25. 4. 2006 Vojtěch Gibiš, Tomáš Kučera

Generálním manažerem je Petr Bříza

Oficiálně od 25.4.2006 se na návrh ředitele Sparty Viliama Siveka a po schválení představenstva stal Petr Bříza generálním manažerem HC Sparta Praha, a.s. Spartu tak bude zastupovat i na valných hromadách Asociace profesionálních klubů, kde bude kandidovat na křeslo místopředsedy. Protože už v klubu nezastává žádnou funkci Luboš Koželuh, navrhne Sparta na valné hromadě Asociace profeisonálních klubů také změnu v jejím vedení. Uzavírá se tak kariéra fantastického hokejisty, ale otevírá se další, doufejme, že stejně úspěšná etapa hokejového života Petra Břízy.
Se svými dojmy se nový generální manažer svěřoval v předvečer jmenování při hráčské oslavě na pražské Kampě.

Jak vnímáte tuhle večeři s rodinnými příslušníky a s vedením Sparty?
Myslím si, že je to takové pěkné zakončení sezony pro hráče, i pro lidi co nás celý rok doprovázejí.

V pátek, po zisku titulu, jste oznámil ukončení profesionální kariéry. Mluví se o tom, že přejdete na místo generálního manažera Sparty. Už jste se začal věnovat nějakým činnostem souvisejícím s vaší novou prací?
Zatím jsem ani neměl čas vyřešit věci, které s přechodem z jedné do druhé pozice souvisejí. Všechno jsem podřídil úspěchu Sparty v play-off, soustředil jsem se na svůj výkon.

V nedělní televizní debatě jste vtipkoval, že vám pan Viliam Sivek ani nedal dovolenou. Opravdu se zhostíte svých nových povinností bez odpočinku?
Pokud se má přechod z brankářské do manažerské pozice opravdu uskutečnit, musí se to udělat teď. Na Spartě je plno práce, je potřeba poděkovat sponzorům, mluvit s nimi o další sezoně i o dlouhodobějších plánech do budoucna. Nesmíme usnout na vavřínech a na tohle zapomenout. Je to spousta práce a pro mě, pro nováčka, je to ještě ztíženo tím, že se budu muset představit velké spoustě lidí.

Ve stejné debatě jste také řekli, že byste během tohohle týdne chtěli pokročit s příchodem brankáře Dušana Salfického. Budete se na těchto jednáních podílet, zvláště, když je pan Sivek nemocný?
Poslední měsíc a půl jsme všechno odkládali a přizpůsobovali play-off. Samozřejmě, některé věci jsou rozjednané. Takže pokud tedy dojde k nějakému předání pravomocí, tak to pak budeme řešit. Na podobná jednání pak bude potřeba spousta hodin, dořešit hodně věcí. A ten čas jsme zatím neměli.

Už jste se angažoval třeba v jednání se sponzory?
Když je hráči pětatřicet a působí v jednom mužstvu několik let, tak pak je přirozené, že se se sponzory potkává. A je normální, že ho sponzoři oslovují, ptají se na věci ve fungování mužstva, které je zajímají. Tudíž komunikace se sponzory probíhala.

Vrátíme se tedy, pro vás, v konečném důsledku, úspěšné sezoně. Co jste říkal na výrok Radka Dudy, který prohlásil, že čím jste starší, tím jste lepší a že v pětapadesáti letech pojedete na olympiádu?
To samozřejmě může vyjít, protože bude olympiáda veteránů. (úsměv)

Potěšila vás ta pochvala, speciálně od tohoto hráče?
Zažil jsem v sedmatřiceti, osmatřiceti letech hlasy, že už na to nemám. Někdo mi nedávno připomněl, že se i v nějaké anketě před touto sezonou část sparťanských fanoušků vyjádřila o mém působení dost skepticky. Ale to prostě k hokeji patří. Stejně jako k němu patří komplimenty v případě nějakého úspěchu. Pochvala mě těší, ale vím, zvláště po téhle sezoně, že jsem odchytal zápasy, ve kterých jsem se cítil jako v play-off, ale dostal jsem čtyři góly. A to z důvodu, že jsme nefungovali jako tým. Pokud hodnotíme výkon Sparty v play-off, musíme říct, že jsme toho spoustu vybojovali kvůli obětavosti. Spoustu puků jsme zastavili tělem, nebyly dorážky, neboť beci byli na svém místě. Hráli jsme prostě přesně tak, jak jsme chtěli.

Nemyslíte si, že u vás mohla zafungovat něco, jako u Kateřiny Neumannové, která také oznámila konec kariéry, v jejím případě olympijské, a v posledním závodu pak předvedla fantastický výkon?
U mě to možná fungovalo během celé poslední sezony. Nechtěl jsem nic vzdávat, ale občas to tak trochu nemělo smysl. Potáceli jsme se v začarovaném kruhu, což mě šíleně štvalo. Potom jsme měli dva a půl měsíce jasný cíl – dostat se do play-off. Nechtěl jsem poslední sezonu zakončit neúčastí v play-off. To mě v celé kariéře potkalo jen jednou a to jsem byl dva a půl měsíce zraněný a play-off bylo zúženo jen na šest týmů. Hnala mě motivace nezkazit si závěr kariéry neúčastí ve vyřazovacích bojích.

To se vám nakonec povedlo a narazili jste ve čtvrtfinále na Zlín...
Za Zlín jsem byl rád, proti nim se mi vždy dobře chytalo. Měli jsme z Hamé velký respekt, ale zároveň jsme věděli, že jsme pro ně nevítaný soupeř. To nám dodalo síly, protože jít na Slavii nebo na Liberec, tak by to asi bylo složitější. Řekli jsme si, že se nám povedlo dostat se do play-off a že jsme narazili na mužstvo, které jsme si relativně přáli. Řekli jsme si, že se o postup dál prostě zkusíme porvat.

Pak ale přišel složitý moment, ze Zlína jste se vraceli za stavu 0:2..
Vždy jsem v prognózách opatrný, říkám, že to bude hodně těžké. Ale tohle byl moment, kdy jsem byl na tisíc procent přesvědčen, že oba domácí zápasy vyhrajeme a že se do Zlína vrátíme za vyrovnaného stavu. Když se to potvrdilo, tak pak přišel pátý, klíčový zápas. V něm jsme byli relativně pod zlínským tlakem, ale podařilo se nám vyhrát 1:0, čím jsme, podle mě, sérii zlomili. Tahle těsné výhra nás nakopla a začali jsme si více věřit.

Byl to dle vás, nejtěžší moment Sparty v play-off?
Asi ano. Doma jsme se Zlínem sice dvakrát vyhráli, ale jednou jsme dávali gól čtyři minuty před koncem, podruhé jsme zase 0:2 prohrávali. To byly kritické momenty. Dalším bylo páté finále v Sazka Areně, které jsme prohráli. Pár minut po zápase se totiž novináři začali ptát, zda sérii se Slavií neprohrajeme tak, jako před dvěma lety. Takže tohle nám tak trochu leželo v hlavě. Mužstvo pod tlakem v kritické situaci hraje dobře, věděli jsme, že Slavia je nesmírně silný soupeř. Proto jsme po prohře v pátém finále věděli, že musíme vyhrát doma, protože sedmý zápas v Sazka Areně by byl velmi těžký. Museli jsme se odnaučit bát se celkového vítězství. Pomohla nám třídenní pauza, srovnali jsme si to v hlavě. Doma jsme pak ukázali, jak moc jsme výhru chtěli.

Pomohla vašemu úspěchu ta pokora, s kterou jste do konce sezony a později do play-off šli?
Jednoznačně. Pokud se člověku nedaří, tak má tu pokoru větší. Teď jde o to, jak si tu pokoru zachovat.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Doprava zdarma ve Fanshopu HC Sparta Praha!

Sledge hokejisté v sobotu hostí Pardubice

Sedm sparťanů v mládežnických reprezentacích!

Trenéři dětí: Chce to více dědečků a babiček