V Pardubicích jste dokázali už potřetí ze čtyř posledních zápasů otočit nepříznivé skóre a nakonec jste brali dva body. Má tým velkou psychickou sílu, že tohle dokáže opakovaně?
Určitě, ale to není styl, jakým bychom chtěli hrát naše zápasy. Abychom neustále dotahovali vedení soupeřů, to nechceme. Ale jsme samozřejmě rádi, že se nám to povedlo ve třech posledních venkovních utkáních. Není to průběh zápasu, jaký bychom si představovali, ale je důležité vědět, že dokážeme zápasy takhle otáčet. To, že se nikdy nevzdáváme, je dobré pro sebevědomí týmu a ukazuje to jeho charakter.
Vy sám jste v utkání na ledě Pardubic zazářil a připsal si dva góly a dvě asistence. Byl to dozajista váš nejpovedenější duel ve Spartě, že?
Určitě, stalo se mi to jen párkrát v kariéře, že bych měl tolik bodů za zápas. Ale nakonec o tom, jestli to byl nebo nebyl povedený zápas, rozhoduje především konečný výsledek. Kdybychom nakonec zápas neotočili a nevyhráli, tak by to byly kanadské body s kyselou příchutí. Takže jsem moc rád, že se nám to nakonec povedlo i díky mým gólům urvat.
Ten první, který jste vyrovnával na 2:2, jste vstřelil dělovkou od modré čáry. Gólman toho asi moc neviděl...
Přesně tak, před brankou skvěle clonil Zach Sill. Když není při takových střelách nikdo před brankou, kdo by gólmanovi zacláněl ve výhledu, většinou to gólem neskončí.
A v prodloužení při vítězném gólu asi pochválíte dalšího spoluhráče. Tentokrát Lukáše Pecha, který vám nezištně nahrál do lepší pozice...
Rozhodně, a ne jen jeho, skvělou práci odvedl i Robert Říčka, který celou naši akci ve hře tři na tři zakládal. Dostal nás do útoku, vybojoval kotouč a předal ho Lukášovi, který mi nahrával.
Právě Lukáš Pech vám jako pokladník váš čtyřbodový večer pořádně spočítá. Budete to mít drahé?
To určitě budu! (smích) Pechy mi bude stát za zadkem, dokud to nezaplatím. Nevím ještě přesně, kolik mě to bude stát, ale málo to nebude..
Celý zápas byl trošku bláznivý, třikrát jste vyrovnali, pak jste šli poprvé do vedení, ale neudrželi ho...
Bylo to docela divoké utkání, hrálo se nahoru dolů, padalo hodně branek. Myslím, že pro diváky to muselo být zajímavé a napínavé. My bychom si to samozřejmě raději představovali více v klidu, ale nakonec jsme i takovýhle zápas vyhráli a to je hlavní.
Díky dvoubodovému zisku jste se před startem reprezentační přestávky vrátili zpět na první místo. Bude se vám připravovat na další zápasy o to lépe?
Je to skvělý pocit. Je samozřejmě ještě hodně brzy a v tuhle chvíli první místo v tabulce zase tolik neznamená, navíc je to hodně vyrovnané. Stačí dvakrát prohrát a najednou můžeme spadnout třeba až na šesté místo. Ale je to zároveň důkaz toho, jak tvrdě všichni každý den pracujeme. Takže pro teď si první místo užijeme během pauzy a budeme dál makat, nesmíme polevit.
Na začátku reprezentační pauzy vás čeká několik dní volna, než se vrhnete zpět do tréninku. Jak je strávíte vy osobně?
S mým bráchou, který se za mnou přijel podívat do Prahy. A samozřejmě se Stevenem, v pondělí nám dorazí na návštěvu ještě další kamarádi, takže si volno užijeme s nimi. Všichni už se na pár dní volna těšíme, každý má nějakou bolístku, co potřebuje doléčit, navíc má být hezké počasí.
