Když jsme se spolu bavili posledně, tak jste netrpělivě čekal na začátek extraligy, neboť v přípravě se vám bodově moc nevedlo. Oddechl jste si, když se vám podařilo skórovat již ve druhém kole?
Jasně, jsem spokojen. Tenhle gól mi psychicky pomůže. Myslím si, že si teď budu zase více věřit.

Cítil jste tedy na sobě nějakou psychickou deku?
Ani ne. Jak jsem už říkal minule, v přípravě bývám většinou tragický. Někdy mi trvalo dost zápasů, než jsem se herně a střelecky chytil. Takže jsem moc rád, že mi to tam padlo už teď.

Může vám pomoci i to, že to byl takový náhodný gól?
Určitě. Puk mi jen trefil hokejku…

Zápas měl svojí kvalitu, i přes to, že to bylo teprve druhé kolo. Překvapilo vás to?
Většina týmů byla na konci přípravy unavená, protože se o nic nehrálo. Ale teď do toho každý skočil na sto procent a plný sil. Není už na co čekat.

Na druhou stranu to vypadalo, že toho měli litvínovští obránci od půlky zápasu dost…
Nějak jsem to nevnímal. Naším cílem bylo dostat puk za záda soupeřova brankáře, a to se nám čtyřikrát povedlo. Na oplátku jsme dostali dva góly my. Kdyby to tak bylo v každém zápase, tak by to bylo super. (smích)

Na začátku třetí třetiny nastřelil Petr Nedvěd břevno, vy jste v té chvílí už zvedal vítězně ruce. Nevyčítal jste si později, že jste měl místo radování dorážet?
Hned jsme se potom na střídačce o tom bavili, Kdybych je měl na ledě, tak bych asi toho góla dal, měl jsem před sebou prázdnou branku.

Proč jste vůbec zvedal ruce?
Už jsem viděl puk v brance. (smích)

Vyčítali vám to pak spoluhráči?
Naštěstí ne.

Co jste říkal na atmosféru? I přes letní počasí přišlo skoro sedm tisíc diváků…
Docela mě to překvapilo, bylo tu hodně lidí. Doufám, že se divákům naše hra líbila, a že přijdou příště zase.

Do pětadvacáté minuty jste vedli, pak Litvínov vyrovnal. Jejich radost však trvala jen čtrnáct sekund. To byl asi důležitý okamžik, že?
Byl. Litvínov byl po tom góle zaskočený, nám se naopak rozeběhli nohy na plné obrátky. Pak se nám dařilo i v obraně, Litvínov jsme už nepouštěli do větších šancí.

Jak v pátek ve Zlíně, tak i dnes zaplály emoce. S litvínovskými hráči jste se pošťuchovali už od začátku…
Týmy jsou vyrovnané. A když bude některé mužstvo cítit, že je v zápase slabší, tak se bude snažit nějakým způsobem rozbouřit atmosféru. My jsme však litvínovskému pokusu nepodlehli a šli jsme za svým cílem.

Říká se, že Sparta je hodně specifický klub, každý se na ní chce vytáhnout. Cítíte nějaký větší tlak než v Liberci?
To je zatím předčasná otázka, odehrál jsem teprve druhý zápas. Věřím ale, že tomu tak je. Když jsem hrál za Liberec a měli jsme nastoupit proti Spartě, tak jsme měli větší motivaci než na jiné soupeře.