Jak se vám zpětně hodnotí taková sezona, ve které jste zazářil, ale přišel o play off?
Z osobního hlediska musím tu část, kdy jsem hrál, hodnotit jedině pozitivně. Bohužel ten konec moc šťastný nebyl, protože jsem se zranil a nemohl jsem nakonec zasáhnout do těch nejdůležitějších bojů. To byla rozhodně velká kaňka a bylo to pro mě hodně těžké i psychicky. Člověk celou sezonu hraje pro ty klíčové zápasy v play off a já do nich nemohl nastoupit. Každopádně šlo o moji gólově nejúspěšnější sezonu v kariéře, jen ten konec to pokazil.

V jaké fázi rekonvalescence po operaci teď jste, už můžete dělat všechno naplno?
Rekonvalescence probíhá vlastně pořád, ještě to není úplně stoprocentní. Chodil jsem na rehabilitace, protože rozhýbávání po operaci není nejlehčí. Je to celé zatuhlé, takže je to možná horší než to samotné zranění. Rozhýbávání po šesti až osmi týdnech, kdy se ta ruka nemohla hýbat, je celkem bolestivé. Tuhle fázi už mám za sebou, jen mi v tom rameni ještě chybí síla, takže teď ještě provádím různé cviky, abych ho posílil a drželo. Ještě na to mám dva měsíce, než půjdeme na led, takže na tom usilovně pracuju.

Zranění ramena sparťany trápilo v minulé sezoně vícekrát, marodili s ním i Honza Švrček a Lukáš Cingel…
Bohužel, je to pravda. Je to kvůli nárazům do mantinelů. Stačí nějaký neopatrný pohyb v souboji u hrazení a je to hned. Hokej je rychlá hra a je třeba s tím počítat. Snažíme se to nějak eliminovat, ale přesto se to stává.

Letní přípravu, která už je v plném proudu, už absolvujete bez omezení?
Kromě posilovny, kde nemůžu ještě zvedat těžké váhy kvůli oslabenému rameni. Jinak věci na fyzičku jako běhání, kolo, nebo posilování nohou dělám normálně.

Už probíhá i beachvolejbalová sezona. Už jste si stihl tenhle svůj oblíbený sport letos zahrát?
Na to mám bohužel smůlu. Loni jsem měl zraněnou nohu, takže jsem taky nemohl hrát, letos to s tím ramenem taky moc nevypadá. Sice to není moje smečařská ruka, ale stejně na to není beach volejbal úplně dobrý. Než budu mít ruku pořádně posílenou, tak už začne hokejová sezona, takže na nějaké turnaje to nevidím. Ale byl jsem se alespoň tady v Praze podívat na Štvanici na Prague Open, kde hrály Kiki a Maki. Když už nemůžu hrát, tak jsem byl alespoň zafandit. (úsměv).

V kabině platíte za nejvšestrannějšího sportovce, takže pro vás letní příprava asi není takovým utrpením, jako pro některé spoluhráče, že?
To jsem rád, že se to o mně říká. (smích) Je to samozřejmě dřina, ale i díky tomu, že mě baví téměř všechny sporty, to snáším celkem dobře. Kdyby záleželo na mně, tak bych tam asi zařadil ještě více různých her, které baví nás všechny. Tak to ale nejde, to se můžeme ještě vyblbnout odpoledne, když zbydou nějaké síly.

Zrovna na volejbal byste ale asi spoluhráče nenalákal…
No, to je pravda, tam bychom moc talentů asi nevybrali. (smích) To spíš fotbal nebo tenis, v tom by kluci něco uhráli.

Něco uhrát budete chtít již brzy také ve druhém ročníku hokejové Ligy mistrů, kde se střetnete s Hamarem a Ženevou. Měl jste před losem základních skupin nějakého soupeře, kterého jste si vyloženě přál?
Nijak jsem to neřešil. Možná ty britské celky mě docela lákaly i vzhledem k tomu, že jde o poměrně netradiční hokejovou zemi. Na soupeřích, které nakonec máme, je dobré, že to přece jen docela blízko a nemusíme cestovat nikam extra daleko. Navíc jsou to oboje pěkné země. Jsem rád, že jedeme na západ, ne na východ.

Jaké máte vy osobně zkušenosti s norským, potažmo švýcarským hokejem?
Ve Švýcarsku jsem byl dvakrát nebo třikrát na Spengler Cupu v Davosu ještě v době, kdy jsem hrál za Vítkovice. Tam je to moc pěkné. Švýcarsko obecně je moc krásná země, tam bych se tomu nebránil. (smích) No a v Norsku jsem ještě nebyl, ale určitě to bude taky moc hezká země s krásnou přírodou. I když tu stejně neuvidíme, jen město a halu.

Před začátkem drilu na suchu jste měli dovolenou. Jak jste si trávil?
Máme malou dceru, a tak se nám nikam daleko ani nechtělo. Tedy manželce trochu ano, ale já byl rád, že jsme chvíli doma. (smích) Dovolenou jsem tedy trávil s rodinou doma v Ostravě, jen na týden jsme jeli do Beskyd na wellness pobyt, což mi přišlo i kvůli ramenu vhod. No a malá plavala v bazénu, takže tu to taky bavilo. Byli jsme tedy jen v Česku na horách, v zahraničí ne.

Rodinu máte u sebe v Praze i v průběhu sezony, nebo za ní dojíždíte do Ostravy?
V průběhu sezony jsme většinou všichni tady v Praze. Žena s dcerou jezdí třeba na týden každý měsíc domů za kamarádkami, přitom oběhá babičky. Budeme malé muset koupit něco nového sparťanského, abychom rodinu trošku poškádlili, z dupaček už vyrostla. (smích)

Na závěr se nelze nezeptat na mistrovství světa v hokeji, kterým během května žila celá země. Byl jste se na nějakém zápase podívat naživo?
Byl jsem na jednom zápase v Ostravě, a to mezi Norskem a Dánskem. Moc se mi líbila ta atmosféra mistrovství světa, bylo to něco úplně jiného než v extralize. Diváci si to šli užít, celou dobu fandili a zpívali. Plná hala tím prostě žila. Kdyby byla taková atmosféra na každém extraligovém stadionu, tak by to byla paráda. (úsměv)