Jak dlouho už fandíte hokejové Spartě a kdo vás k tomu přivedl?
Spartě fandím již od roku 1996, kdy mě vzal poprvé na hokej do Holešovic můj táta Martin. Od té doby jsme začali na hokej chodit pravidelně. Společně jsme Spartu při utkáních povzbuzovali, a láska ke Spartě tak mohla narůstat. Za to, že mě vzal táta právě do Holešovic na Spartu, jsem mu moc vděčný – představte si, jak to taky mohlo špatně dopadnout, když jsou v Praze hokejové kluby dva. (úsměv)
Na sezonu 2017/2018 jste si pořídil hned sedm permanentek, přestože předtím jste permanentku neměl. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo a kdo bude na hokej chodit s vámi?
To je strašně jednoduché. Po brzkém konci Sparty v play off mi zavolal kamarád Ondra a řekl, že bude na další sezonu kupovat permanentky pro sebe a své rodiče. Společně na Spartu chodíme už dlouho a chceme fandit společně. Ve chvíli, kdy jde člověk na hokej jen s kamarádem, případně v nějaké menší skupině, tak není problém sehnat vstupenky na dobrá místa. Ale zkuste rezervovat vstupenky pro celou rodinu a kamarády najednou, abychom mohli fandit společně. Když se mnou začala chodit na hokej má manželka Denisa a naše dvě dětičky Laurinka a Mareček vyrostly do věku, kdy mohou chodit pravidelně taky, tak nebylo co řešit. K tomu se ještě přidaly mé dvě neteře Terezka s Lucinkou a když už jsme šli pro permanentky, tak jsme ji pořídili i mému bráchovi Martinovi, který s námi na hokej chodí také pravidelně.
Je podle vás pohodlnější mít permanentku, než si kupovat jednotlivé vstupenky?
Permanentku budeme mít první sezonu, ale už teď jsem si jistý, že to bude mnohem pohodlnější než kupovat vstupenky jednotlivě. Každý zápas pro nás tak bude mnohem příjemnější, protože nám odpadne rezervace lístků vždy na různá místa. A hlavně věříme, že se Sparta dostane do play off a v něm hodně daleko. A tam už je rezervace většího počtu lístků na dobrá místa kvůli velkému zájmu téměř nemožná. Když chce člověk chodit na hokej s celou rodinou a k tomu ještě s kamarády, tak to asi jinak nejde. Odpadne spousta starostí a zápasy si budeme užívat vždy z dobrých míst.
Fandí hokeji a Spartě celá vaše rodina?
V podstatě už ano. Náš rodinný klan se sice rozrůstal pomalu, ale dnes už jsme početná skupina a věříme, že se ještě dále rozrůstat budeme. Hokej na Spartě je napětí, emoce a zábava v jednom. To pak stačí přilákat na jeden zápas nového člena a hned jsme o jednoho početnější. Tu atmosféru si musí zamilovat přeci každý.
Zúčastnil jste se soutěže o nejlepší sparťanský rodinný příběh. Čí to byl nápad? Psali jste příběh spolu s rodinou?
Soutěž jsem na webu zahlédl hned po zveřejnění a říkal si, že bych to mohl zkusit. No a ve chvíli, kdy mi začaly chodit maily a SMS zprávy od kamarádů, kteří vědí, jak strašně mám Spartu rád a kolik nás dnes už z naší rodiny chodí, tak bylo rozhodnuto. Příběh jsem psal sám a musím říct, že mě kolikrát až dojalo, když jsem si uvědomil, jak dlouho už na hokej chodíme a kolik nás dnes Sparta spojuje. Je hezké vidět naše prcky, jak si hokej užívají a jak se Sparta stává součástí jejich života. Rodina si samozřejmě příběh četla, ale až po zveřejnění na webu – předtím jsem to držel v tajnosti.
Jaký je váš osobní nejsilnější zážitek se Spartou?
Určitě to jsou tituly 2005/2006 a 2006/2007, kdy se rozhodující zápasy hrály v Holešovicích. Tam to bylo opravdu hodně silné a rád na tyto dva tituly vzpomínám. Další silný zážitek je finálová série s Libercem 2015/2016. I když to nakonec nemělo zlatou tečku, tak celá série byla úžasná a emotivní. Každá sezona a každý zápas jsou emotivní, ale samozřejmě nejsilnější zážitky budou vždy tituly a já doufám, že se toho dalšího už brzy dočkáme.
Máte mezi hráči Sparty nějakého oblíbence? Případně vaše děti?
Tady to je naprosto jednoznačné. Je nějaký větší sparťan než Jaroslav Hlinka? Za mě to je naprosto jasné a Jardu Hlinku beru nejen jako jednoho z opravdu největších sparťanů, ale zároveň jako neuvěřitelného sportovce a skvělého člověka. Já jsem strašně rád, že jeho kariéra ve Spartě bude ještě pokračovat, a bylo by úžasné, když by se mu podařilo dojít se Spartou k pátému titulu. Mé děti to mají taky dané – obě mají dres Jardy Hlinky a v autě ještě každý na své straně minidres s číslem 17. Samozřejmě bylo, je a bude plno úžasných sparťanů (Jan Hlaváč, Petr Ton, Jan Marek, František Ptáček, Petr Bříza, David Výborný, Petr Nedvěd atd.), ale pokud mám vybrat jedno jméno, tak je to kapitán Jaroslav Hlinka.
Jak vás potěšila výhra v soutěži?
Z výhry v soutěži mám velkou radost. Další dvě permanentky k těm, které jsme si kupovali před sezonou, určitě využijeme pro další členy rodiny a kamarády, kteří s námi chodili v loňské sezoně také fandit. Na setkání s hráči týmu se moc těším a určitě tuto akci využiji k získání podpisů všech hráčů na nový dres, který si během začátku nové sezony pořídím. Všem fanouškům, kteří v soutěži hlasovali pro náš příběh, moc děkuji. Věřím, že povedený začátek naší Sparty nám všem ukázal směr, kterým se tým v letošním ročníku extraligy vydá.