Po výhře nad Finy a smolné prohře 0:1 se Švédskem bylo střetnutí se sbornou pro český výběr přímým soubojem o obhajobu celkového prvenství na EHT. A svěřenci kouče Aloise Hadamczika do něj vstoupili lépe než soupeř. V čase 4:20 trefil právě Rachůnek z úhlu první, ale nakonec bohužel také jediný český zásah. „Barulin udělal zákrok na první střelu Petra Koukala, která byla zblokovaná, a potom už to měl strašně těžké, když se musel přesouvat. A já to se štěstím trefil,“ popsal svojí celkově čtvrtou branku v národním týmu.
Rusové ale díky gólům Averina a Petrova vývoj zápasu otočili a připsali si celkové vítězství. Češi se s šestnácti brankami stali nejméně produktivním týmem EHT, přesto obsadili druhou příčku. „Když se podíváme na výsledky, tak všeobecně padalo málo gólů, více se vychází z obrany. I Rusové začali bránit, což dřív vůbec nebývalo zvykem, hráli vždy hodně dopředu. Nyní už hrají z obrany všichni: Finové, Švédové i ti Rusové. Čeká se na chybu a padá málo gólů. Občas se sice stane, že jich padne víc, ale je to náhoda,“ konstatoval Rachůnek fakt, že se brněnští diváci žádných útočných hodů nedočkali.
Český tým ale podle něj nepodal vůbec špatný výkon, na nízkou produktivitu však doplatil. „Nedá se nám upřít bojovnost, dali jsme do toho všichni všechno. Bohužel nás zradila koncovka. Měli jsme málo vstřelených branek, přesilové hry nám nevycházely. Měli jsme jich dost, kdybychom nějakou z nich zakončili gólem, tak budeme mluvit jinak. V konečném součtu rozhodlo to, že jsme neurvali víc vítězství,“ uvědomuje si. „Mezi soupeři jsou strašně malé rozdíly, takže se nedá říct, který nám sedí více nebo méně. Finy jsme tu sice jako jediné porazili, ale v případě lepší koncovky jsme klidně mohli porazit i Švédy a Rusy.“
Přestože se ani jeden z bratrů Rachůnků do konečné nominace pro světový šampionát neprobil, společné působení v jednou útoku si v této reprezentační sezoně užili. „Když to vezmu zpětně, tak s bráchou se nám hraje opravdu dobře. Ať už byl s námi v útoku Tomáš Hertl, Petr Vrána nebo Petr Koukal. S bráchou si vyhovíme, hraje se nám dobře a jsme spolu silnější. V zápasech to bylo vidět,“ pochvaluje si spolupráci s mladším sourozencem, který působí ve Lvu Praha.
V zápasech se Švédy a Rusy byli dokonce ve čtvrté checking line pořádně útočně naladění a Gustafssona s Barulinem zásobovali střelami. „Vychází to z toho, jak se hráči domluví a jak si sednou. Útočná aktivita podle mě vyústila z našeho dobrého pohybu,“ myslí si starší z bratrů Rachůnků. České hokejové hry v Brně pro něj byly příjemným zakončením sezony 2012/2013. „Určitě jsem si je užil, jsem strašně rád, že jsem se do Brna dostal. V loňském roce mi účast zhatilo zranění, takže mě těší, že tentokrát jsem se dostal o krok dál,“ těší ho. A nyní už ho po dovolené čeká letní příprava se sparťanským A-týmem.
Foto: Ivo Dostál
