1. 2. 2006 Lucie Vítková

Jsem rád, že jsme rozhodčího nechali, řekl Pilař

Sparťanský bek Karel Pilař utáhl tkaničky bruslí k soutěžnímu zápasu téměř po roce. Oblékl přes hlavu dres a po srdečních problémech se znovu vrátil na led. Zprvu byl v ústraní, ale postupem času jej trenéři posílali také na klíčové okamžiky zápasu. Naskočil vedle Stehlíka a do statistik se zapsal dvěmi plusovými body a vyloučením.
Jak jste se cítil fyzicky?
Je mi fajn. Určitě nejsem ve stoprocentní kondici. Doufám, že pauza mi pomůže, natrénuji více a půjde to. Cením si vítězství a toho, že jsem nebyl u obdržené branky. Do utkání jsem šel s cílem nebýt u toho, když soupeř gól vstřelí a to mi vyšlo.

A co z hlediska herní pohody a jistoty?
Cítil jsem se dobře, také jsem spal bez problémů. Nevěděl jsem, že budu dnes hrát. Přišel jsem pozdě na sraz a trenéři mi řekli, že se v obraně uvolnilo místo, jestli bych to nechtěl zkusit. Kývl jsem a bez nějaké větší nervozity jsem nastoupil.

Nezlobili se trenéři, že jste přišel pozdě?
Ne to vůbec, mám od nich trochu větší volnost. Teď už jsem se ovšem k týmu připojil na sto procent, takže pro mě budou platit všechna pravidla. Kapitán to dobře hlídá, takže si už musím dávat pozor.

Ještě k té vaší fyzičce, máte nějaký individuelní plán, jak jí co nejrychleji dohnat?
Nemám nic. Před třemi nedělemi, když jsem mluvil s panem doktorem Martinkem, který mi radil, jak se co nejrychleji dostat zpátky, jsme se domluvili, že se na to zaměříme o pauze. Nejvíce budu šlapat na kole a doufat, že to bude lepší a lepší.

Dával jste na ledě na sebe podvědomě pozor?
První dvě střídání jsem na to myslel, ale říkám, pak jsem se do toho dostal a chtěl jsem jen hrát a hrát. Nic jsem na sobě nepozoroval, uvidíme nakolik budu pomlácený ráno, až se probudím. Každopádně bych z toho nedělal nějakou aféru, důležitý je jen vítězství a kvalitní výkon kluků.

Počítal jste, kolik jste měl střídání?
V první třetině jsem měl čtyři. Poté to šlo ještě nahoru a ke konci už jsem dohrávat téměř všechno, ale přesně jsem si starty nepočítal.

Zprvu jste byl v ústraní, postupem času jste v klíčových fázích chodil na led. Překvapilo vás to?
Trošku ano. Ale cítil jsem se dobře a Marian Jelínek to asi viděl, tak mi tu důvěru dal.

Dlouho jste nehrál, dostanete se teď v pohodě do tempa?
Začal jsem opatrně a pomalu, bál jsem se něco udělat. S každým střídáním jsem si dodával důvěru, přeci jen jsem rok nehrál. Začal jsem tak, jak jsem vloni skončil, snad budu mít sil ještě více a týmu budu platný.

Jaké jste měl pocity, když z vašeho vyloučení padl gól?
Trošku jsem nad tím přemýšlel, ale už jsem zkušenější hráč, tak jsem to rychle hodil za hlavu. To se stane. Byl jsem rád, když jsem se vrátil do zápasu, o to víc jsem poté chtěl hrát a chybu napravit.

Při druhém gólu jste dostal od soupeře dost nešetrný zákrok. Jel jste hned za rozhodčím, co jste mu vysvětloval?
Na mě tam byl písknutý faul, trošku mě mrzelo, že z toho padl gól a pak to nepískl na druhou stranu. Nemám právo se k tomu vyjadřovat, přesto jsem chtěl, aby měřítko trochu srovnal, měli jsme oslabení mnohem více. Jsem rád, že vícekrát jsem za rozhodčím nejel. Sýkora za to dostal desítku a hodně tím tým oslabil. Vážím si toho, že my jsme sudího nechali na pokoji a vyhráli.

Jak byste zhodnotil utkání?
Byl to fakt zajímavý zápas. Takový průběh jsem nečekal, prohrávali jsme a rázem jsme zase byli zpět a dokonce vedli… Kluci hráli výborně. Ani minulý rok si nepamatuji, že by si tým takto rozuměl. Chodili jsme dva na jednoho, šance stoprocentně proměňovali. Byl jsem překvapený, že nám tam góly padaly a že jsme se dokázali vrátit do utkání a díky tomu jsme nakonec vyhráli.

Čekal jste za stavu 1:3, že to otočíte, nebo už jste si říkal, že je to špatné?
V polovině utkání nejde zápas zabalit a říci si, že už to nepůjde. Naopak jsme zabrali a do zápasu se rychle vrátili, to nám pomohlo.

Byla branka na 2:3 klíčová, padla přeci jen velice brzy..?
Určitě. Kdyby Pardubice dvoubrankové vedení udržely třeba do konce třetiny, bylo by to o chlup těžší. Hlavně bychom byli nervóznější.

Pardubice daly čtyři góly z přesilovek, kde byla chyba?
Pardubice hlavně přesilovky umí, mají je výborně secvičené. Především mají Sýkoru, který má parádní střelu a těžko se brání. Všechno střílí z „voleje“, nemůžeme si k němu stoupnout, ani rychle přistoupit. Naopak když se soustředíme jen na Sýkoru, tak se uvolní místo pro jiného hráče. Je to těžké, přesilovky prostě hrají dobře.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Vydražte si hrané dresy ze sezony 2023/2024

Posezonní autogramiáda s hráči Sparty

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili

Krejčík: Vždycky nám chyběl kousek