19. 2. 2011 Petr Schwank

Jak nám vstřelí branku, položíme se, myslí si talentovaný Karpov

P r a h a - Třetí sparťanská lajna musí trenérům dělat radost. Mladíci vedení centrem Tomášem Karpovem opět promluvili do výsledkové listiny a není tajemstvím, že častokrát v této disciplíně předčí své o poznání zkušenější kolegy. Nejinak tomu bylo i proti Vítkovicím, kde první sparťanskou trefu obstarával Lukáš Luňák. Puk mu do gólové příležitosti naservíroval právě Karpov. Do sirény rozjásal diváky po úprku vpřed ještě Petr Ton.

„Pak jsme ale dostali gól…,“ začíná Karpov líčit krušné momenty z druhé třetiny, „…a rázem šlo všechno podobným směrem jako proti Budějovicím,“ vzpomíná sparťan s třináctkou na zádech na utkání před pauzou, v němž sparťané ztratili vedení podobným způsobem. „Přitom ještě po první třetině, kdy jsme vedli 2:0, jsme měli hodně navrch. To platilo i na začátku té druhé.“ Jenomže pak přišly dva rychlé góly a celé holešovické snažení se rázem zbortilo jako domeček z karet.

Tomáš Karpov

Ani počtvrté v sezóně tak Sparta Vítkovice nepřelstila. Gólový účet ale znovu načala poměrně brzy zásluhou Luňáka a Karpova, který chytrou přihrávkou vybídl svého o pár měsíců mladšího kolegu ke skórování. „Bylo to na konci přesilovky. Dostal jsem puk, ale jel proti mně obránce, tak jsem ho rychle předal na Lukáše Luňáka. Naštěstí to prošlo. On potom udělal pěknou kličku a dal o nic míň pěkný gól,“ popisuje Karpov cestu k první trefě zápasu.

Stává se ale už na Spartě zvykem, že pracně vydobyté vedení Holešovičtí neudrží. „Mně se zdá, že jakmile nám někdo vstřelí branku, tak nás to úplně rozloží. Přestáváme si věřit, nehrajeme s pukem, necháváme se zatlačit do vlastního pásma, nehrajeme důrazně před bránou,“ hledá sparťanský forvard možné příčiny defenzivního kolapsu.

Navíc snižovací a vyrovnávací branku hostů od sebe dělilo jen něco málo přes minutu. „To je náš hlavní problém,“ uvědomuje si Karpov. „My když dostaneme gól, tak potom ob jedno střídání dostaneme další. Musíme se zkoncentrovat na hru, když už nám to tam padne, a v dalších střídáních si dávat pozor,“ upozorňuje. „Takové branky nesmíme inkasovat, protože nás potom úplně položí.“

Navíc Vítkovičtí v zápase využili to, co Sparta marně hledá prakticky celou sezónu. Štěstí při dorážkách. Jako by se puk po střele či nahození záměrně odrážel kamkoli, ale hlavně jinam než na sparťanskou čepel. Přitom takové branky často rozhodují, jak názorně předvedli Ostravané, jejichž všechny čtyři góly padly po závarech před Pöpperlem. „Ve chvíli, kdy je mužstvo dole, tak jsou takové branky potřeba. Nemusí to být žádná krásná akce, jako spíš nějaká dorážka nebo situace, o které by člověk řekl, že z ní nemůže být gól.“

„Takové momenty jsou podle mě hrozně důležité. A my jak do té brány nechodíme tak tvrdě, tak ty góly nedáváme a naopak si jich necháme spoustu dát.“

Do blížícího play-out tedy je co zlepšovat. „Jsou to situace, na které se musí pořád myslet a stále na nich pracovat. Nesmíme si jednotlivé zápasy nechat takhle ujít,“ varuje mladý útočník. Do konce základní části teď Spartě zbývá už jen jediný zápas. Venku proti Varům. „Motivaci máme jasnou: Vyhrát. S ní přece jdeme do každého utkání,“ říká bez zaváhání.

×
Dnes v 16:00 | Muži
HC Sparta Praha
HC Dynamo Pardubice
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Domácí série pokračuje, přijedou Pardubice

Krupp: Pořád je spousta prostoru na zlepšení

Jurčina: Umím přitvrdit a být platný v oslabení

Třináctý ročník Sparťanské krve se blíží!