První zápas se týmu moc nepovedl, využili domácí výhodu prvních zápasů doma?
V prvním zápase měly Vítkovice velkou výhodu domácího prostředí, protože se hrálo po delší pauze a ten hokej tak i vypadal. Měli jsme prvních pět šest minut převahu, dokonce jsme si vynutili dvě přesilové hry. Ty jsme ovšem neproměnili a pak se to na nás začalo sypat. Dneska šlo o televizní utkání, divácká kulisa nebyla tak bouřlivá jako včera a třeba nám to trochu nahrálo.
Myslím si, že byla. Nepamatuji si, kdy jsme naposledy dostali tolik gólů. Museli jsme se na to podívat a zanalyzovat to, ale myslím si, že zvyšovat hlas na hráče stejně není úplně to pravé. I když vyhodnotit důrazně některé situace je potřeba, aby si hráči uvědomili, že chyby nemůžeme přecházet, a že jen poctivá práce vede k úspěchu.
Obrana vám zápas vyhrála, budete muset hráče před domácím zápasem trochu krotit?
Každé play off by mělo začínat obranou. Těším se na domácí zápasy, protože naše publikum je fantastické a přijdou nás povzbudit. Doufám, že třeba i v televizi viděli, že sparťanské srdce dneska fungovalo. Začínáme ale opět za stavu 0:0 a bude to zase o obranách a přesilovkách. Poctivě se musíme připravit na každé střídání, neodmítnout nic, mít v hlavách pouze to, co se děje na ledě, a na nic jiného nemyslet. Takovou hrou bychom je měli porazit.
Cíl aspoň jednoho vítězství v prvních dvou venkovních zápasech jste splnili. Překvapily vás Vítkovice něčím?
Soupeře máme přečteného, hraje stejným stylem doma i venku. Vítkovice hrají se zabezpečenou obranou, kvalitním gólmanem, ale i protiútokem. Ničím nás nepřekvapily, je to jen v našich hlavách a v našem přístupu k zápasům. Podle toho to taky dneska vypadalo.
Na místní klub i region máte silné vazby. Měl jste tu nějaké povinnosti kromě hokeje?
Když se snažíte něčeho dosáhnout, musí tyto věci jít všechny stranou. Pozdravil jsem se se známými, s rodinou, ale tím to končí. S hráči jsem absolvoval stejný režim, takže v tom problém nevidím. Cesta může být dlouhá a stojí to za to, aby tyto věci šly na chvíli stranou. Celý rok s rodinou fungujeme a ten měsíc a půl se dá vydržet.