27. 3. 2009 Pavel Hrdina

Jednou to tam zvládnout musíme, hecuje Netík

P r a h a - Nebyl to zápas, po kterém by si mohli sparťané oddechnout. Výhra v prodloužení nemusí v konečném účtování znamenat vůbec nic. Naděje ovšem pořád žije a hráči s velkým "S" na prsou už jsou nyní myšlenkami v západních Čechách, kde hodlá Energie sérii ukončit za každou cenu. "Třikrát tam prohrát nesmíme, jinak si to nezasloužíme,“ ví Tomáš Netík.

Zápas byl bohatý na šance, na góly však nikoliv. Sparta byla v útoku jednoznačně aktivnější, nicméně v koncovce se jí vůbec nedařilo. Díky tomu bylo z existenčního zápasu napínavé drama až do konce. „Začali jsme dobře, ale nedali jsme góly. Pak srovnali na 1:1, už to byla tahanice… se šťastným koncem pro nás,“ oddechl si Netík, který sám několikrát nebezpečně prověřil těžko překonatelného Mensatora.

Právě maskovaný muž v karlovarské svatyni nedopřává sparťanským forvardům klidné spaní. Druhý útok, jehož je rudá jednasedmdesátka členem, na něj ne a ne najít recept. „Je to těžké, co na to říct. Musíme se na něj připravit ještě lépe a věřit v to, že nám to tam padne víckrát. Zatím chytá výborně,“ nevzdává se naděje.

Tomáš Netík

Druhá věc, která se domácím v posledních třech zápasech nedařila, jsou přesilové hry. Sparta jich dokáže vybojovat dost, v útočném pásmu si umí vytvořit tlak. Jenomže, nic z toho. Netík vzhledem ke konečnému výsledku nad střeleckou impotencí v početních výhodách mohl mávnout rukou: „Dneska už jsme je nehráli tak špatně. Zkrátka nám to tam z nich teď nepadá. Ale věřím, že se to může zlomit jedním zápasem.“

Muselo se tedy už podruhé v sérii rozhodnout v prodloužení. Sparta podle šestadvacetiletého holešovického odchovance strach po vyrovnaném stavu na konci 60. minuty neměla: „Nemůžete jít do prodloužení s tím, že se něčeho bojíte. Celý zápas jsme měli nůž na krku a svým způsobem jsme se na to všichni těšili. Kdybyste tam šli svázaní a s tím, že se budete bát, tak nemáte žádnou šanci vyhrát. A my jsme vyhrát chtěli.“

"Nebyl v tom úmysl, s Ondrou jsme kamarádi"

Zhruba v polovině hry celá hala ztichla hrůzou. Netík se u mantinelu srazil s Ondřejem Němcem a karlovarský obránce musel led opustit na nosítkách. „Je to hodně nešťastné. Mě to samozřejmě mrzí, s Ondrou jsme kamarádi. Nebyl v tom ovšem ani náznak úmyslu. Byli jsme tam oba zaklínění, já jsem tam taky spadnul blbě, ale stihl jsem tam dát ruku. Byli jsme tam oba dlouho, měli jsme dlouhé střídání. Jak říkám, mrzí mě to a doufám, že bude v pořádku,“zaznělo po zápase vyjádření šťastnějšího z obou aktérů. Incident nebyl posouzen ani jako faul, hru hostí vyřazení jednoho z nejlepších obránců ovšem jednoznačně poznamenalo.

Pražany čeká poslední semifinálový výjezd na západ, kde na ně čeká vpravdě nelehký úkol. Porazit Karlovy Vary v play off na jejich ledě, to se povedlo zatím jen jednou Slavii v loňském finále. Tomáš Netík tamní prostředí trochu zná, v karlovarském dresu odehrál sezonu 03/04. Co čekat od 6. semifinále? „Mě už se na to několikrát ptali. Jestli v té sérii chceme uspět, jako že chceme, tak to tam jednou zvládnout musíme. Teď máme třetí pokus a podle mě to zase bude úporný těžký zápas pro oba mančafty. Věřím, že trenéři nás dobře připraví po taktické stránce a pro nás je to pořád stejné. Pro nás je to 2:3 a chceme to zase vrátit zpátky do Prahy. Třikrát prohrát tam nesmíme, jinak si to nezasloužíme,“ zakončuje interview zarostlý Netík.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Chlapík: Rád bych si za Spartu ještě zahrál

Trenéři: Jsme rádi, že můžeme být na ledě

​Sparťanská krev #14: Kdy jindy, když ne teď!

Bratři ve Spartě: Nedvědovi, Francouzi i naděje