Hajdušek přivítal na svět vnučku, ale obchodně mohlo být lépe
Jak budete vzpomínat na rok 2014?
Z osobního pohledu hodnotím rok 2014 velmi pozitivně, protože se nám narodila vnučka. Sice to nebude další hokejista, ale máme vnučku. (směje se) Po této stránce bylo všechno v pořádku a zdravíčko sloužilo. Co se týká sportu, tak se mi stále daří se držet a hrát hokej u nás v Popovicích. Chodím si zahrát se starou gardou Sparty i bývalými reprezentanty.
STANISLAV HAJDUŠEK
- * 30. 3. 1956, Praha
- 1. gól Sparty v prodloužení
- 10 sezon v dresu Sparty
- 1x bronz z MS
K příchodu nového roku patří i jeho oslava. Jak jste si užil Silvestr?
Užil jsem si ho skvěle, protože jsem byl s mladším bratrem a jeho manželkou v Beskydech ve Velkých Karlovicích. Strávili jsme tam takový wellness týden a po tom těžkém roce jsme měli možnost zrelaxovat a prochodit se po horách. S bráškou je to fajn, protože jsme probírali i automobilové závody, které jsou mou druhou vášní. Řešili jsme i plány pro rok 2015.
Po hokeji jste se vrhl na podnikání a na Dni legend jste se přiznal, že dovážíte norský nábytek. Byl rok 2014 úspěšný i obchodně?
Ten loňský rok nebyl tak úspěšný jako rok 2013. Trh se nějak vyvíjí a máme našlápnuto na dobré kšefty pro tento rok. Spíše se jedná o další spolupráci, ale už nejde o nábytek. Jedná se o výrobu věcí, které se u nás vyrábí a dováží se do Norska. Jsou to typické české věci jako strojírenská výroba a tak dále. Přál bych si, aby tento rok byl lepší.
V médiích se hodně mluví o tom, že nynější situace novým podnikatelům příliš nepřeje. Souhlasíte?
Nemyslím si, že by byla nepříznivá doba. Všichni, co už začali a rozjeli byznys dobře, tak těm se podle mého daří. Někdy to jde lépe, někdy hůř, ale myslím si, že pro nové podnikání musíte mít dobrý nápad a trefit se do mezery, kde něco chybí. Potom máte šanci něco rozjet. Jde to v takových vlnách, musíte mít těch aktivit více. Pokud děláte něco dobře, už musíte přemýšlet, s čím přijdete příště. Musíte si najít, co je vám blízké. Pro mě to je Norsko, kde stavíme školy, domy a apartmány pro studenty. Jde to i z druhé strany, protože přijede hodně Norů na mistrovství světa v hokeji. Musíme jim zajistit ubytování a další program.
Máme strašně malou základnu hokejistů, mrzí Hajduška
Pojďme už ke sportu. Pro vás jako hokejistu byly určitě vrcholem roku zimní olympijské hry v Soči. Jaký výkon vás na nich zaujal?
Držel jsem samozřejmě palce našim sportovcům. Perfektně našlápnuto měli biatlonisté, naděje potvrdila také Samková, sledoval jsem i Sáblíkovou a samozřejmě jsem fandil hokejistům. Byl jsem zaměřený na kolektivní sporty. Teď je doba těžká, my nemáme tolik kvalitních hokejistů, kteří by konkurovali těm nejlepším. Ta doba podle mého zase přijde. Pro Českou republiku dopadly olympijské hry velmi dobře. Na to, jak jsme malý stát a v jakých podmínkách tu pracujeme, tak si myslím, že naši sportovci odvedli fantastický výkon a můžeme být pyšní.
Naši hokejisté medaili bohužel nepřivezli. Co jim scházelo k tomu, aby na ni dosáhli?
(přemýšlí) Myslím si, že to je o týmu a kolektivu. Zdálo se mi, že i přes dobrou kvalitu týmu, jsme táhli za kratší provaz. Ten světový hokej, ať jsou to Finové, Švédové nebo Kanada, má před náma náskok. My bychom těch Jágrů potřebovali deset, abychom dosáhli na ty zlaté medaile. V tom sportu je to kolikrát otázka štěstíčka. Je to strašně vyrovnaný, Norové jsou schopní porazit kohokoliv, Francouzi hráli výborné zápasy.
Co chybí českému hokeji k tomu, aby těch úspěchů přibývalo?
Máme strašně malou základnu. Hokej bohužel hrajou vesměs děti bohatých rodičů a ta široká základna, která tu kdysi byla, už tady není. Já se obávám, že bude chvíli trvat, než se to zase zlepší.
Na druhou stranu, i přes zmenšující se základnu máme pořád stále výborné hokejisty, kteří patří mezi nejlepší hráče v NHL i KHL. Souhlasíte?
Souhlasím. Konkurence je obrovská. Švýcaři, Němci, Dánové, Norové i Francouzi. Máme výborné hokejisty, kteří dokáží dělat výsledky na světové úrovni. Špička hraje v zámoří, druhá kategorie hraje v KHL, třetí skupina hraje v Evropě a potom jsou hráči z extraligy. Nechci říct, že jsou to špatní hokejisté, ale v mezinárodním porovnání je tam ta kvalita trochu nižší. Pro kluky je to ale možnost, aby hráli a dostali se do lepších týmů, kde budou moci prodat svou kvalitu.
Spartu čekalo v roce 2014 play off jubilejní 110. sezony, ve kterém ale pro zlato nedokráčela. Na druhou stranu i bronz je velkým úspěchem, když vezmeme v potaz vyrovnanost naší ligy, že ano?
Určitě to je úspěch! Nemělo by se to podceňovat. Základní část je jedna věc, ale když se pak hraje play off, tak tam už rozhoduje řada faktorů. V play off se může stát cokoliv, v tom je ten hokej krásnej. I když hraje osmý s prvním, tak se dokáže vyhecovat, má dobrou konstalaci a u toho prvního už je tlak na nejlepší hráče a potom se stane to, co se stalo proti Brnu. To položilo srdce na led a tu naší Spartičku porazilo.
Hajdušek přeje v novém roce hodně zdraví a plný stadion
Kromě olympijských her se v roce 2014 uskutečnila ještě jedna velká akce. V Brazílii se odehrál světový šampionát ve fotbale. Sledoval jste ho?
Nesledoval jsem ho úplně, ale samozřejmě mi neunikl. Vrcholový fotbal mám samozřejmě rád, protože má ohromnou kvalitu. Ti kluci jsou na tom fyzicky velmi dobře, práce s míčem je dobrá a fotbal se posunul úplně jinam. Já mám radost, že se naši pod panem Vrbou dokázali zvednout. Myslím si, že by se s tímto výkonem na šampionátu neztratili. Asi by nesahali na medaile, ale ostudu by neudělali. Sportovci se dnes posouvají, velkou roli hraje psychika. Jde to vidět třeba i na našich tenistech, ať to byly holky ve Fed Cupu, Kvitová ve Wimbledonu, nebo i Štěpánek a Berdychem. Když dojde na krev, tak se ukáže pravá síla těch nejlepších sportovců, kteří dokáží držet prapor.
Přestože jsme poměrně malá země, ve světovém sportu rozhodně nehrajeme druhé housle. Čím to je, že máme tolik výborných sportovců napříč různými sporty?
Tradicí. V minulosti jsme měli hodně kvalitních sportovců na světové úrovni. Když vezmete ty malé děti, tak ty chtějí mít svoje hrdiny a vzory. Ty vzory potom připravují motivaci těm mladým, kteří chtějí být Kvitová, Berdych, Jágr nebo Synek. To je podle mě hlavní. Ne každý může hrát hokej, fotbal, nebo závodně veslovat. Každý si najde své. Myslím si, že bychom mohli být ještě lepší. Roli hraje i moderní technika, která děti od sportu odvádí a jsou tam další důvody.
Jaké?
Vrcholový sport stojí hrozně peněz. Ne všichni rodiče na to mají prostředky. Někdo by mohl být výborný hokejista, ale rodiče si to bohužel nemohou dovolit, tak mu koupí trenky s botama a může hrát basketbal. Je to i naší povahou. Umíme být zarputilí, máme tam to švejkovství, jsme vyčůraní a dokážeme si v krizových chvílích poradit.
Co byste na závěr popřál sparťanským fanouškům?
Určitě bych všem popřál hodně zdravíčka, aby byli zdraví a mohli na ten stadion přijít. Vzpomínám si, že jsme taky někdy hráli na Spartě a nebylo tam hodně lidí. Je potom tristní, když jdete na stadion a přijde tam dva až tři tisíce lidí. Když je tam ten kotel, což jsem zažil v osmdesátých letech mnohokrát, jdete v podstatě do kolosea a hráče to strašně motivuje. Fanoušci jsou důležití, aby si hráč uvědomil, že se lidé přišli podívat na zápas a vítězství.
A hráčům Sparty?
Klukům přeju pevné zdraví, protože to je důležité pro to, aby ti kluci mohli hrát, trénovat a prokázat, že si své místo v týmu zaslouží. Jde i odrazový můstek třeba do reprezentace, což je podle ten největší cíl.
