3. 4. 2020 Daniel Ryl

Jiří Hrdina: Ze Sparty jsem měl dobrý pocit

Je zakládajícím členem sparťanského Klubu legend, jeho jednadvacítka visí pod stropem domácí O2 areny. Někdejší sparťanskou ikonu, útočníka JIŘÍHO HRDINU, je možné vidět i na zápasech Sparty. Užívá si je jako sparťan, ale také pracovně jako skaut. „Diváci tým ženou, a když se daří, je to symbióza na ledě, na střídačce i v hledišti,“ pochvaluje si.

Jak na vás letos Sparta působila?
Konečně je tady po pár letech strádání dobře vybudovaný tým. Byl schopný zvrátit výsledek, i když se nedařilo, což se v minulé sezoně nestávalo. Mám ze současné Sparty hodně dobrý pocit.

Důležitým faktorem je také výrazná podpora fanoušků doma i venku. Souhlasíte?
Určitě je lepší deset tisíc diváků, než když se jich v aréně krčí dva tisíce. Diváci tým hnali. Když se daří, je to symbióza na ledě, na střídačce i v hledišti. V současné chvíli je podle mě pro ostatní týmy těžké na Spartu jet.

Jak často se na zápas dostanete?
Bohužel jen málo. Viděl jsem několik, včetně té krásné otočky proti Kometě.

Tak to si ale zase umíte vybrat...
Právě, to bylo výborné! (usmívá se) Když se daří takto otáčet zápasy a vyhrávat, hráčům stoupá sebevědomí a dovolí si daleko víc, než by si dovolili v době, kdy se jim nedaří.

Když už se na zápasy dostanete, užíváte si je jako fanoušek, nebo jste tam spíše pracovně v roli skauta?
Jak kdy, často se chodím dívat i na konkrétní hráče. Zápasy si ale užívám i po fanouškovské stránce. Mám štěstí, práce je pro mě i zábava.

Jste skautem Dallasu. Sledujete i někoho ze současných sparťanů?
Byl jsem se podívat v Litoměřicích na Michaela Krutila, který vypadá docela slibně a má slušnou sezonu. Znám ho už z juniorky, takže nás skauty určitě zajímá.

Od vaší kariéry se hokej výrazně změnil. Musel jste se změnit i vy jako skaut, abyste na herní situace nekoukal jako bývalý útočník, nýbrž z pohledu potřeb dnešního hokeje?
Sleduju hokej bez jakékoliv přestávky řadu let. Samozřejmě vidím rozdíl v pojetí hokeje i v tom, co dnešní hráč potřebuje, aby byl úspěšný. Před patnácti až dvaceti lety to byla velikost hráče. Jak byl agresivní, tvrdý a odolný. Dneska záleží na rychlosti, šikovnosti a na bruslení, protože hra se posunula i v tom, že se snížila váha výstroje. Hráči tahají o pět kilo méně, než jsme tahali my. K tomu je jedním z důvodů materiál hokejek, protože se vše zrychluje a hra má spád.

Trendem je ochrana hráčů a více se trestá hra do těla. Nepřijde vám to někdy až přehnané?
Někdy se musím pousmát, když to vidím. Ono to je ale i v NHL. Nikdo už pořádně nikoho netrefí. Za to, čím se dříve nikdo nezabýval, jsou dneska dvě minuty. Někdy si říkám, že hráči budou hrát klidně bez nárameníků a bez holenních chráničů. (usmívá se)

Před patnácti až dvaceti lety rozhodovala velikost hráče. Jak byl agresivní, tvrdý a odolný. Dneska záleží na rychlosti, šikovnosti a na bruslení.
skaut Jiří Hrdina o potřebách mladých hokejistů

Mrzí mě, že nemám se Spartou mistrovský titul

Vraťme se ke Spartě. Když přijdete na její domácí zápas, vybaví se vám vzpomínky na sparťanské období vaší kariéry?
Je příjemné, že mám u stropu svůj dres. K O2 areně takový vztah nemám, protože jsem v ní nikdy nehrál, takže spíš vzpomínám, když jsem ve sportovní hale v Holešovicích. V ní jsem odehrál celou sparťanskou kariéru, takže se mi pokaždé nějaké vzpomínky vrací.

Sparta oslavila 30 let od svého prvního československého titulu, který získala dva roky po vašem odchodu. Mrzí vás, že vám titul v bohaté sbírce chybí?
Československý titul je v podstatě jediná trofej, která mi v kariéře chybí. Už to tak je, nic s tím neudělám. Občas si vzpomenu a zamrzí mě to, ale my jsme samozřejmě dělali, co jsme mohli. V naší éře byly v lize lepší týmy, než jsme měli my. Byla to Dukla Jihlava, která si každý rok vybírala nejlepší mladé hráče a měla vynikající i dobře poskládaný tým. Bylo těžké ligu vyhrát, před Duklou válelo Kladno, měl jsem na tohle trošku smůlu. Za jiné vítězství bych ale neměnil.

Kterého triumfu si vážíte nejvíce?
Do doby, než jsem vstoupil do NHL, pro mě byla nejcennější zlatá medaile z mistrovství světa v Praze v roce 1985. Byla velká dřina se k ní dostat. Když jsem ale zažil první Stanley Cup v Calgary, zjistil jsem, že turnaj na čtrnáct dní a pár zápasů není vlastně nic proti tomu, když člověk musí vyhrát čtyři zápasy ve čtyřech sériích, aby si na Stanley Cup sáhl. NHL je ukrutně náročná soutěž a je těžké ji vyhrát, na tom se nic nezměnilo. Nejvíce si vážím prvního Stanley Cupu s Calgary.

O vás je známo, že jste si už v domácí lize dělal gólové zářezy na svou hokejku. Máte ji schovanou?
Mám ji někde ve sklepě.

Máte ještě nějaké artefakty ze své kariéry, nebo si na tyto vzpomínky nepotrpíte?
Prsteny za Stanley Cup mám v hokejové Síni slávy českého hokeje. Půjčil jsem jim je s několika dresy, ale už toho moc nemám. Jen pár dresů, to je v podstatě všechno.

Co s vámi bude dál? Hokeji se věnujete celý život, nepřemýšlel jste o pauze?
Dokud to půjde, chci ještě skautovat. Věk se mi ale chýlí, už to není, co bývalo. Co se někdy odehrává na silnicích… (kroutí hlavou) Řídit dálky na Slovensko, do Německa a do Švýcarska, to je horší a horší. Pokud ale dostanu kontrakt v Dallasu, chtěl bych ještě dva tři roky pokračovat.

Kolik toho přes rok nacestujete?
Objíždím českou a slovenskou ligu. Převážně juniorské soutěže, protože v ligových týmech moc hráčů nehraje. Vyrážím i do Německa, protože v Berlíně, Mnichově a Mannheimu hrají tři výborní hráči, takže se jezdím dívat i na ně. Když je někdo zajímavý ve Švýcarsku, jezdím i tam. Objíždím všechny velké turnaje, takže cestování je hodně. Výhoda je, že Praha je v podstatě uprostřed všeho, takže většinou jezdím na otočku. Jen Švýcarsko už je dál a jedu tam na tři čtyři dny, alespoň zhlédnu více zápasů.

Jiří Hrdina mluvil o své artesce v kampani "JSME SPARTA" ze sezony 2011/2012:

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Kvapil: Druhé zranění už bylo frustrující

Forman: Ve Spartě chci zůstat dlouho

Permanentky na novou sezonu v prodeji!

Sparta na Spengleru: tituly i hvězdné posily