Výhra je důležitá, ale potěší v aktuální situaci hlavně pět vstřelených gólů?
Výhra 5:0 nám určitě pomůže na psychiku. I herní projev byl skvělý, ale musíme v tom pokračovat dál.

Tvůj první bekhendový gól se zdál lehčí, než asi byl, ne?
Puk se naštěstí hezky odrazil od mantinelu a podařilo se mi ho bekhendem dobře trefit.

U druhého jsi nachytal Nicka Malíka na přední tyčce, byl to instinkt?
Když se gólmani přesouvají, mají na přední tyčce místečko. Věděl jsem, že když to trefím, může mu puk propadnout.

Ve druhé třetině se po vašem střetu zranil Ondřej Rohlík, co se stalo?
Moc si to nevybavuju. Lehce jsem ho dohrál u mantinelu, ale nevím, jestli si tam pak nezkroutil nohu. Chci se na to zpětně podívat a případně mu napsat. Nevypadalo to vůbec dobře. Je blbý, když se to takhle stane a jste toho součástí, protože nikdo nikomu takové zranění nepřeje. Doufám, že to nebude vážný.

S dalšími mladými dostáváte na startu hodně prostoru, cítíš se dobře?
Jsou nějaká zranění, takže jsme dostali šanci. Chci makat a vybojovat si místo, abych se v týmu udržel nastálo.

Dva góly asi v kabině oživí narážky na tátu, ne?
Narážek na tátu už ubylo. (usmívá se) Už jsem tu nějaké zápasy odehrál, takže jsem součástí týmu a tolik jich není.

Nastupuješ s 18, nepřemýšlel jsi o tátově 87?
Chvilku jsem o ní uvažoval, ale nechtěl jsem ji tátovi brát. S osmnáctkou hraju odmalička, tak jsem si ji vybral.

Takže tě inspiroval tátův dlouholetý parťák Ondra Kratěna?
Ne ne, ale když jsem byl někde v páté třídě, vybral jsem si ji. Měli jsme tehdy čísla jen do dvacítky, takže když je možnost, beru si osmnáctku.