Možná na nás trošku zapůsobila reprezentační přestávka, vypadli jsme z herního tempa. Snažili jsme se hrát aktivně, neproměnili jsme však šance, které jsme si vytvořili. To je vždy plus pro soupeře, který přijede bránit a čekat na naše chyby. Kdybychom na začátku proměnili některou z příležitostí, obrázek střetnutí by byl odlišný.
Co probíhalo po druhé třetině v kabině? Změna na ledě byla výrazná…
Když mužstvo prohrává o tři branky, na psychice mu to určitě nepřidá. Hokej je ale krásný sport, kde je možné zvrátit jakýkoliv výsledek. Věřili jsme tedy, že pokud dáme brzy nějakou kontaktní branku, ještě zápas můžeme zdramatizovat. To se nám podařilo. Nakonec jsme sahali po vítězství, v závěru jsme mohli rozhodnout a namísto toho o utkání přišli.
Jak moc vás ovlivnil první gól ze středního pásma, lehkou střelu Duba neudžel…
Neřekl bych, že Tomášova chyba zápas ovlivnila. Tomáš nás fantasticky držel v Ústí nad Labem i v Českých Budějovicích. Ještě jsem s ním po zápase nemluvil. Myslím si, že měl zakrytý výhled. Vary se snažily střílet ze všech pozic, tlačit se do brány a neměl to vůbec jednoduché. Neřekl bych proto ani, že to byla vyloženě jeho chyba. Mudrochovi to mohlo náramně sednout, i takové góly padají.
Zápas jste nakonec dotáhli, vyrovnávací branku jste si náramně užil…
Nepovažuji se za žádného střelce. Do padesáté minuty jsem měl několik šancí, zejména v dvojnásobné přesilovce a žádnou jsem neproměnil. Já mívám ohromnou radost z úspěchu mužstva a tento gól znamenal vyrovnání již téměř ztraceného zápasu. Možná některé momenty v hokeji prožívám emotivněji a pak se vrhnu do takovýchto oslav. Bylo to spontánní, zkrátka vyústění té radosti, která v ten okamžik ve mně převládala. Hokej je o emocích a já byl šťastný.
Slavíte podobně každou branku?
Stejnou radost bych měl, i kdybych seděl na střídačce a branku vstřelil nikdo jiný. To není žádná fráze. Jako tým spolu vyhráváme, ale také spolu prohráváme. Navíc jsem poprvé od svého příchodu hrál před domácím publikem a hned se mi povedlo vstřelit důležitou branku, byl to pro mě hodně příjemný návrat.
Ve třech zápasech jste vstřelil dva góly. Prožíváte tedy podařený návrat…
Jestli se mi daří, na to nehledím. Kdybych nebodoval do konce play off a Sparta by vyhrála znovu titul, byl bych nesmírně rád. Hokej je o tom, že všichni taháme za jeden konec provazu a chceme vyhrávat. Dnes jsem se vrátil po devíti letech na tento led jako domácí hráč a chtěl jsem vyhrát, hodně jsem utkání prožíval a přiznám se, že jsem byl i trochu nervózní.
Závěr jinak nadprůměrného zápasu však pokazil jeho závěr…
Nemůžu po zápase hodnotit rozhodčího, ale myslím si, že pokud se má v prodloužení vylučovat, mělo by to být opravdu za vyložený faul. Pomalu brutální. Takovýchto zákroků, za který byl vyloučen Jirka Vykoukal bylo během večera desítky a nebyly potrestány. Sporné momenty se odehrály i v oslabení, chvíli předtím než Karlovy Vary vstřelily vítězný gól. To se nedá nic dělat, příště budeme opatrnější.
Právě Karlovy Vary se jeví Spartě jako jeden z pravděpodobných soupeřů pro čtvrtfinále, byl tento zápas z vašeho pohledu už hodně podobný zápasů, v play off?
Play off je úplně jiná soutěž, kde se začíná od nuly a jede se na krev. Do konce základní části zbývají tři zápasy, ve hře je devět bodů a tabulka je vyrovnaná. Je příliš brzy na to spekulovat koho bychom mohli v play off dostat. Navíc veškeré prognózy se s příchodem vyřazovací části vynulují, mužstva mění pro nejdůležitější část sezóny svou tvář a všechno pak bývá jiné. A navíc, pokud chceme být úspěšní a vyhrát soutěž, musíme porazit každého a neohlížet se.
A vy osobně byste si Energii na úvod přál?
To bych neřekl, v play off je každý soupeř nepříjemný. Padají všechny zábrany, každý chce vyhrát a úspěchu podřídí vše. Jde se na doraz a musíte mít i potřebnou dávku štěstí. Nad tím, koho bych si pro čtvrtfinále přál ale nepřemýšlím.
