Na druhou stranu, v hokejovém play off je gólman vždy nejdůležitější a nejoslavovanější pozicí v celém týmu…
Pöpperle: Přesně tak, ale to si člověk užívá spíše až po sezoně.
Vaclík: Tam hraje roli to play off samotné. U nás sice jde do tuhého tak deset kol před koncem, ale pořád to není to samé. Tam je pozice brankáře brána už trochu jinak.
Pöpperle: Ve fotbale je to ale spravedlivější, protože titul vyhraje tým, který je dlouhodobě nejlepší. Nám se nepodaří pár zápasů a sezona je najednou neúspěšná.

Rádi byste si to vyměnili?
Vaclík: Play off ve fotbale by asi bylo hodně zajímavé pro fanoušky, ale souhlasím s Pepisem, současný systém ve fotbale je spravedlivější. V hokeji aktuální forma rozhodne o osudu celé sezony a může se stát spousta věcí.
Pöpperle: Na druhou stranu hokej bez play off by byl nezvyk. Play off totiž přináší i zvraty v pozitivním slova smyslu – třeba Kometa měla v sezoně tři dobré týdny, udělala druhé místo a pak zase nic. To k tomu patří.
Vaclík: K play off můžeme možná přirovnat evropské poháry. Vždyť třeba s Häckenem se nám stalo to podobné. Nevyšel nám jeden poločas a bylo to.

Když už jsme u těch výměn, vyměnili byste si své posty vzájemně?
Vaclík: Vyzkoušet bych si to chtěl, jenže jsem na bruslích stál naposledy tak před osmi lety. Takže myslím, že bych zastával ‚Hašan‘ styl – byl bych pořád na zemi a převaloval se z jednoho boku na druhý.
Pöpperle: Mě to ve fotbalové bráně baví, ale nevyskočím ani na břevno, takže hraju hlavně v poli. Jako malý jsem hrával i fotbal, ale když jsem se musel rozhodnout, volil jsem hokej, protože se v něm nemusí běhat. (smích)
Vaclík: Já bych asi měl problém s maskou, přijde mi divné mít ještě něco přes oči a s tím hledat puk. Navíc před tebou pořád někdo stojí a nic nevidíš.
Pöpperle: Jasně, puk si musíš pořád hledat. Stejně jako ty, když vybíháš pro centry.
Vaclík: Ale to míč alespoň pořád vidím!
Pöpperle: Brankář musí být pořád ve střehu ve všech sportech. Když míč, nebo puk na chvíli ztratíš, může být už pozdě.
Vaclík: Přesně to se mi stalo v Liberci. Fleišman vystřelil a Brába má tak velký zadek, že jsem míč neviděl. (smích)
Pöpperle: To bych ti možná taky vadil jako obránce! (smích)

Jak na nervy sparťanské gólmanské jedničky působí historie a tradice klubu, nebo slavní předchůdci?
Vaclík: Na nervy úplně ne, ale vnímám to. Zvlášť teď, když všude vidím zmínky o sparťanské historii vzhledem k výročí. Člověk si uvědomí, že tenhle klub je pojem, navíc na mém postu tady vždy v historii působili velcí hráči. Tyhle věci zavazují, ale i povzbudí, protože když si tě vybere takový tým, něco to znamená.
Pöpperle: Sparta je nejvíc – a vždycky bude. I když bude desátá a někam přijede, vždycky tam bude vyprodáno. Oběma týmy i našimi posty prošli nejlepší čeští i světoví hráči. Fakt, že v takovém klubu máme své místo a důvěru, je neskutečný.

Oba už máte u fanoušků dobré jméno a jste ikonami svých současných týmů. Co vy a sparťanství?
Vaclík: Sparta má největší fanouškovskou základnu v republice a jak se říká, buď fandíš Spartě, nebo proti ní. Na venkovních zápasech, nebo i doma na Moravě, si vždycky něco vyslechnu. Sparta budí emoce. A to i u mě, za ty dva roky mi hodně přirostla k srdci, vybudoval jsem si k ní obrovský vztah.
Pöpperle: Já jsem ve Spartě už od čtrnácti, takže u mě je to jasně dané. Sparta vždycky byla a je to nejlepší u nás a já to vždycky takhle vnímal. Pro mě není nic víc, ve Spartě jsem doma.

V čem je Sparta výjimečná?
Pöpperle: Historií a svým postavením. To mají všichni zafixované a pro některé to je jako červený hadr na býka. Tak to je a ta historie tomu dává ten správný nádech.
Vaclík: Tou historií je to dané. Zápasy proti Spartě znamenají vždy o něco víc. Když jsem byl na Žižkově a dostali jsme rozlosování ligy, jako první jsem se vždycky díval, kdy hrajeme na Letné. A tak to mají všichni. Proti Spartě se chtějí všichni vytáhnout a ukázat, že by tu mohli působit i oni.

Sparťanští fotbalisté a hokejisté spolu v minulosti tvořili velkou partu. Jak je tomu dnes?
Pöpperle: Já tuhle éru zažil hodně okrajově, když jsem byl v juniorech. Teď je ale trochu jiná doba, hráči v obou týmech se hodně často mění, vždyť jen my jsme v posledních třech letech vyměnili dvakrát téměř celý kádr, takže toho času na poznávání moc není.
Vaclík: Přesně jak říká Pepis, tolik příležitostí tu není. To ale nic nemění na vztahu k těm klubům. Já osobně sleduji každý výsledek hokejistů, protože vzhledem k mému sparťanství tady to pojítko je.
Pöpperle: I já výkony fotbalistů sleduji, fotbal mě baví. Problém je, že náš program mě nepustí na stadion často, zvlášť když hrajeme v pátek i v neděli.
Vaclík: Mám to podobně. Občas se zajdu do Holešovic podívat naživo, ale jsem si jistý, že na play off tam budeme se spoluhráči pravidelně!