Vzhledem k vládním opatřením jsou hráči rozděleni na dvě menší skupinky, ale tobě to jako kondičnímu trenérovi spíše vyhovuje, nebo ne?
Určitě mi to vyhovuje. Už na začátku přípravy jsme kluky rozdělili do dvou menších skupin a ve stejném režimu pokračujeme i dál. Když je méně lidí, stíhám je více kontrolovat. Když budu mít v posilovně dvacet chlapů, tak samozřejmě nestihnu dobře ohlídat techniku cviků a celou aktivaci, která při nich má být.

V jaké fázi kondiční přípravy se tým nachází?
Máme za sebou úvodní čtyři týdny, ve kterých jsme pracovali na kompenzaci toho, co natropila minulá sezona. Každý sport má určité pohybové vzorce a svalové skupiny, které zabírají a které zatížením trpí. V první fázi se tedy zaměřujeme na kompenzaci těchto zranění, na získání silového základu a na mobilitu. Stále se snažíme nabrat svalovou hmotu, ale kondiční stránka tréninku už začíná mířit k hokeji a k přípravě na ledě. V dalších týdnech se budeme snažit zvětšit sílu hráčů a pak následuje hybridní fáze, kdy se rozvíjí síla a dynamika pohybu.

Jsou všichni hráči ve stejné fázi, nebo někoho omezuje dlouhodobější zranění?
Obě skupiny pracují ve stejné fázi a žádné zranění není tak vážné, aby někdo z kluků nemohl držet krok s ostatními. Máme tu samozřejmě třeba Míru Formana, který je po operaci ramene, takže se s fyzioterapeuty snažíme pracovat na vylepšení mobility postižených partií, ale z hlediska skupinového tréninku jsou všichni hráči ve stejné fázi. Máme cviky, které třeba někteří dělat nemůžou, ale k takovým cvikům existují alternativy, při kterých rozvíjíte stejnou věc, jen cvik děláte v jiném provedení.

Co je nejdůležitější, aby hráči nahuštěný program s extraligou, Ligou mistrů a Spengler Cupem zvládli?
Porce zápasů bude určitě nadstandardní, takže budeme chtít kluky připravit tak, aby byli konkurenceschopní a dosáhli co nejlepších výsledků. Jedním z mých úkolů je také prevence zranění. Není cílem jen fyzička hráčů, ale aby nedošlo k jejich zranění z přetrénování, nepřišla únavová zranění a podobně. Ne vždycky tomu zabráníte, protože když někoho trefí soupeř u mantinelu, neovlivníte to. Ale stabilita celého těla a jednotlivých kloubů je u každého hráče individuální, takže to je věc, na které pracujeme a kterou u kluků budujeme.

Myslíš, že třeba starší hráči naslouchají kondičním trenérům více, než před několika lety, kdy nebyli kondiční trenéři takovým zvykem?
Vnímám to tak. Trendem je individuální příprava a spousta hráčů už se připravuje s vlastním kondičním trenérem. Z hlediska stoprocentního vnímání jednotlivce, o kterém byla řeč, je to super. I někteří naši kluci mají individuální přípravu, ale s jejich kondičními trenéry jsem samozřejmě v kontaktu, abychom měli stejnou vizi tréninků. Starší hráči možná cítí, že na ně mladí trošku tlačí, i proto přijdou a zeptají se. Já jsem tady od toho, abych jim pomohl.

Ve Spartě mohu ukázat, co umím

Jak se zrodil tvůj loňský příchod do Sparty a přesun k A-týmu?
Dříve jsem pracoval ve fitness centru, odkud jsem se znal s Richardem Žemličkou. Několikrát jsme se bavili o silové přípravě, on znal můj názor na silový trénink, takže když jsem v práci končil, ptal jsem se ho, jestli Sparta neshání nějakého kondičáka. Následoval pohovor s Petrem Tonem, kde jsem mu řekl svou představu, jak bych chtěl s hráči pracovat a zrodila se naše první spolupráce u mládeže. Letos na jaře se mě Petr Ton ptal, jestli bych měl zájem pracovat s áčkem, protože Franta Ptáček se chce více věnovat trénování hokeje. Já jsem souhlasil, protože to pro mě byla velká šance, kterou jsem nechtěl propásnout. Když jsem sdělil svou vizi oběma trenérům, moje představa se jim líbila a naše spolupráce mohla začít.

Sparta je prestižní adresou nejen pro hokejisty, ale i pro ostatní členy týmu. Vnímáš to stejně?
Z profesního pohledu určitě ano. Ve Spartě mohu ukázat, co umím a zároveň si vyzkoušet, jaké to je být u profesionálních sportovců. Akademie pro mě byla skvělý začátek, ale chtěl jsem se posouvat dál. Rád se vzdělávám, takže jsem tu výzvu chtěl přijmout a pokračovat u profíků.

V mládí si hrával první ligu v házené, tak jak ses dostal k hokeji?
Házené jsem se věnoval odmalička. Když jsem začal studovat na FTVS, zhlédl jsem se v posilování a věděl jsem, že je to nezbytná součást přípravy každého sportovce. Měl jsem několik zranění, takže jsem se začal zajímat, proč je mám, co je způsobuje a chtěl jsem se posouvat dál. Házená i hokej jsou podobné sporty, protože jsou kontaktní a silové. Zhruba tři roky zpátky jsem vinou zranění ukončil kariéru a začal jsem trénovat. U házené jsem zůstal, trénuji také mladé házenkáře, ale vzhledem k tomu, že mám na starosti sparťanské áčko i mládež od juniorky po osmou třídu, tak už na házenou tolik času nezbývá. Házená je ale pořád můj koníček, který mě baví a díky ní jsem začal trénovat.

Máš jako trenér rozdílný přístup k házenkářům a hokejistům?
Ono těch rozdílů není tolik. Každý kondiční trenér by si měl jednotlivé sporty analyzovat a rozpoznat, jaké schopnosti jsou potřeba a jaká síla se používá. Měl byste vědět, jestli se v daném sportu vyskytuje například rotace a jaké energetické systémy sportovec používá. Ono je pak jedno, jestli budete dělat hokej, hrát házenou nebo fotbal.

Někteří hráči mají bohaté zkušenosti z NHL, kde jsou kondiční trenéři běžní. Můžete se tedy s hráči něčemu přiučit navzájem?
Každá praxe posouvá jakéhokoliv trenéra. Když uvedu jako příklad dřepy, budeme mít deset hráčů a deset různých provedení. Nutí vás to pracovat s fantazií a přicházet na to, co jednotliví hráči potřebují a co je pro ně nejlepší. Uvítám každou zkušenost, protože pokud kluci pracovali s profíkama, mě to může jenom posunout. Neříkám, že je jediná pravda, a to ta moje. Když vyhledávám nějaké zdroje, pochopitelně vyberu to, co mi dává smysl. Mám svůj rukopis, ale není to jeden směr.

PROFIL MARTINA ŠETELÍKA:

Pražský rodák v mládí hrával první házenkářskou ligu za Chodov, ale před profesionální kariérou dal přednost studiu. Martin Šetelík vystudoval tělovýchovu a sport se zaměřením na házenou a v pětadvaceti letech se rozhodl pro kariéru kondičního trenéra. Martin Šetelík působil dva roky jako manažer fitness centra a osobní trenér zároveň. V roce 2019 přijal novou výzvu, když kondičně připravoval mládežnické týmy hokejové Sparty a už o rok později povýšil k A-týmu.