Máš za sebou vydařené mistrovství světa, v českém dresu jsi nasbíral během šampionátu na Slovensku sedm bodů. Málokdo čekal, že zakotvíš právě ve Spartě. Jak se tato domluva zrodila?
Přiznávám, že jsem čekal na zajímavou nabídku ze zahraničí. Nějaké přišly, ale žádná mě nezaujala víc než nabídka Sparty. Se Spartou jsem byl v kontaktu poslední měsíc, kdy se nám podařilo vyladit všechny náležitosti. Jsem moc rád, že se vracím právě sem. 

Poslední sezony jsi hrával v KHL, máš za sebou angažmá v zámoří i ve Finsku. V čem tě zahraniční angažmá nejvíce obohatila?
Každá liga měla svá specifika, svůj styl, svůj hokej. V cizině se mi podařilo nabrat hlavně obrovské zkušenosti. Zahrál jsem si proti špičkovým hráčům. Aby s nimi dokázal člověk držet krok, musí se neustále zdokonalovat a snažit se jim vyrovnat. Neustále jsem se musel zlepšovat. 

Cítíš na druhou stranu úlevu? Odpočineš si od dlouhého cestování, navíc se v případě Slovanu Bratislava, kde jsi v loňské sezoně hrával, řešila platební neschopnost klubu…
Určitě, i z toho důvodu se moc těším zpátky do Čech. Ve Spartě bude platební morálka bezproblémová, není se čeho obávat. Cestování bylo samozřejmě někdy nepříjemné, létalo se několik hodin, přes časová pásma, hrálo se navíc často ob den. Pro hráče to není vůbec jednoduché, mnohdy jsme toho moc nenaspali.

Těšil ses domů i na českou kabinu? 
V Bratislavě bylo hodně českých a slovenských kluků, ale tady jich bude ještě víc. Těším se na srandičky v kabině, ve sparťanské se prý sešla dobrá parta. Vše je ale podmíněné tím, zda se bude vyhrávat. To pak atmosféra uvnitř může být ještě lepší. 

Do Sparty ses dvakrát vrátil, jsi navíc odchovanec klubu. Táhlo tě to domů?
Jednoznačně. S manželkou a synkem v Praze bydlíme, jsme na město zvyklí, vyrůstal jsem tady, než jsem odešel do Ameriky. Ve Spartě mě navíc zaujalo nové vedení, vize lidí, kteří v něm jsou. To jednoznačně napomohlo k tomu, že jsem teď zpátky ve Spartě.

Se sportovním manažerem Jaroslavem Hlinkou jsi dokonce hrával v jedné útočné formaci. Rozuměli jste si už na ledě?
Jasně. Už během vyjednávání mého příchodu do Sparty jsem se bavil zejména s ním, chodili jsme spolu na schůzky. Věřím, že spolu s Petrem Tonem a novým vedením povedou klub dobře a nasměrují tým k nejvyšším patrům tabulky. Chci napomoct k tomu, abychom opět bojovali o titul.

Ve třiceti letech budeš jedním z jasných tahounů týmu. Jsi připravený na roli lídra?
Této role se nebojím, byl jsem na ni zvyklý už od mládeže. Často se ode mě očekávaly dobré výkony. Není to jednoduché, ale budu se snažit, abych očekávání splnil. Určitě na ledě nechám všechno.

Vzpomínáš si na své začátky ve Spartě? Co ti utkvělo v hlavě?
Přicházel jsem do Sparty z Benešova a byl jsem tehdy dost nervózní. Přijít do Sparty, velkého klubu, není jen tak. Začátky nebyly jednoduché, ale potom jsem si začal být víc a víc jistý. Nakonec se mi podařilo držet krok i s kluky, kteří byli starší o rok či dva. Rád na to vzpomínám a věřím, že zažiju podobnou herní pohodu i nyní.