7. 10. 2014 Tomáš Zetek

Na prvním místě je nyní investice do nového sportovního centra, říká Petr Bříza

Sparťanská mládež kráčí správným směrem. Před dvěma týdny získala prestižní ocenění nejlepší Akademie ČSLH, což byla jedna z odměn za dlouhodobou práci celé řady sparťanských trenérů. „Když jsem se před lety vrátil z Německa, pamatuji si, že na Spartě byli dva profesionální trenéři mládeže. Teď jich máme šestnáct a naše akademie patří k nejlepším v zemi,“ pochvaluje si PETR BŘÍZA, předseda představenstva klubu.

Jak vy osobně berete ocenění nejlepší Akademie ČSLH, které Sparta získala?
Je to pro nás velice prestižní záležitost. Jsem hrdý na tým našich mládežnických trenérů v čele s Pavlem Gerffertem. Během několika let se nám podařilo vytvořit stabilní kádr profesionálních koučů, kteří mají k sobě i řadu pomocníků. Byl to dlouhý proces a stálo nás to hodně práce, ale přináší to své ovoce. Věřím, že to tak půjde i dál.

Hokejová mládež v Praze nemá vzhledem k poměrům velkoměsta lehké podmínky. Souhlasíte?
Na tomhle se shodnou všichni zástupci pražských klubů. Máme velký problém se sportovní infrastrukturou a je to špatná vizitka města. Zatím není v silách místních klubů dát mládeži takový komfort, jako mají v jiných městech. Podívejte se na Liberec, Karlovy Vary, Chomutov, Pardubice, Budějovice a další města. Většina klubů má dnes dvě haly a provoz hal pro mládež dotují města.

Historicky existovalo hned několik studií na rekonstrukci arény, ale všechny narazily na čtyři hlavní problémy, které máme.
- Petr Bříza
Sparta je na tom stejně, má přeci možnost trénovat v Incheba areně…
Incheba arena je hodně složitá záležitost a zaslouží si vcelku výrazné vysvětlení.

Tak sem s ním.
Tato malá aréna byla součástí smlouvy mezi Prahou a Inchebou. Každoročně jsme vedli složitá jednání, abychom jí vůbec mohli využívat a Incheba mnohdy upřednostnila Superstar či jiné dlouhodobější akce. V roce 2007 se tak zavřela na celou sezonu. Jezdil jsem do sídla společnosti do Bratislavy v pozici prosebníka. Poslední roky nám pak nezbývá nic jiného, než si jí pronajímat sedm až osm měsíců v roce deset hodin denně. Stojí nás to 620 tisíc korun měsíčně na nájmu. A tady máte hned do světa křičící srovnání s ostatními městy.

Proč tedy vůbec v Praze nevznikají další zimní stadiony?
Paradoxem v Praze je i situace, že i když by se našli investoři, nenajdete v současném územním plánu odpovídající pozemky. Naše vize Sparty je jednoduchá: Spolupráce s nízkonákladovými arénami na sídlištích, které umožní malým dětem začít s hokejem blízko bydliště.

Existuje už nějaký konkrétnější plán nebo projekt?
V roce 2011 jsme připravovali s Prahou 13 Memorandum o využívání tamního stadionu v Bronzové ulici a zároveň založení klubu Sparta Stodůlky. Absurditou však je, že je špatně postaven a nedá se na něm hrát hokej, protože hluk překračuje normy a ruší obyvatel přilehlých domů. Hygienickou službou je tedy dovoleno jen bruslení. Jsme schopni dodat do klubů jednotnou metodiku a dát všem dětem jistotu příslušnosti k velké Spartě. Tyto „franšízy“ by nám přilákaly mnoho dětí z lokalit právě typu Stodůlek, Lhotky, nebo Jižního města. Vizi máme, ale realita je zatím v podstatě bezmoc.

Hodně skloňované téma je i rekonstrukce Tipsport areny. Když už se bavíme o stadionech v Praze, jaká je situace se sparťanskou halou?
To je evergreen. Historicky existovalo hned několik studií na rekonstrukci arény, ale všechny narazily na čtyři hlavní problémy, které máme.

Jaké to jsou konkrétně problémy?
První je malá zátěž stropu, sotva na něj pověsíme kostku, což limituje halu pro koncerty. Druhým je nízká elevace tribun, což je nevýhoda oproti moderním arénám. Třetí jsou nosné sloupy, které degradují rohové sektory. No a co je klíčové, je samotná statika haly a nosné konstrukce, které oklešťují případný rozvoj v celém zázemí. Ve finále z toho vyplynulo, že nejlepší řešení je postavit na stejném místě novou halu.

A je to vůbec reálný scénář, že by v Holešovicích vyrostl zcela nový stadion?
Od roku 2011 jsem byl členem Komise pro renovaci pražského Výstaviště a prosazoval jsem myšlenku celkového řešení tohoto území. V tu dobu město soutěžilo záměr studie rekonstrukce arény, Malé haly a navazujícího zázemí až k plaveckému bazénu. Dva roky pracovali architekti na plánu sportovního centra, kde budou kromě hokejových hal i prostory pro indoorové multifunkční využití. Konzultovali jsme s nimi mnoho detailů pro funkce moderního sportovního centra. Po dohodě mezi Prahou a Inchebou o ukončení nájmu k 31. prosinci 2014 jsme pak tuto studii v Komisi zapracovali do materiálů Koncepce Výstaviště. Je to zóna 5, která je určena na sport.

Náhled do dokumentu Rekonstrukce objektů sportovní haly



Všechno, co popisujete, se týká jen Sparty?
Ne. Potřebujeme Holešovice otevřít i dalším sportům. Kromě nové velké haly by měla vzniknout i další sportoviště pod hlavičkou Tréninkového centra mládeže hlavního města Prahy. Nebyl by to tedy jen hokej, ale i basketbal, házená, florbal a další sporty. To všechno samozřejmě přinese i lepší podmínky pro ekonomiku a zobchodování prostor, čímž by se nám zase vracely peníze, které se do toho budou vkládat.

Dá se popsat, v jaké fázi tenhle projekt momentálně je?
Studie již prošla řízením EIA, což je první velmi důležitý krok. Nyní se pohybujeme ve fázi územního rozhodnutí a tady naráží architekti na zatím platnou stavební uzávěru oblasti za tratí, kde je v plánu parkoviště. To blokuje kladné vyjádření pro tzv. dopravu v klidu. Navíc se město musí dohodnout s vlastníkem pozemku Pražskou Teplárenskou, což si odsouhlasilo již v roce 2008, ovšem pak vše usnulo jak Šípková Růženka. Bohužel realizovat podobný projekt v Praze je neuvěřitelně zdlouhavé a stojí to neskutečné množství sil a energie. Pro mě to znamená, že často mluvím úplně jinou řečí, než jsem býval zvyklý v kabině. A také často cítím, že potřebuju uvolnit vztek ze zmaru a vyřádit se s golmánkou na hokejové brance jako za hráčských časů.

Jdeme cestou postupných kroků. Finančně reálná je zatím jen etapová investice do sportovního centra a i to si vezme dalších pár let.
- Petr Bříza
Dal by se váš návrh prosadit, aniž byste byl aktivně činný v komunální politice?
Jedním slovem: ne! Rozhodně ne. Ale tohle nebyla primární motivace, proč jsem vstoupil do politiky. Štval mě celkově systém podpory Prahy mládežnickému sportu. Je to jednoduché, na krajském městě si politika kluby nachází sama, tady o ni a její podporu musíte neustále tvrdě bojovat. A rozdíl vůči ostatním městům je i v tom, že tady jsem dostal trošku po čumáku i od vlastních fanoušků a zároveň byl podezříván ostatními zástupci sportů a klubů, že do toho jdu jen kvůli Spartě.

Litujete tedy?
Nelituji. Za čtyři roky jsme zvedli podporu na 350 milionů korun, dalších 150 milionů pak jde přes Městské části. Strávil jsem stovky hodin na zadku na schůzích, ale prosadili jsme nový projekt, za který městu odpovídají přímo svazy. Přes tyto projekty platí Praha klubům náklady na mládežnické trenéry a pomáhá platit další výdaje na mládež. Našim rodičům snížil tenhle projekt měsíční příspěvky na 500, 700 a 1000 korun v prvních třech ročnících. Můžeme děti vybavit výstrojí a zaplatit lépe trenéry nejmenších kategorií. Místo dvaceti dětí máme na náboru padesát. V celkové výši příspěvků jsme nejlevnější z pražských klubů. Dnes máme tímto i jinými novými granty, které jsme zpracovali a prosadili, funkční systém podpory, který v Praze ve všech sportech všichni akceptují, respektují a jsou za něj rádi. Dává jim poprvé jistotu a předvídatelnou míru očekávání.

I z toho důvodu tedy znovu kandidujete?
Mám ještě hodně nedodělané práce. Sport v Praze prostě musí dostat stabilitu financí a kluby musí vědět, s jakými penězi mohou počítat. Chci prosadit dlouhodobější granty, které tuhle jistotu dají. Klíčem k tomu je pro každý rok zafixovat jedno procento z rozpočtu města. To je částka kolem 500 milionů korun, dalších zmíněných 150 milionů přes městské části. Nejsem politik, ani člen žádné strany a nikdy do žádné nechci vstupovat, ale s TOP09 jsme našli v těchto tématech společnou řeč.

Odbočili jsme od samotné rekonstrukce Tipsport areny, po které řada fanoušků nahlas volá…
Já po ní volám ještě hlasitěji. Buďme ale bohužel realisté. Blanka, Trojský most metro D,pražský okruh... Tohle všechno jsou městské mega investice a v této chvíli je nereálné prosadit rekonstrukci arény. Navíc je potřeba férově přiznat, že město má dva extraligové kluby a musí připravovat i investici do Edenu. I tahle vyváženost vám zaručí, že do celého procesu prostě nikdo nehodí vidle. Jdeme cestou postupných kroků. Finančně reálná je zatím jen etapová investice do sportovního centra a i to si vezme dalších pár let.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Do dalších tří sezon se Sobotkou

​Bez vize a tvrdé práce je úspěch jen náhoda

Mikliš: Ve Spartě se chci prosadit natrvalo

​Doležal: Návrat do Sparty? Velká satisfakce