Ani na třetí pokus to sparťanům nevyšlo a se dvěma body na kontě stále čekají na první výhru v novém ročníku Tipsport extraligy. V nedělním střetnutí proti brněnské Kometě byli výhře na dosah, po výborném vstupu si však dvakrát nedokázali uhlídat dvoubrankový náskok a po prohře na nájezdy se museli smířit s pouhým bodem. „Velmi dobře jsme dnešní zápas začali, hodně jsme bruslili, drželi Brno pod tlakem a díky tomu jsme se dostali do rychlého vedení 2:0. Po naší chybě v obraně domácí snížili, i přesto si ale myslím, že první třetina byla v naší režii. Ve druhé třetině hrála Kometa lépe než my, více nás tlačili, měli jsme problémy sami se sebou a nemohli jsme hrát naši hru. Třetí třetina pak byla z obou stran nervózní a stažená, posledních deset minut bylo skoro jako prodloužení, nikdo nechtěl inkasovat. Na závěr penalty, ty už jsou prostě loterie,“ shrnul průběh celého klání muž, který musel dvě minuty v prodloužení sedět na trestné lavici a bát se o výsledek. Kometa přesilovku čtyři na tři sice neproměnila, z bonusového bodu se však mohla radovat po samostatných nájezdech.
Sparta a Kometa, Praha a Brno, tyto názvy již sami o sobě značí přítomnost jisté rivality, a to ne malé. O rivalitě mezi Kometou a Spartou se mohl přesvědčit každý, který se v neděli k večeru pohyboval vně či v okolí Kajot arény. „Mám pocit, že pro nás jakožto Spartu je rivalita spojena s každým zápasem, každé družstvo se na nás více vyhecuje. Navíc fanoušci několika týmů nás nemají příliš v oblibě, proto to pro nás dnes nebylo nijak výjimečné. Brno je specifické v jeho skvělé divácké kulise, která patří mezi jednu z nejlepších v lize. Zde je i pro protivníka radost hrát,“ vyslal děkovný pozdrav směrem k brněnskému obecenstvu Yorick Treille, který naštěstí pro něj nerozuměl všem pokřikům brněnských příznivců.
Jak již bylo naznačeno, Sparta je společně s Mladou Boleslaví a Karlovými Vary jedním z týmů, kteří v letošním ročníku stále čekají na první vítězství, oproti zbylým dvěma klubům, Sparta má na svém kontě již dva body za dvě prohry v prodloužení. Francouzského reprezentanta však tahle situace neznepokojuje, nálada v kabině je stále dobrá. „Tvrdě na sobě pracujeme, na každý zápas jsme stoprocentně připraveni. Sezóna je velmi dlouhá a jsme teprve na samotném začátku. Musíme jít zápas od zápasu, víme, že jsme schopni hrát dobrý hokej, potřebujeme se někde chytit a vyhrát první zápas. Atmosféra v kabině je stále vynikající, každý na sobě tvrdě pracuje, máme zde spoustu nových kluků, kteří zapadli, je jen otázkou času, kdy se rozjedeme,“ nabídl pohled do hlav sparťanů jednatřicetiletý účastník pěti mistrovství světa a jedné olympiády.
Ve čtvrtek čeká na Spartu pro český hokej netradiční chvíle. K přípravnému zápasu zavítají do hlavního města hokejisté NY Rangers hrající nejprestižnější klubovou soutěž na světě NHL. „Je to určitě něco nového, bude to pěkný okamžik pro Prahu, pro klub, ale také pro celý český hokej. Do zápasu dáme všechno, nemáme ani jinou možnost. Zkusíme dobře odvedenou prací udělat radost všem fanouškům, kteří se na zápas dostaví. Dáme ze sebe vše, stejně jako kdyby to byl ligový zápas, kde půjde o body. Na zápas se těšíme a jsme za něj velmi rádi,“ uzavřel lákavou pozvánku na čtvrteční střetnutí v pražské Tesla aréně francouzský útočník, který byl v roce 1999 draftován ze 195. místa týmem Chicago Blackhawks, v NHL však nikdy nenastoupil.
Hokejistů ze země galského kohouta je v české extralize pomálu, Yorick společně se svým mladším bratrem Sachou jsou vlastně jediní francouzští zástupci, oba shodou okolností působí v pražské Spartě. Jako exoti si však v české soutěži nepřipadají. „Cítíme se zde dobře. Není důležité kdo je odkud, v extralize je několik Kanaďanů, Američanů, Slováků, ale hokej je pořád hokej. Je potřeba se integrovat do mužstva a tvrdě pro něj pracovat,“ je si vědom Yorick, který se zabydlením se v Česku neměl žádné problémy: „Každý nás zde pěkně přijal, je to pro nás se Sachou radost hrát společně v jednom týmu.“
Jediným větším problémem, který Yorick v Česku má, je jazyk. I přesto, že začíná svoji čtvrtou sezónu ve střední Evropě, čeština je pro něj stále velkou překážkou. „Váš jazyk je doopravdy hodně náročný. Sice se začínám pozvolna chytat, například rozumím už několika větám, ale stále je pro mne hlavním dorozumívacím jazykem zde v Česku angličtina. Je to trošku škoda, kdybych za tu dobu, co tu jsem, na sobě více zapracoval, mohlo to být lepší. Ale jsem samouk, nechodím do žádných kurzů a tak potřebuji čas," pronesl rodilou francouzštinou útočník, který byl na ledě vidět s číslem sedm na dresu. V kabině se pak normálně mluví česky, Yorickovi a dalším cizincům ve sparťanské kabině pak musí být vše překládáno: „S tím nemáme problém, trenér i jeho asistenti mluví velmi plynule anglicky a na úrovni hokeje jsem společně s dalšími třemi cizinci schopni porozumět tomu, co po nás kouč chce, i v češtině.“
Na závěr jsme se Yoricka zeptali, jestli by mohl českou extraligu doporučit ostatním francouzským hokejistům. „Určitě mohu doporučit. Pro hráče, kteří hokejově vyrostou ve Francii, je šance odejít do výborné zahraniční soutěže, jakou česká extraliga je, dobrým krokem. Francouzská nejvyšší soutěž není tolik kvalitní. Navíc je to dobré pro francouzský národní tým, když bude mít většinu hráčů hrajících kvalitní zahraniční hokejové ligy,“ ukončil tak náš rozhovor útočník, který hokejově vyrůstal ve francouzském Grenoblu.
