Na Spartu se vracíte po 33 letech, kdy jste odcházel ještě coby hráč a mistr ligy. Zažíváte déjà vu?
Trochu ano. Je krásné se vracet zpět do haly, kde právě sedíme, ve které jsme tehdy hráli. Opravdu hezký pocit.

Tým povedete spolu s dosavadním trenérem Miloslavem Hořavou. Jaká byla jeho role ve vašem návratu?
Miloš mi zavolal před čtyřmi týdny, jestli bych měl chuť s ním pracovat. Tehdy jsem ani nepřemýšlel příliš dlouho. Rozhodl jsem se, že do Sparty milerád půjdu. Do prostředí, které trochu znám, stejně tak Miloše. Je to výzva a zároveň čest s ním pracovat.

Stihli jste už probrat, jaké jsou vaše trenérské představy?
Trochu ano. Jsme teď v kontaktu neustále. Pár dobrých a základních věcí už jsme probrali. Detaily začínáme řešit právě teď a budeme po celé léto.

Jakým stylem byste se chtěli prezentovat?
Sparta má velmi dobrý a kvalitní mančaft. Jsou tu výborní hráči. Tým má skvělé bruslařské schopnosti. Máme na to hrát útočný hokej založený na dobrém forčekingu. Budeme ale i spolehlivě bránit. I proto je tady Miloš, jeden z nejlepších expertů na obranu v republice. Hrát jenom dopředu nelze, hra musí být vyvážená. Hlavně abychom hráli se srdcem a jako tým. To je to nejdůležitější.

Společně jste už kdysi působili v německém Wolfsburgu. V čem vám spolupráce nejvíc vyhovovala?
Miloš je skvělý trenér na obrannou činnost, na oslabení. Hokeji rozumí, dlouho ho hrál, má obrovské zkušenosti. Ty musíme využít.

Přicházíte zároveň jako relativně nedávný mistr německé ligy. Adler Mannheim platí za německý velkoklub s vyhlášenou mládeží. Co vám dala tato etapa do života?
Byl to krok, kdy jsem mohl trénovat mužstvo s těmi největšími ambicemi. Adler je velice profesionální organizace. Měla všechno na špičkové úrovni, od perfektní haly, kabin, servisu pro hráče a ubytování. Mannheim chtěl hrát vždy nahoře. Naplňovalo mě pracovat v takové organizaci a posunulo mě to v kariéře jednoznačně kupředu.

Vracíte se do klubu, kde jste zažil první velký úspěch kariéry. Co se vám vybaví, když se řekne mistrovský rok 1990?
Vybavují se mi hlavně celé tři roky, kdy jsem tu hrál. Byli jsme hodně mladé mužstvo. Nechci někoho jmenovat, protože se bojím, abych na někoho nezapomenul. Měli jsme parádní mančaft a hlavně skvělou partu. Mistrovský titul byla už jen taková třešnička. Byly to krásné zážitky. Každý titul je nádherný, ať ho zažijete jako trenér nebo jako hráč. Nikdy jich není dost.

Trénoval vás Pavel Wohl, člen sparťanského Klubu legend. Co jste si od něj vzal do trenérské kariéry?
Chytrý chlap. Dobrý, klidný trenér. Nikdy jsem ho neviděl pořádně naštvaného. Občas nám dal maximálně svým tónem najevo, že něco není v pořádku. Uměl nazvat věci pravými jmény. Podporoval partu a když mužstvo nešlapalo a šlo na pivo, vždy za ním stál. Naštěstí se nám většinu času dařilo. Zkrátka vynikající trenér a člověk.

Od roku 1990 jste žil v Německu. Jak často jste se vracel do České republiky?
Když byly děti malé, vracel jsem se často i na delší dobu. Jakmile začaly chodit do školy, bylo příležitostí míň a míň. Minimálně každý týden jsem se ale v Česku objevil. A vracel jsem se hlavně v létě, za rodiči, sourozenci, ale i za kamarády a bývalými spoluhráči a trenéry.

Proč jste více než polovinu života prožil právě zde a máte i německé občanství?
Nedávno jsem to počítal, byly to dokonce dvě třetiny života. V Německu jsem se zabydlel, hrál hokej a pak chtěl trénovat. Hokej je krásný sport. Zůstal jsem tam i kvůli skvělému zázemí a dobrému životu.

Sledoval jste tuzemskou extraligu, případně konkrétně Spartu?
Jo, já sleduju všechny ligy. Mám rád hlavně švédskou a švýcarskou, ta je nádherná. A samozřejmě českou.

Zájem o vaše služby byl ze Sparty už v minulosti. Pomohlo i to, že je o vás dlouhodobý zájem?
Věřím tomu, že ke všemu musí přijít ten správný čas. Tehdy to nevyšlo hlavně z důvodu, že jsem měl platnou smlouvu v Německu. Teď jsem ji měl taky, ale už jsem nebyl vázaný. Vhodná doba přišla právě teď.

Co budou vaše nejbližší kroky v klubu?
První kroky jsme už udělali, sedli jsme se sportovním vedením a řekli si, jak bude vypadat mančaft, jaká je jeho struktura, jak ho doplníme. Navíc jsme popovídali o přátelských utkáních, které nás v létě čekají. Teď si budu chtít sednout s každým hráčem, poznat se a říct si, jaké budou jejich role.

Jaký je plán letní přípravy?
Část týmu už tady trénuje ve skupinách. Kompletně se sejde v polovině července a poté půjdeme všichni na led.

Můžete prozradit, v jakém stavu je posilování týmu?
Mluvíme s několika hráči. To teď také probíráme, na jakých postech potřebujeme posílit. Jednání běží a v blízké době určitě nějaké posily uvítáme.

PAVEL GROSS

Bývalý útočník začínal s hokejem v rodném Ústí nad Labem, ale coby dvacetiletý už startoval za áčko Sparty a zúčastnil se světového šampionátu do dvaceti let. Ve sparťanském dresu získal ve své druhé sezoně 1989/1990 mistrovský titul, po němž se však vydal do Německa, osudové země svého života.

Uznávaný útočník na Západě zůstal, vypracoval se mezi hvězdy německé ligy a stal se legendou Adleru Mannheim, v jehož dresu získal zlatých hattrick v letech 1997 až 1999. Poslední dva tituly dokonce pozvedl s céčkem na dresu, ale zbývajících pět sezon aktivní kariéry dohrál v Berlíně, za který nejprve nastupoval z pozice hrajícího trenéra, ale rychle se zase vrátil na led čistě jako hráč. V roce 2004 však svou úspěšnou kariéru ukončil a po roce se vrátil do nejvyšší německé soutěže.

Z pozice asistenta sbíral první trenérské zkušenosti tři roky ve Frankfurtu a dvě ve Wolfsburgu, který od sezony 2010/2011 převzal jako hlavní kouč, kterým u Grizzlys zůstal dalších osm ročníků. Z výsledkově průměrného týmu vytvořil německou špičku, s níž hned v první sezoně vyhrál základní část a bral stříbro. V dalších sezonách Wolfsburg padl ve čtvrtfinále, třikrát za sebou v semifinále, dvakrát ve finále a znovu ve čtvrtfinále.

Vyřazení s Eisbären bylo pro českého kouče poslední zkušeností na lavičce Grizzlys, odkud se vrátil do Mannheimu. Už v prvním ročníku ho uznávaný trenér dovedl k titulu po čtyřech letech a následně dvakrát do čtvrtfinále. V březnu 2022 byl z lavičky Adleru odvolán, a přestože se jeho jméno skloňovalo v tandemu s českou reprezentací, bez angažmá zůstal několik měsíců. Spolupráce s Miloslavem Hořavou se však přeci jen dočkal od léta 2023, když se dohodl na smlouvě se Spartou a vrátil se do Česka.