Co tě přivádí právě do Sparty?
Sháněl jsem si od začátku sezony kvalitní angažmá, už se to trochu natahovalo. Pak ale padlo jméno Sparta. Nejpopulárnější klub v české lize. Když se naskytla tato příležitost a cítil jsem zájem Sparty, velmi rád jsem se domluvil na podmínkách právě tady.
Většinu života jsi strávil v zahraničí, zastesklo se ti po domově?
Trochu ano, přiznávám. Ze Slovenska jsem odešel v šestnácti, dvacet let jsem byl mimo domov. Mám to teď ale o něco blíž. Stále mám chuť hrát kvalitní hokej a Sparta má opravdu vysoké ambice.
Stihli jste si už s trenéry a sportovním vedením promluvit o tvé roli v týmu?
Ještě ne, zatím vše probíhalo hodně rychle. S Uwem Kruppem jsme se pozdravili v kabině, stejně tak i se sportovním manažerem Jaroslavem Hlinkou. O ničem konkrétním jsme se ale zatím nebavili.
Co je tvá hlavní přednost?
Umím využívat své postavy, hlavně při hře u mantinelů a v oslabení.
Máš za sebou hodně bohatou kariéru. Co považuješ za její vrchol?
Zejména roky v NHL, kde se mi podařilo odehrát přes 450 zápasů. Velmi pěkný zážitek byl zisk Prezidentského poháru s Washingtonem. Moc jsem si užil ale také tři olympiády, mistrovství světa. Mám krásné vzpomínky jak z klubového života, tak z národního mužstva.
Co ti osm let v NHL dalo do života?
Naučilo mě to spoustu věcí. Jak na ledě, tak mimo něj. Poznal jsem spoustu zajímavých a inspirativních lidí. Ovlivnilo mě to i v osobním životě.
Přicházíš do Sparty, klubu, který je nejvíce na očích v republice. Lidé Spartu buď milují, nebo nenávidí. Jsi připravený na „hustou“ atmosféru na stadionech soupeřů?
Hráč v mém věku už se od toho dokáže oprostit. Sparta je speciální mužstvo, má obrovskou historii, je navíc z hlavního města. To fandy soupeře trochu dráždí. Ale to k velkým klubům patří.
Před čtyřmi lety jsi ještě hrával ve slovenské reprezentaci. Chtěl by ses ještě probojovat do národního dresu?
Loni jsme to ještě řešili, ale už by měli dát spíše šanci mladším klukům a budovat tým pro budoucnost. V mém věku je už lepší, když se budu naplno věnovat svému klubu. Musím už více dbát na regeneraci. Samozřejmě vždy bylo pěkné a obrovská čest zahrát si v reprezentačním dresu.
Ve Spartě se potkáš s krajany Andrejem Kudrnou, Matúšem Sukeľem a Markem Ďalogou. Znáte se spolu?
Znám se s Ďalom (Markem Ďalogou, pozn. red.), byli jsme spolu na několika mistrovstvích světa. Matúš pochází ze stejného města, ale ještě se musíme poznat. S Andrejem jsem se neznal, ale už jsme se potkali v šatně. Působí jako super kluk.
Sparta se letos nebojí přiznat, že cílí na nejvyšší příčky. Sedí ti tento přístup?
Pro Spartu to ale platilo vždy, jen se to neříkalo úplně nahlas. Každý hokejista chce hrát v týmu, který chce bojovat o titul. Sice to na nás vyvíjí tlak, ale kvalitní hráči by to měli naopak využít ve svůj prospěch.
V sezoně 2012/2013 jsi naskočil na 22 zápasů do české extraligy v dresu Chomutova, jak na tebe nejvyšší tuzemská soutěž působila?
Bylo to během výluky NHL, spolu se mnou přišel také Michael Frolík a později Jason Chimera. Byl jsem tehdy zvyklý na menší led, takže jsem byl ze zdejšího velkého trochu vyjukaný. Ale zvykl jsem si.
Jak se těšíš na moderní O2 arenu a sparťanské fanoušky?
Moc, ještě jsem si v ní nezahrál. Aréna je srovnatelná s těmi z NHL, což je skvělé a moc se na to těším. Věřím, že sparťanští fanoušci v ní umí vytvořit senzační atmosféru.