12. 2. 2023 Marek Táborský

Jan Hlaváč: Je jedno, kde hraju hokej

Sparťanský Ironman. Tak by se dal charakterizovat Jan Hlaváč. Střelec zlatého gólu na světovém šampionátu, mistr ligy se Spartou a borec, co zanechal velkou stopu v NHL. Ani v šestačtyřiceti letech nedal hokeji sbohem a vedle trénování sparťanské mládeže stále válí v druholigovém Vrchlabí. „Na luxus Madison Square Garden na zimáku v Bílině fakt nemyslím,“ říká někdejší sparťanský kanonýr.

Naštěstí jste v kariéře nezažil ani žádnou dlouhou vynucenou pauzu, je to tak?
Zranění se mi naštěstí vyhýbala. V NHL jsem měl akorát zlomené prsty na ruce, kdy jsem chyběl maximálně měsíc. Občas mě trápila ramena, ale to je snad všechno. Měl jsem štěstí. (klepe do stolu) Na Philla Kessella, co už překonal tisíc zápasů v řadě, ale nemám. Je to často o náhodě. Někdo zblokuje 200 střel a nic se mu nestane, jinému zlomí nohu první střelou.

Co vás vedlo k tomu, že jste se stal trenérem dětí na Spartě?
Upřímně? Nic jiného než hokej neumím. Od sedmnácti jsem profesí hokejista. Ani jsem se nevyučil. Je to jediné, čemu rozumím. Říkám si, že kdybych dělal pětadvacet let daňového poradce, budu mít ve své profesi neuvěřitelné zkušenosti. A já je mám v hokeji. Navíc mě to pořád neskutečně baví a vidím v tom smysl.

Hráli ve vašem rozhodování svou roli také Petr Ton a Jarda Hlinka, vaši bývalí spoluhráči?
Samozřejmě. Jarda se mě často ptal, jestli to nechci zkusit. Přemýšlel jsem o tom i loni, kdy jsem ještě především hrál. Teď už se věnuju hlavně trénování a občas si hokej ještě zahraju.

Máte v trénování vyšší ambice?
Trénovat dospělé je strašně těžké. To si troufnou snad jen v NHL, kde bývalé hráče šoupnou hned na asistenty. Hlavní trenéři jsou tam ale také vždy ti, co už mají něco za sebou. Nevěřím tomu, že se z hráče ihned po kariéře stane dobrý trenér. To si musí „vychodit“. Okoukat spoustu věcí, zkušeností. Teď se soustředím hlavně na děti a uvidím, jak vše budu stíhat a bude mě to bavit. Zatím mě to naplňuje. Ale je toho hodně. Na zimáku jsem téměř furt.

Ve Spartě nyní trénujete sedmou a osmou třídu. Vzal jste si něco od svých bývalých trenérů?
Hodně jsem si vzal od pana Nikla. On byl náš školní trenér. Tehdy jsme měli hokejové třídy, z tréninků jsme chodívali společně do lavic. Myslím, že to byl základ všech dobrých hráčů, které Sparta vychovala. Právě Jiří Nikl a Václav Honc byli skvělí hokejisti, cvičili s námi na různých překážkách, naučili nás skvěle techniku. Hokej s nimi nás hrozně bavil, zároveň ale panovala přísná disciplína. O tom jsme se právě před nedávnem s panem Niklem bavili.

*V čem se změnila role trenérů?

*Jaké bylo přijít do kabiny Rangers po Gretzkyho odchodu?

*Co mu předhazuje Jaromír Jágr?

Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v aktuálním vydání SPARTA MAGAZINU!

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Daníček před MS: Porveme se o medaili!

Čtyři sparťané zabojují o MS! Lídr juniorů jede

Vydražte si hrané dresy ze sezony 2023/2024

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili