Před úvodním buly jste se o něčem radili v hloučku se spoluhráči a okamžitě po vhazování jste dostal puk. Domlouvali jste se, jak bude vaše střídání probíhat?
Říkal jsem jim, že bychom mohli sehrát signál, ale to nevyšlo. Bylo vyhrané buly, šlo to na mě, ale to nebylo domluvené.

Z ledu se vám ale moc nechtělo, střídal jste po 32 vteřinách jako poslední...
Já bych tam byl asi déle, ale oni šli všichni vystřídat, tak by to vypadalo blbě, kdybych nešel taky. Co si teď hraju ty hokeje, tam se takhle rychle nestřídá. Byl jsem překvapený.

Nebylo ve hře, že byste odehrál alespoň v úvodu zápasu více střídání?
Bylo to takhle domluvené. Byla výjimka na svazu a asi to není tak, že by si přišel zahrát jen tak někdo.

Ze střídačky jste ale odešel až po chvíli. Chtěl jste si ještě atmosféru zápasu užít se spoluhráči?
Já bych šel pryč hned, ale skočil jsem na střídačku v místě, kde jsou obránci, tak mi bylo blbý jít přes celou střídačku, protože vím, jaké to je, když tam někdo chodí. Chvíli jsem čekal, až bude komerční přestávka a pak jsem proběhl pryč.

Pamatuju si na zápas, kdy Sparta sebrala titul Vsetínu

Úterním utkáním proti Kometě Brno jste svůj počet startů zaokrouhlil na 1 210. Vylovíte v paměti jeden jediný zápas, na který nezapomenete?
Určitě na svůj první zápas, ale hodně si pamatuju také na to, když Sparta sebrala titul Vsetínu v roce 2000. Vyhráli jsme ve třetím finále 1:0, když dal David Výborný gól. To si pamatuju.

Ve Spartě jste získal celkem čtyři tituly. Byl právě tenhle v roce 2000 tím nejcennějším? Jaroslav Hlinka už sám říkal, že silnější tým ve Spartě nepamatuje...
Bylo to hodně silné mužstvo. Dokázali jsme porazit do té doby neporazitelný Vsetín. Co jméno, to hvězda a ikona. Já osobně si ale ještě pamatuju, když jsem mohl zvednout pohár jako kapitán, to bylo příjemné.

Když jsme u Jaroslava Hlinky, nemrzelo vás, že jste si nemohli v úterý zahrát spolu?
Bylo by to příjemné, ale to je hokejový život a včera na něj nevyšlo.

Na druhou stranu jste vy a Jaroslav Hlinka ze zmíněné úspěšné éry na přelomu a počátku nového tisíciletí jedinými, kdo si zahrál v Holešovicích i v O₂ areně. Co vůbec na stěhování do Libně říkáte?
Mám na to dva pohledy. První lidí, kteří ten hokej dělají a dávají do něj peníze. Ty chápu, je to krok dopředu a nedá se to srovnávat. Z pohledu skalních diváků, kteří měli v Holešovicích své zázemí, chápu také, že si těžko zvykají. Už si ale podle mě zvykli, ta návštěvnost není špatná a i prostředí je tady pro ně lepší.

Předpokládám, že nadále sledujete Tipsport extraligu, která je nebývale vyrovnaná. Řešili jste to i v kabině?
Než jsem jel na zápas, tak jsme to s Gustou Havlem rozebírali a snažili se tomu přijít na kloub. Vítězství za tři body by nám strašně pomohlo a pár vteřin před koncem jsem si říkal, že měl ten Gusta pravdu. Bohužel to nedopadlo a je to pořád našlapané. Budou to nervy až do konce, jak jinak.

Vy jste ve Spartě zůstal, protože pomáháte s trénováním mladšího dorostu. Baví vás to?
Šel jsem do toho s rozpačitým očekáváním, protože jsem nevěděl, jaké to bude. Chytlo mě to a baví mě to. Jak jsem se navíc začal připravovat na tuhle událost, tak jsem chodil s klukama do plné výstroje a zjistil jsem, že je to mnohem lepší. Ten osobní kontakt a bezprostřední reakce, kdy na kluky můžete zařvat hned, když něco udělají špatně, mají něco do sebe.

Další angažmá? Nebránil bych se tomu, ale není to nejdůležitější

Vy jste kariéru neukončil, navíc stále trénujete. Jak se kromě hokejů s bývalými hráči udržujete? Nepřemýšlíte ještě o dalším angažmá?
Udržuju se. Doplnil jsem i počet v nároďáku, aby si vůbec mohli zahrát a něco nacvičit. (usmívá se) Přiznám se, že bych se nebránil, ale není to něco, co by pro mě bylo nejdůležitější. Pracuju s mládeží, dodělávám si vzdělání, abych se tomu mohl věnovat na sto procent. Tohle je jenom kdyby.

Proč vůbec nevyšlo angažmá na Kladně, kde jste v létě skončil?
Na Kladně mi řekli, že se budou ubírat jinou cestou a nechtějí, abych tam hrál. Nebylo co řešit. Tak to je a já to tak bral. Byl jsem na tu variantu připravený. Jeden den mi to řekli a druhý den mi volali ze Sparty, že by potřebovali trenéra. Tak říkám, jo, zítra se stavím, pobavíme se o tom.

V minulých letech jste aktivně hrál a i Sparta vás měla na soupisce pro play off v případě nějakých zranění. Bral byste i nabídku, kdyby se někdo ozval s tím, že byste byl zálohou?
Vůbec nevím, od toho mám agenta. Asi bych chtěl nejdřív vědět, o jaký tým jde. Jak si chodím strčit s bývalými hokejisty, tak někteří z nich jsou manažeři. Ty si dělali srandičky, když viděli, jak jsem se dostal do formy. Říkali, že jich je málo a můžou mě napsat, tak jim říkám, že ani nevím, komu mají zavolat. Spíš je to z hecu a ze srandy. Neřeším to, když to bude, tak to bude.

Vy jste i vášnivým hokejbalistou. Chodíte ještě?
Nechodím. Nechci říct, že jenom ze zdravotních důvodů, ale i z časových. Po novém roce se hráli veteráni, tak říkám, že mám školu. To bych se možná ještě omluvil, ale jel jsem na veterány do Běloruska, a to se blbě omlouvá. Kdybych na těchto dvou akcích nebyl, tak jsem měl stejně se svým mančaftem zápas, takže je to těžké.

Počkejte, když jezdíte na veterány, kolik z nich má ještě agenta?
(směje se) Já jsem s ním ani nerozvázal smlouvu. On ví finty, které fungují. Ne, že bych se o to nezajímal, ale od toho jsem ho měl a od toho fungoval.