkušenost hrát před tolika lidmi.
Jak vůbec probíhá takový váš běžný den na šampionátu? Ráno máme budíček kolem osmé hodiny, snídaně, rozbruslení přibližně v deset a pak následuje oběd. Po obědě odpočinek a pak už najíždíme na předzápasový režim. Rozcvička, rozcvička na ledě a potom samotné utkání.
Vrchol reprezentační sezony právě prožíváte, když se však ohlédnete za sezonou klubovou, jaká byla? Ze začátku sezony jsem sám se sebou nebyl spokojený. Neměl jsem formu. Od poloviny sezony se to pak začalo postupně zlepšovat, ale celkově nemůžu říct, že by to bylo něco extra.
Foto: Ronald Hansel a Karel Málek - Juniorský hokej CZ/SK
