Proč se nám nedaří v domácí O₂ areně?
Je to kombinace více faktorů. Není to jeden prvek, který by se dal změnit a vše by bylo v pořádku. Je pro nás ohromně důležité vstřelit první gól. Na hřištích soupeře máme starty mnohem lepší. Také se nedostáváme tak často do brejků jako ostatní týmy. V neposlední řadě nedáváme ani moc góly, ke kterým by nám pomohla trocha štěstí. A ten nejdůležitější aspekt je možná to, že hráči chtějí všem předvést lepší hru, být více kreativní, ač se stále snažíme hrát především co nejúčinnější hokej se zabezpečenou obranou.

V posledním utkání působila naše hra tak, že hráčům trochu schází energie. Mohl to být další důvod?
Hráli jsme pět zápasů v devíti dnech. Skutečnost je taková, že i při mistrovství světa má tým, který měl k dispozici den volna navíc, větší šanci uspět, než ten, který jej neměl. Naše hra je založená na bruslení, tvrdém hokeji, to bere energii. Není možné se na to vymlouvat, ale byl to jeden z aspektů. Od 6. února jsme se nezastavili, až ve středu si mohli kluci trochu odpočinout. Únava už se nakumulovala, jak fyzicky, tak mentálně.

Čeká nás zápas se Zlínem, co od utkání očekáváte?
Jeden den jsme regenerovali a nyní už opět tvrdě trénovali. Nabrali jsme nějakou energii, očekávám další těžký a vyrovnaný zápas jako s dalšími soupeři, s nimiž jsme v poslední době hráli a kteří nás naopak ještě čekají. Kdybychom zamíchali hokejky a podle nich vybírali soupeře, nenajdeme lehčího soka.

Snažíte se v této fázi soutěže připravovat hráče více po mentální stránce?
Jde to ruku v ruce s tou fyzickou. Když vám jdou nohy, jde vám i hlava. Je třeba najít ten správný mix a připravit tým dobře po obou stránkách.

Na jakou pozici aktuálně cílíme?
Co nejvyšší bude možná. Samozřejmě chci po hráčích, aby vyhráli každý zápas. Stále je možné se vyhoupnout na šesté místo. Dokud to bude matematicky možné, budeme o něj usilovat. Ale to samé vám řekne dalších pět týmů.

Cítíte se nyní více pod tlakem?
Abych byl upřímný, právě teď jde do tuhého, a to mě na hokeji baví. Nemáme už tolik zraněných hráčů a je na nás, abychom ukázali, čeho jsme schopní, kdo jsme. Jsme tvrdě pracující tým. Nejsme tým plný hvězd, který by předváděl nádherný hokej, ale dokážeme makat a porazit kterýkoliv tým v lize. Musíme mít dost sil, být na jedné vlně a hrát svůj hokej. Když vše splňujeme, je pro soupeře těžké nás porazit. Nemáme v týmu velká jména, ale ty nevyhrávají zápasy. Ty vyhrává jen tvrdá a poctivá práce.

Občas nás ale srazí individuální chyby…
Ano, stejně tak i ostatní týmy, jejichž hru denně také sledujeme. Víte, málo se mluví o tom, že máme nejmladší tým v lize. Nemáme hvězdy, máme mladý tým se slušným potenciálem. Podívejte se na takového Petra Kalinu. V jednadvaceti letech je pro nás důležitý ve všech herních situacích. To samé Kevin Klíma, Lukáš Rousek, z nich rostou skvělí hokejisté.

Mezi starší hráče už se řadí Zach Sill, který teprve v posledním zápase vstřelil první gól za Spartu. Bylo to pro něj důležité?
Jsem za něj moc rád. Je to pro nás moc důležitý hráč. Sám není vůbec spokojený se svými osobními statistikami, sám mi říkal, že takto dlouho na gól ve své kariéře ještě nečekal. Jeho tvrdá práce i nátura je ale pro tým i tak důležitá.

Po utkání s Olomoucí oznámili fanoušci plánovaný protest na příští domácí zápas. Máte pro to pochopení?
Ano, chtějí po nás vítězství a tím spíš v domácí areně, kde na svou bilanci nejsme vůbec pyšní. Zaplatí dost peněz, aby mohli jít na hokej a pak jsou zklamaní. Dokážu to pochopit. Stejně tak se umím ale vžít do kůže svých hráčů. Zklamaní jsou všichni. Stačilo by se podívat do naší kabiny po prohraném zápasu, podívat se do tváře všech hráčů. O tom se nepíše v žádných novinách či blogu. Nikdo z nich po zápase nejde na diskotéku a nepaří do tří hodin ráno. Tihle kluci se dokázali identifikovat s klubem a berou si porážky velice osobně. Jsou to sice profesionální sportovci, ale zároveň také lidé, kluci, co vše vnímají se vší vážností. Jsou hrdí na to, že mohou hrát za Spartu a prohry je ničí. Vítězství si naopak extaticky užívají, milují je. A když se jim to nepodaří, jsou sami na sebe hodně naštvaní.

V pondělí se spolu s kapitánem Janem Piskáčkem a sportovním manažerem Michalem Brošem zúčastníte setkání s jádrem našich fanoušků. O čem bude řeč?
To se uvidí, je každopádně dobře, že taková setkání mohou proběhnout. Uslyší od nás, co se děje v naší kabině. Chci je ujistit, že jen nesedíme na zadku a nic neděláme. Dokážu pochopit jejich rozhořčení. Stále ale chceme udělat vše pro to, abychom se dostali přímo do play-off, a když ne, tak se pokusíme čtvrtfinále vybojovat přes předkolo.

Jak to vypadá s možným návratem Jaroslava Hlinky?
Stále s námi trénuje a bavíme se o tom, jak se cítí. Je to pro něj speciální situace, neustále se přibližuje možnému návratu do zápasu. Pracuje na sobě opravdu tvrdě.  Už jen jeho účast na tréninku je však pro nás přínosem, má spoustu zkušeností, které má v našem mladém týmu komu předat.