- Jan "Gusta" Havel
Jan Havel vstoupil na svět v roce 1942 a své první hokejové krůčky udělal na rybníku v Pašinkách, které leží kousek od Kolína. Jeho vášeň k motorkám se vyrovnala vášni k hokeji. Směr cesty mu ovšem ukázalo velké životní štěstí, když jednoho dne jel na motorce pro svoji sestru. Díky své neohleduplné jízdě vjel do protisměru, odkud se vyřítil autobus, a Jan Havel musel strhnout motocykl do příkopu – přežil.
S velkým hokejem začínal v Ústí nad Labem, kde nastoupil do mužstva litoměřických vojáků. Už tam prokázal svůj jedinečný tah na branku a smrtící dělovku, za kterou si vysloužil vtipné narážky od svých spoluhráčů. Výtečný útočník se ovšem netají tím, že mu vadí špatné vedení zápasových statistik. On sám se dušuje, že nastřílel přes 300 branek, ale oficiálně má zapsáno 282 přesných tref ve třinácti sezonách.
Ze 63 duelů v reprezentačním dresu dokázal získat stříbrnou olympijskou medaili z Grenoblu v roce 1968. Pod olympijskými kruhy si zahrál dvakrát a pětkrát byl nominován na světový šampionát. Jan "Gusta" Havel byl jedním ze šesti hráčů, kteří si na legendárním světovém šampionátu v roce 1969 přelepili rudou hvězdu v utkání proti Rusům. Nakonec si československý výběr odvezl bronzovou medaili, ale doma byl celý tým oslavován jako vítěz.
- Jan "Gusta" Havel
Na rybník v Pašinkách se Jan "Gusta" Havel vrací jako rybář a dnes již pouze vypráví nespočet zážitků a historek ze své bohaté kariéry. Jedna souvisí také s jeho přezdívkou "Gusta". Tu mu vymyslel trenér Haukvic při působení v Litoměřicích. Jeho zásobník historek je ovšem plnější. Kromě povídek o stávkách za zrušení pracovních úvazků v ČKD nebo zvýšení hráčských odměn, vypráví také například o domluveném konečném výsledku dvou zápasů, aby jeho kamarádi z Pardubic a Českých Budějovic nesestoupili.
Obdivovatel Vladimíra Zábrodského skončil ve Spartě de facto sám od sebe. Na jaře roku 1975 se jako typický paličák postavil proti trenéru Bukačovi, který v tu chvíli omlazoval kádr a nepočítal s obráncem Masopustem. Svého kamaráda se Jan "Gusta" Havel hlasitě zastal. Prahu ovšem neopustil a zamířil do Edenu, kde odehrál tři sezony. Asi největší odměnou za jeho úspěchy byl rok 2004, kdy byl uveden do týmu legend holešovického mužstva. Dnes působí jakožto vedoucí mužstva u juniorky Pražanů.