Historie haly
V roce 1907 byl postaven Strojnický palác v pražské Stromovce, kde se konaly výstavy a veletrhy. Tato tradice se konala i za první republiky pod názvem „Pražské vzorkové veletrhy“, jež měly velký mezinárodní význam a konaly se každý rok.
Po skončení druhé světové války v květnu 1945 se veletrhy konaly ještě v letech 1946 a 1947, poté byly přestěhovány do Brna. V Praze na Výstavišti zely prázdnotou velké budovy, které léta nebyly využity.
Usnesení vlády ze 2. 12. 1952 k rozvoji tělesné výchovy a sportu nově ustanovenému Státnímu výboru pro tělovýchovu a sport bylo uloženo zajistit projektovou a rozpočtovou dokumentaci a připravenost úprav Strojnického paláce na Starém Výstavišti v Praze, kde se také započalo s výstavbou a přestavbou.
Původní objekt Strojnického paláce se skládal ze tří lodí o rozpětí 15, 35 a 15 metrů a šířce 65 metrů. Devadesátimetrová délka paláce byla dělena ve vzdálenostech po 18 metrech ocelovými příhradovými rámy o výšce 28 metrů. Hokejové hřiště by se do střední lodi vešlo plochou 35 x 60 m, kdyby nebyla současně požadována realizace oboustranných tribun. Ty bylo možno realizovat při současném odstranění tří příhradových rámů ocelové konstrukce a jejich nahrazením novou ocelovou konstrukcí na rozpětí 60 m zaručující průhlednost z tribun na ledovou plochu.
Na tomto problému ztroskotaly všechny projektované varianty, projektování bylo omezeno (1954) až zrušeno (1957). V roce 1958 byl podán iniciativně progresivní návrh objektu Sportovní haly Ing. J. Bendíka a Ing. V. Horáka CSc. spočívající v překrytí celé šířky objektu Strojnického paláce ( 65 m) válcovou ocelovou ortotropní skořepinou s doplněním krajních lodí o šířkách 17 metrů v délkách 100 metrů. Stará ocelová konstrukce byla využita pro montáž skořepinové konstrukce.
Nová ocelová konstrukce Sportovní haly byla využita pro demontáž ocelové konstrukce Strojnického paláce. Vodorovné reakce skořepiny byly zachyceny prostorovým systémem táhel přecházejících střední prostor haly společně s jejich revizní lávkou, klimatizačními dukty a elektrotechnickou instalací osvětlení lední plochy, to vše uzavřené v duralové konstrukci tvaru navrženého autory Sportovní haly (Ing. Bendík, Ing. Horák CSc. ,Ing. Arch. Krásný) a realizované konstruktérem AVIA Letňany Ing. Holubcem.
Poprvé byla sportovní hala ČSTV otevřena 7. března 1962 pro lední revue československého krasobruslařského souboru. Dne 14. března 1962 již probíhalo v hale Mistrovství světa v krasobruslení. Poté již ve Sportovní hale probíhala hokejová utkání Sparty, která hrála 1. ligu a v hale byla již nastěhována.
Hlediště ve Sportovní hale má kapacitu 14 080 míst k sezení. Na rok 1978 bylo Československo pověřeno Mezinárodní federací, uspořádáním mistrovství světa v ledním hokeji. Podmínkou však byly dvě ledové plochy vzájemně propojené. Československý svaz ledního hokeje ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy začal stavět druhou ledovou plochu propojenou se Sportovní halou tunelem. Československý svaz ledního hokeje měl v té době své kanceláře na ČSTV, jež sídlilo v Praze 1 v ulici Na Poříčí 12.
Aby svaz nebyl organizačně odříznut od mistrovství světa, vybudoval kanceláře přistavěné ke Sportovní hale, kde nyní úřaduje nejen Český svaz ledního hokeje, ale i Sparta. Současně byla postavena i restaurace. Sparta byla ve Sportovní hale v podnájmu za souhlasu ČSTV dle smlouvy uzavřené mezi Spartou a Sportovní halou. Problém byl v tom, že se stávalo, že Sportovní hala byla často vyblokována pro atraktivní podnik, který přinášel zisk ČSTV.
A tak se stalo, že Sparta musela hrát svá ligová utkání na Štvanici, kde někdy i trénovala (než byla vybudována druhá ledová plocha). Tato situace postihla i mládežnická družstva, která dojížděla v Praze na Štvanici, Nikolajku, ale i mimo Prahu, a to do Popovic, Kralup a Mělníka.
V roce 1990 již Sparta mohla jednat s Magistrátem hl. m. Prahy a po řadě setkáních se hokejová Sparta konečně dočkala a od Magistrátu dostala Sportovní halu do užívání na dobu 30 let. Po dlouhých letech tak Sparta získala opravdu domácí prostředí, ve kterém usiluje o úspěchy. Sparta také investuje nemalé částky do vylepšení stávajícího stavu Sportovní haly, protože chce, aby se diváci, kteří sem přicházejí za sportem i za kulturou, cítili dobře.
