20. 1. 2006 Vojtěch Gibiš

Jan Marek litoval neuznané branky v prodloužení

Mužem zápasu v Karlových Varech byl bezesporu Jan Marek. Ten jeden gól dal, na jeden nahrál, jeden gól mu rozhodčí neuznal. Navíc svedl několik dalších soubojů s karlovarským gólmanem a ve třetí třetině navíc inkasoval úder do obličeje, po kterému mu na tváři zůstala krvavá stopa.
Sparta měla utkání dvaačtyřicátého kola dobře rozehrané, přesto si však nakonec odvezla jen jeden bod ze remízu 2:2. “Je asi škoda, že jsme ve Varech tři body neudělali, jeli jsme si pro ně. V první třetině jsme hráli aktivně. Ve druhé třetině jsme se stáhli více dozadu a hra se vyrovnala,“ hodnotil sparťanský útočník. “ Měli jsem šance na to abychom vyhráli, Mensator chytal dobře, ale hlavně nám nepřálo štěstí,“ ještě dodal Jan Marek.

Sparta hraje v posledních zápasech dobře, ale nedaří se jí, pokud vede, odskočit na vícebrankový rozdíl. Mnozí to připisují absenci několika sparťanských útočníků. Marek o tom však stoprocentně přesvědčený není. “ Trochu to vliv mít může. Ale teď jsme se více semkli a bojujeme i za Petra Tona a od teď i za Michala Sivka. A myslím si, že v posledních zápasech jsme hráli dobře.“

Stejně tak si centr druhé sparťanské formace nemyslí, že by za to mohla únava vytížených hráčů. “Byla teď několikadenní pauza a teď bude znovu. Takže se cítíme dobře, unavení nejsme. Do úterý si všichni trochu vydechneme a bude to ještě lepší,“ doufá šestadvacetiletý forvard. Mimo dvou kanadských bodů si Marek odnesl z karlovarského ledu i opuchlý obličej. “Vlétla mi do obličeje hokejka, asi od Vaška Skuhravého. Ale nebylo to zaviněné, jen nešťastná náhoda,“ hájil spoluhráče z reprezentace jindřichohradecký rodák.

Jan Marek na ledě energie zářil, bylo poznat, že si již na nové složení svého útoku zvyká. “S Petrem Tonem jsme na sebe byli navyklí již tři roky. Takže jsme si Martinem Štrbou a Martinem Chabadou sedli a řekli si, jak budeme hrát. V tom prvním zápase to ještě nebylo ono, ale v Karlových Varech to už vůbec nebylo špatné,“ liboval si Marek.

Ten málem rozhodl v prodloužení i o zisku bodu navíc, když v sólovém nájezdu překonal Mensatora, ale rozhodčí gól neuznal pro posunutí karlovarské klece. “Puk zůstal někde na brankovišti a pomalu se i jejich hráčem šoural do branky. Někdy ve chvíli, kdy ten jejich hráč posunul branku, skončil puk za čárou. Rozhodčí to mohl uznat, nebo nemusel. Každopádně je to škoda,“ uzavřel hráč, který hraje ve Spartě již třetí sezonu.

Takříkajíc na místo činu se vrátil obránce František Ptáček. Ten se v polovině prosince vrátil do Sparty právě z Karlových Varů. “Chtěl bych karlovarským fanouškům poděkovat, jejich reakce byly velmi pozitivní, hlavně na začátku zápasu. Držím jim palce, ať takhle fandí dále,“ reagoval na karlovarské publikum nevelký bek.

Ze zápasu měl Ptáček rozporuplné pocity. “Je to ztráta a zároveň není. Vary byly doma a potřebovaly tři body, aby se na nás dotáhly. My jsme vedli 2:1 a Karlovy Vary vyrovnaly takovou nešťastnou žabkou. Trochu je to nakoplo, takže jsme nakonec za bod rádi,“ hlásal usměvavý bek. První třetina duelu, ve kterém se hrálo prakticky o šest bodů, byla nezvykle poklidná. Emoce a šarvátky přišly až ve druhé dvacetiminutovce. “Hra byla pak hodně rozbitá vyloučeními. My jsem vedli 1:0 a Vary musely přidat, z toho to vyplynulo.“

Sparta měla, stejně jako její soupeř, k dispozici devět přesilových her. Ale ani jeden z týmů nabídnutou výhodu nevyužil. Někteří experti přičítají neúspěch Sparty v přesilovkách malému počtu střel, vyslaných na soupeřovu branku. “Sice jsme tentokrát měli několik povedených střel, ale je asi pravda, že bychom mohli střílet více. Ale zase na druhou stranu, vystřelit na gólmana, když vidí, je nesmyl, je to zahozený puk,“ přidal své hodnocení odchovanec pražské Sparty.

Ptáček bravurně vyřešil také jednu kritickou situaci, kdy právě při přesilovce Sparty ujeli dva karlovarští hráči. Jako poslední záchranná brzda se však vynořil právě Ptáček. “Viděl jsem, že jede Dvořka – dřevák, tak jsem věděl, že nás nemůže ohrozit. (smích) Počkal jsem si tak, aby už nemohl nahrát. Pak jsem mu nadzvednul hokejku a puk skončil v rohu. Prostě normální zákrok,“ skromně popíral své zásluhy třicetiletý bek.

Kromě neuznaného Markova gólu měla Sparta ještě jednu šanci rozhodnout v prodloužení. Tomáš Netík ujel a exsparťanský obránce Josef Řezníček jej poslal k ledu, za což bylo nařízeno trestné střílení. Ondřej Kratěna však na špatném ledu nedokázal zvednout puk a přehodit ležícího Mensatora. “Menzy mi po zápase psal, že se bál abych nejel já. Přesto, že ho znám by byly šanci padesát na padesát. Ani jsem se nestihl na penaltu přihlásit. Byl jsem při tom úniku na ledě, takže jsem toho měl plné plíce, rozdýchával jsem to. A to už tam byl nominovaný Krtek,“ vysvětloval Ptáček, který se v Karlových Varech dopracoval dokonce na kapitána týmu. Přesto se Ptáček zamyslel, co by při nájezdu asi udělal. “Jel bych na stranu na jeho lapačku. Buď bych to zkusil mezi nohy, nebo pod lapačku.“

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Pech: Věříme, že se bude hokej hrát dál

LIB - SPA 3:2 - Prohra po bitvě

Chlapík: Sparta byla jediná volba!

Posila z NHL! Spartě vypomůže Filip Chlapík