Dnes Sparta působila jako den a noc. Prohrávali jste a ani nehráli moc dobře, ale vždycky jste se dokázali vybičovat a slepenými góly jste nakonec soupeře udolali. Čím si to vysvětlujete?
Tak abych řekl pravdu, sám nevím, kde se to v nás vzalo...
Proběhla nějaká bouře v kabině nebo na lavičce. Za některé pasáže hry v první a druhé třetině vás trenér asi příliš nechválil...
Bouře ani ne. Trenér se nás spíš snažil povzbudit a motivovat. Poslední zápasy nám sice výsledkově nevycházely, ale nehráli jsme vůbec špatně a chtěli jsme v tom pokračovat. Pak už to byla jen otázka času, kdy se nám to podaří prolomit.
Mohl byste popsat vaš gól na 3:3? Vypadalo to, že nikdo puk moc nechce, tak jste si ho vzal...
Šel jsem na buly to vyhrát na beka, což se mi naštěstí nepovedlo a ten puk tam zůstal stát. Zdeněk Bahenský tam byl v klinči s protihráčem, najednou se to objevilo přede mnou, tak jsem nic nevymýšlel, plácnul jsem do toho a padlo to tam.
Zápasy s Litvínovem jsou většinou hodně ofenzivní, čim to je, že se v nich příliš nebrání a padá hodně branek?
Nevím čím to je, ale máte pravdu, je to vždycky hodně nahoru dolů. Na druhou stranu, nám tenhle styl hry vyhovuje víc, než když soupeř jen čeká a brání. A je to taky atraktivnější pro diváky.
Během dvou minut jste zcela otočili výsledek, měli jste obavy, že v zápase, který má takový zběsilý průběh, by mohl přijít další zvrat, tentokrát ve váš neprospěch?
V sezoně hodně ztrácíme zápasy, ve kterých vedeme o gól, o dva, ale nakonec jsme byli lepší a myslím, že kdybychom se začali bát, neskončilo by to dobře.
Dnes šel do branky vlastně až třetí gólman v řadě, Vojtěch Sedláček. Ovlivňuje to nějak psychiku týmu, když ví, že má za zády brankáře, který stabilně nenastupuje?
Vojta Sedláček to měl těžké, ale všichni jsme mu věřili. Šlo jen o to, aby tam měl v úvodu nějaký zákrok na kterém by se chytil. Ten naštěstí přišel a my jsme se už pak jen snažili mu maximálně pomoct. Ukázal, že je výborný gólman.