K utkání s Blues Espoo se do branky Holešovických chystal Petr Přikryl, ale mezi tyčemi vydržel jen úvodních dvacet minut. Třikrát inkasoval a řada přišla na Jana Cháberu. „Nečekal jsem to, dvě minuty před koncem první třetiny mi trenéři řekli, že půjdu do branky. Potřebovali něco změnit, pokaždé když jsme vstřelili branku jsme zase inkasovali,“ řekl pětadvacetiletý brankář.

Snadnou úlohu však Chábera neměl. Do brankoviště musel po divoké přestřelce a netušil, co jej v následujících minutách čeká. „Ale šel jsem do toho, jako bychom začínali od 0:0 a chtěl jsem klukům co nejvíce pomoci,“ zpovídal se.

Hned se řádně zapotil, když musel čelit časté přesile Blues. Podobně jako předchozím zápase se často hrálo v nerovnovážném počtu hráčů na ledě. „Přesilovky a oslabení berou nejvíce sil. Gólman musí být prakticky neustále v podřepu, aby mohl rychle zareagovat na jakoukoliv střelu. Navíc všichni soupeři je mají dobře nacvičené a hrozba, že inkasuji je prakticky neustále,“ krčil rameny brankář, jenž do Sparty zamířil letošní léto z hostování v Plzni.

„Přísný metr rozhodčích je dle mně úmyslný, aby byl turnaj atraktivní pro diváky a padalo hodně branek. První dvě třetiny vylučovali prakticky za všechno a ve třetí třetině už minimálně, aby nerozhodli o osudu utkání,“ myslí si maskovaný muž s dvaatřicítkou na zádech.

Ten prvně inkasoval až v padesáté minutě, kdy finský celek vyrovnal na 4:4. Stejný výsledek vydržel až do vypršení základní hrací doby a o vítězi musely rozhodovat samostatné nájezdy. „Když vedeme o branku, nikdy nesmíme hrát od obrany a chtít těsný výsledek ubránit. To se nám vždy vymstí podobně jako v zápase s Espoo. Branka může padnout z každého závaru nebo nějaká náhodná a najednou je soupeř na koni. Chtěli jsme hrát aktivně a na brejky, což se nám dařilo jen chvíli,“ přiznal Chábera.

Právě českobudějovický odchovanec s největší pravděpodobností nastoupí i do nedělního finále, bude tak muset zvládnout porci tří zápasů ve třech dnech. „Ještě nevím, zda budu chytat, ale bylo by to náročné. Pokud opět dostanu příležitost, nechci se na únavu vymlouvat a podat stoprocentní výkon, abychom finále vyhráli,“ vyslovil své přání uspět v posledním duelu turnaje Red Bulls.

Turnaje se Chábera účastní podruhé v kariéře. „Už jsem v Salzburku byl před čtyřmi roky s Českými Budějovicemi, takže jsem tušil, co nás čeká. Akorát jsme měli šatnu uvnitř zimáku, velkou a prostornou. Nyní se mačkáme na malém prostoru, což mě překvapilo. Ale jsme tady od toho, abychom hráli hokej a neřešili zbytečnosti okolo,“ usmál se hokejista, jenž bude v následující sezóně sparťanskou jedničkou mezi tyčemi.

Rakouské město Salzburk neláká pouze kvalitním hokejem, ale také památkami a krásným okolím. Nic z toho však Chábera nepoznal „Do města jsem se nestačil podívat, cestuji autobusem z letiště na stadion a zpátky, nikam jinam jsem nevyrazil. Ale zúčastnil jsem se letu letadlem, což byl krásný zážitek. Měli jsme krásné počasí, takže výhled byl parádní,“ pochvaloval si závěrem.