22. 5. 2017 Petr Pavlík

Ze Sparty mám skvělý pocit, říká bek Dvořák

Další novou akvizicí, která bude od příští sezony hájit barvy extraligové Sparty, se stal mladičký rodák z Havlíčkova Brodu TOMÁŠ DVOŘÁK. Urostlý zadák, který nedávno oslavil své dvaadvacáté narozeniny, patřil v minulém ročníku k základním pilířům karlovarské defenzivy. Svými výkony si také řekl o dvě pozvánky do národního týmu, kde si především svou výškou vydobyl respekt u soupeřů. "Těším se na sparťanské prostředí a fanoušky," řekl účastník dvou turnajů Euro Hockey Tour z uplynulé sezony.

Tomáši, máte za sebou první trénink se svým novým týmem, jaké jsou vaše prvotní dojmy ze spoluhráčů a samotného nitra klubu?
Pocity jsou super. Absolvoval jsem tu první trénink a zatím je vše, jak má být. Ve skupině, kde jsem já, nás je asi deset. Kluci jsou super a trénink také byl parádní.

Pražský celek čeká již třetí sezona v moderní O2 areně. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší stadion v České republice, jak se na něj těšíte?
Těším se hodně. Přeci jen je to největší hala v naší republice a zázemí je tam super. Určitě to samé mohu tvrdit o sparťanských fanoušcích, když přijdou na zápasy v hojném počtu. Doufám, že atmosféra bude výborná, moc se těším.

Vizitka Tomáše Dvořáka

  • Narozen: 7. května 1995
  • Předchozí klub: HC Energie Karlovy Vary
  • Zápasy v extralize: 134
  • Góly: 3
  • Asistence: 11
  • Trestné minuty: 82
  • Zápasy v baráži: 24
  • Zápasy v seniorské reprezentaci: 6

Do pražského klubu přišel spolu s vámi z Energie také brankář David Honzík. Vnímáte jako výhodu, že máte v týmu někoho z dřívějšího působiště?
Myslím si, že to nebude až takový rozdíl, jelikož jsem se s kluky rychle seznámil. A některé jsem vlastně už znal předtím. Na druhou stranu je dobře, že jdu do nového prostředí s někým, koho už znám z působení v Karlových Varech.

Energetikům se v minulém ročníku nedařilo, nakonec z toho byl až sestup do druhé nejvyšší soutěže. V čem byste hledal hlavní příčiny neúspěchu?
Podle mě tam toho bylo více. Měli jsme poměrně mladý tým, a hledali jsme toho pravého lídra, který by táhl tým a střílel góly v rozhodujících momentech. Víceméně naše první lajna nebyla až tak produktivní, a to se poté ukázalo, když jsme spadli do propasti. Zase bych to ale nechtěl házet jen na ni, jak jsem říkal, věcí bylo určitě spoustu.

Od vašeho konce sezony už uběhl nějaký čas. Můžete prozradit, kam jste jel načerpat síly na nový extraligový ročník?
Nové síly jsem nikam extra nabírat nejel. Byl jsem jen doma na Vysočině a pořádně jsem si odpočinul.

Sparta, jakožto jeden z nejslavnějších českých klubů, má každý rok ty nejvyšší ambice. Cítíte na svoji osobu větší tlak?
Musím říct, že prozatím na sobě žádný tlak necítím. Jsem tu zatím jen pár dní, uvidíme, jak se vše bude postupem času vyvíjet. Ale je mi jasné, že jdu do mužstva, kde se ode mě budou očekávat nadprůměrné extraligové výkony. Věřím, že obstojím.

V obraně je díky početné skupině mladých beků slušná konkurence. Berete to jako nevýhodu, nebo se spíše více nahecujete?
Určitě je to jedině dobře, rozhodně to neberu jako nevýhodu. Naopak, je to pro mě velká výzva. Myslím si, že je dobré, že nás tu je hodně mladých obránců. V Karlových Varech to bylo podobné, jelikož nás tam také byla větší skupina mladších beků.

Hrát na Memoriálu Ivana Hlinky byla pro mě čest. Bohužel jsme skončili čtvrtí bez medaile, ale celý turnaj byl super. Měli jsme výbornou partu, rád na to vzpomínám.
Tomáš Dvořák

Výrazně by vám k tomu mohly pomoci cenné zkušenosti z reprezentace, souhlasíte?
Souhlasím. Ve Spartě jsou vysoké ambice a do jisté míry se sparťanský hokej více přibližuje kvalitě reprezentační úrovně.

V sezoně 2012/2013 jste měl tu čest zahrát si na Memoriálu Ivana Hlinky, vybavujete si ve své paměti tuto hokejovou událost?
Jistě, na to nejde zapomenout a pořád mi naskakuje v paměti. Mám dojem, že tehdy jsme tam skončili čtvrtí. Byla tam super parta kluků a po dlouhé době jsme měli možnost bojovat o medaile, ale nakonec nám to bohužel nevyšlo. Celý turnaj byl však z mého pohledu super.

Co se týče seniorského národního týmu, poprvé jste do něj nakoukl v rámci turnaje Channel One Cup, který se tradičně odehrál v Rusku. Svěříte se, co jste prožíval během prvního střídání za národní tým? 
Musím se přiznat, že malá nervozita u mě trošku byla. (úsměv) Já jsem se snažil si ji tolik nepřipouštět k tělu, chtěl jsem si to hlavně užít. Můj takový menší úkol byl ten, že jsem se snažil hrát stejně jako v klubu. Troufám si říct, že se mi to podařilo.

Nemrzelo vás trochu, že jste se na turnaji bodově neprosadil?
Zatím mě to tak nemrzelo, jelikož jsem toho v reprezentaci ještě odehrál málo. Abych mohl přidat nějaké kanadské body, musím doufat, že si ještě někdy zahraji v reprezentačním dresu. (úsměv)

Vaše jméno se objevilo na české soupisce také v rámci Švédských hokejových her, kde jste porazili Finsko 7:1. Připomínalo vám toto střetnutí nějaký jiný zápas vaší hráčské kariéry?
Bádám v paměti, ale žádný podobný zápas, jako byl duel s Finskem, se mi nevybavuje. Myslím si, že zápasy s takto vysokým skóre jsou si vesměs podobné. Co si pamatuji, tak v zápase s Finskem nám tam víceméně napadlo vše, na co jsme sáhli. Taky bylo fajn, že jsme dokázali vstřelit hodně gólů. Finy jsme přehráli a výsledek 7:1 byl pro nás parádní.

Reprezentovat svou rodnou vlast se každému nepoštěstí. Můžete tvrdit, že to byl pro vás největší úspěch kariéry?
To zatím nevím, doposud jeden z největších ale určitě. Já jsem strašně rád, že jsem mohl jet na sraz reprezentace. Zatím jsem byl na dvou akcích s áčkem, a to je na můj věk super. Doufám, že se mi ještě někdy povede do národního týmu dostat. Cesta tam povede přes kvalitní výkony ve Spartě, což je teď můj cíl číslo jedna.

Věříte tedy, že díky angažmá ve Spartě budete více na očím trenérskému štábu české reprezentace?
Určitě, do jisté míry by to tak mohlo být. Uvidíme.

37
Do tolika zápasů naskočil bek Dvořák v mládežnických reprezentacích. Nastřádal tam pět kanadských bodů.

Pojďme k tématu nejaktuálnějšímu, tedy ke klasickému letnímu drilu. Když se zaměříme na různé disciplíny, co vás baví a děláte to s největší vervou? A naopak, jaké kondiční cvičení vůbec nemusíte?
Musím říct, že nejraději mám posilovnu. Tu opravdu zbožňuji, jelikož se zde dělají věci na sílu, a to mi vyhovuje. Naopak moc nemusím klasické běhy.

Herní příprava je prozatím ještě daleko, o mistrovských zápasech ani nemluvě. Víte však už nyní, jakou budete mít roli v týmu?
Zatím nevím, to se ukáže až po přípravných zápasech, jakou mi trenéři přidělí roli. Myslím si, že těsně před sezonou si trenéři sednou a vše mezi nás hráče rozdělí.

Nedávno skončil světový šampionát, na kterém bojovalo hned pět sparťanů ve třech reprezentačních výběrech. Pozoroval jste, jak si vedli vaši budoucí spoluhráči?
Jojo, kluky jsem sledoval. Samozřejmě nejvíce jsem koukal na českou reprezentaci, tam byla škoda čtvrtfinále, kde kluci bojovali, ale nakonec to nezvládli a nepostoupili do bojů o medaile. Věřím, že příště to bude lepší.

FOTO: hokejkv.cz

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Posezonní autogramiáda s hráči Sparty

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili

Krejčík: Vždycky nám chyběl kousek

SPA - TRI 2:3p - Bronzová sezona skončila